Komerční prezentace Aktual.: 12.01.2025 22:00
Záhřeb – Chorvatský prezident Zoran Milanović ve druhém kole prezidentských voleb podle očekávání obhájil svůj mandát. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení 98,65 procenta okrsků. Podle nich Milanović získal 74,58 procenta hlasů. Jeho protikandidát, genetik a forenzní vědec Dragan Primorac kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), obdržel 25,42 procenta hlasů, uvedla agentura Reuters.
Volební místnosti se uzavřely v 19:00 SEČ. Volební účast podle úřadů přesáhla 44 procent.
Milanović po zveřejnění povolebního průzkumu na svém facebookovém profilu poděkoval voličům. Již při odevzdávání svého hlasu médiím řekl, že úřad vykonával „v nejlepší víře“. „Doufám, že to lidé viděli,“ dodal.
Agentura AP o Milanovičovi psala jako o otevřeném kritikovi západní pomoci Ukrajině, která se skoro tři roky brání ruské invazi. Jde o nejoblíbenějšího politika v Chorvatsku, který bývá kvůli svému bojovnému stylu komunikace s oponenty přirovnáván ke zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Posledních pět let byl Milanović téměř neustále v konfliktu s premiérem Andrejem Plenkovičem (HDZ), jehož obviňuje ze systémové korupce a o němž mluví jako „o vážné hrozbě pro chorvatskou demokracii“.
Podle Plenkoviče šlo v dnešních volbách o budoucnost Chorvatska v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Milanoviče označuje za proruského politika a za ohrožení pro ukrajinskou mezinárodní pozici. Podobně se vyjádřil i Primorac, když šel dnes hlasovat. Volby podle něj rozhodovaly „o budoucnosti Chorvatska, … o budoucnosti naší vlasti, našich občanů a směru, kterým se země vydá“. O Milanovičovi říká, že jeho jedinými zahraničními spojenci jsou bosenskosrbský separatistický lídr Milorad Dodik, maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin.
Funkce prezidenta je v Chorvatsku převážně reprezentativní. Prezident nemůže vetovat zákony, pouze je může vrátit parlamentu k opětovnému projednávání, ale má právo rozhodovat o zahraniční politice, obraně a bezpečnostních otázkách a je vrchním velitelem vojenských sil.
Primorac vstoupil do politiky začátkem tisíciletí a působil jako ministr školství ve vládě vedené HDZ. V roce 2009 bez úspěchu kandidoval v prezidentských volbách, pak se soustředil zejména na svoji akademickou kariéru a přednášel na univerzitách ve Spojených státech, Číně a Chorvatsku.
Milanović odmítá, že by zastával proruské názory, ale AP připomíná, že loni zablokoval vyslání pěti chorvatských vojáků na misi NATO v Německu nazvanou Bezpečnostní podpora a výcvik pro Ukrajinu. Slibuje, že by nikdy neschválil nasazení chorvatských vojáků v rámci případné alianční mise na Ukrajině. Podle Plenkoviče a jeho vlády přitom žádný takový návrh neexistuje.
