Aktual.: 15.11.2025 10:12
Záhřeb – Třicet let po konci války za nezávislost bude Chorvatsko v prosinci bez min, odminovat zbývá území o rozloze ne více než dvou kilometrů čtverečních. V rozhovoru s ČTK to řekl Željko Romić, ředitel společnosti Piper Demining Group, který se v budoucnu chystá pomoci svými zkušenostmi na Ukrajině. Ta je dnes považovaná za jednu z nejvíce zaminovaných zemí na světě a válka na jejím území, kterou rozpoutalo Rusko, pokračuje. Ruslan Misjuňa ze střediska pro odminování v Charkovské oblasti si netroufá odhadovat, jak dlouho může likvidace min jeho zemi trvat.
„Ani nevíme, kdy válka skončí. Teprve až provedeme průzkum, zjistíme, které oblasti a jak moc jsou kontaminované, a čím vším jsou zamořené. Přitom nevíme, kolik budeme mít v budoucnu podpory. Chci věřit, že máme silné spojence, protože to s námi bude po celá desetiletí,“ řekl ČTK Misjuňa, jenž se tento týden zúčastnil v Záhřebu konference, na níž účastníci z několika zemí – včetně Ukrajiny, Ázerbájdžánu, Nigérie nebo Mauretánie – vyzvali k revizi Ottawské úmluvy, která zakazuje použití, skladování a výrobu protipěchotních min. Upozornili například na to, že některé země nejsou signatáři úmluvy a miny používají. Vyzvali také, aby státy používající miny byly po konfliktu zodpovědné za jejich odstranění.
Ukrajina letos oznámila odstoupení od úmluvy, což odůvodnila potřebou obrany před ruskou invazí. Podle agentury Ukrinform se jedná o dočasný krok, dokud neskončí ruská agrese. Odchod od Ottawské úmluvy letos ohlásily i Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Finsko. Tedy země, které sousedí s Ruskem, jeho spojencem Běloruskem nebo s oběma těmito státy. Ottawská úmluva vstoupila v platnost v roce 1999 a ratifikovalo ji kolem 160 zemí včetně Chorvatska a také Česka. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak neučinily.
V Chorvatsku mezitím zůstaly po válce na nezávislost z let 1991 až 1995 zaminované někdejší frontové lokality. Agentura Reuters letos v dubnu napsala, že Chorvaté vyčistili zhruba 1800 kilometrů čtverečních a našli přitom na 300.000 min a dalších výbušných zařízení. Při explozi min a další munice v balkánské zemi podle dubnových informací zahynulo od konce války více než 200 lidí, včetně čtyř desítek pyrotechniků.
Nyní se mezi turisty oblíbená země blíží k okamžiku, kdy bude moci vyhlásit, že nebezpečné relikty zdejších bojů už nikoho neohrožují. „Naše zkušenost ukazuje, jak dlouhý a složitý proces to je a zároveň naznačuje, co čeká Ukrajinu,“ řekl na konferenci Romić, který se podílí na odminování Chorvatska. Upozornil, že některé nalezené aktivní miny pocházely ještě z dob druhé světové války.
Odminování začalo v Chorvatsku nedlouho po skončení bojů v polovině 90. let minulého století a v posledních letech pomáhaly také peníze z Evropské unie. „Měli jsme kritéria kde začít, to byly školy a další místa, kde byli ohrožení civilisté. Následovala zemědělská půda a lesy,“ řekl ČTK Romić. Pyrotechnici podle něj používají odminovací stroje, a kde neproniknou, miny likvidují manuálně. Používají také speciálně cvičené psy. Romić přitom upozornil, že ještě letos – v posledním roce odminovávání – zahynul jeden z pyrotechniků. V prosinci by ale podle něj měly tyto práce skončit a příští rok v březnu se Záhřeb chystá oficiálně oznámit, že Chorvatsko je bez min. Země přitom své zkušenosti sdílí s Ukrajinou.
Chorvatský odborník zároveň upozornil na fakt, že jeho země likvidovala miny a nevybuchlou munici v době míru, ale Ukrajina se snaží své území čistit, zatímco se tam stále válčí. Jde například o území, které Rusko okupovalo, ale Ukrajina ho dobyla zpět. Týká se to i Charkovské oblasti. „Téměř 40 procent Charkovské oblasti je potenciálně kontaminováno s výbušnými pozůstatky války,“ přiblížil na konferenci ukrajinský činitel Misjuňa.
V rozhovoru s ČTK například popsal, že Ukrajina vyvíjí vlastní odminovací stroje. „I když zahraniční odminovací stroje prokázaly produktivitu, musí být v řadě případů upraveny. Protože by neměly být chráněny jen před explozí zespod, ale také proti útoku. To znamená, že někdy musíme přidat extra neprůstřelný panel na různá místa,“ řekl Misjuňa s tím, že dalším důvodem jsou menší náklady na pořízení a údržbu ukrajinských strojů.
Ukrajinský činitel upozornil na dva typy odminování v jeho regionu, který leží u hranic s Ruskem a částečně jím prochází frontová linie. „Jedno je operační a druhé humanitární. Operační odminování znamená eliminování hrozby a nebezpečí na určitém místě, abychom mohli například připojit znovu nějakou vesnici k elektrické energii nebo obnovit zásobování vodou. Humanitární odminování je systematické čištění území,“ řekl.
V Charkovské oblasti se přitom podle něj od začátku ruské invaze podařilo najít a zneškodnit více než 300.000 výbušných předmětů. „Min a nevybuchlé munice,“ upřesnil. Ruské síly zároveň obvinil z četnějších útoků na pyrotechniky nebo z úsilí jim ublížit prostřednictvím výbušných pastí.
Vláda v Kyjevě odhaduje, že 23 procent ukrajinského území – zhruba 137.000 kilometrů čtverečních, což je plocha větší než území Řecka – je považováno za kontaminované nášlapnými minami a další nevybuchlou municí, napsala tento týden agentura AFP v jiné souvislosti. Podle ukrajinské poslankyně Anny Skorochodové, která se zúčastnila konference, miny zabily 380 civilistů, včetně 21 dětí.
Rusové podle ní zaminovali území v Kyjevské, Černihivské, Sumské, Charkovské, Chersonské oblasti i na Donbase. Politička zároveň připustila, že miny používá i Ukrajina. „Museli jsme zaminovat území u hranic s Běloruskem, je to ochranná linie. Není to moc velké území, je zaminované kvůli ochraně,“ řekla novinářům. Rusko zkraje své invaze v roce 2022 využilo k útoku na Ukrajinu také běloruské území.
