Chorvatský prezident Zoran Milanović ve druhém kole prezidentských voleb obhájil svůj mandát, oznámila televizní stanice HRT s odvoláním na průzkum u volebních místností, podle něhož Milanović získal 77,86 procenta hlasů. Chorvaté rozhodovali, kdo bude hlavou státu příštích pět let. Proti Milanovičovi stál lékař, genetik a forenzní vědec Dragan Primorac kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), kterému stejný průzkum přiřkl 22,14 procenta hlasů. Volební místnosti se uzavřely v 19 hodin středoevropského času.
Volební účast podle úřadů dvě a půl hodiny před ukončením hlasování dosahovala 34,77 procenta. Milanović po zveřejnění povolebního průzkumu na svém Facebooku poděkoval voličům. Již při odevzdávání svého hlasu médiím řekl, že úřad vykonával „v nejlepší víře“. „Doufám, že to lidé viděli,“ dodal.
Agentura AP o Milanovičovi psala jako o otevřeném kritikovi západní pomoci Ukrajině, která se skoro tři roky brání ruské invazi. Jde o nejoblíbenějšího politika v Chorvatsku, který bývá kvůli svému bojovnému stylu komunikace s oponenty přirovnáván ke zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Prezident proti premiérovi
Posledních pět let byl Milanović téměř neustále v konfliktu s premiérem Andrejem Plenkovičem (HDZ), jehož obviňuje ze systémové korupce a o němž mluví jako „o vážné hrozbě pro chorvatskou demokracii“.
Podle Plenkoviče šlo v nedělních volbách o budoucnost Chorvatska v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Milanoviče označuje za proruského politika a za ohrožení pro ukrajinskou mezinárodní pozici. Podobně se vyjádřil i Primorac, když šel v neděli hlasovat. Ve volbách se podle něho rozhodne „o budoucnosti Chorvatska, … o budoucnosti naší vlasti, našich občanů a směru, kterým se země vydá“. O Milanovičovi říká, že jeho jedinými zahraničními spojenci jsou bosenskosrbský separatistický lídr Milorad Dodik, maďarský premiér Viktor Orbán a ruský vůdce Vladimir Putin.
Funkce prezidenta je v Chorvatsku převážně reprezentativní. Prezident nemůže vetovat zákony, pouze je může vrátit parlamentu k opětovnému projednávání, ale má právo rozhodovat o zahraniční politice, obraně a bezpečnostních otázkách a je vrchním velitelem vojenských sil.
Primorac vstoupil do politiky začátkem tisíciletí a působil jako ministr školství ve vládě vedené HDZ. V roce 2009 bez úspěchu kandidoval v prezidentských volbách, pak se soustředil zejména na svoji akademickou kariéru a přednášel na univerzitách ve Spojených státech, Číně a Chorvatsku.
Milanović odmítá, že by zastával proruské názory, ale AP připomíná, že loni zablokoval vyslání pěti chorvatských vojáků na misi NATO v Německu nazvanou Bezpečnostní podpora a výcvik pro Ukrajinu. Slibuje, že by nikdy neschválil nasazení chorvatských vojáků v rámci případné alianční mise na Ukrajině. Podle Plenkoviče a jeho vlády přitom žádný takový návrh neexistuje.
