Potenciální ministr zahraničí Filip Turek, který má problém kvůli smazaným rasistickým a xenofobním výrokům na sociálních sítích, není jedinou kontroverzní postavou Motoristů. Kritice v minulosti čelila i někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká – a to kvůli obvinění, že bránila vyšetření případu ex-vicepremiéra Jiřího Čunka, podezřelého z braní úplatků. Nově je poslankyní za Motoristy.
„Stabilita vlády by měla mít přednost před nezávislostí justice.“ Touto větou začala před 20 lety kauza tzv. justiční mafie. Její hlavní protagonistkou byla tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Čelila obvinění, že bránila vyšetření případu vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL), podezřelého z braní úplatků. Vesecká pak v nejvyšších patrech justice skončila. Teď se ovšem na scénu vrací – s Motoristy.
„Jsem nespokojený občan,“ vysvětluje Renata Vesecká svůj vstup do politiky. „Neustále přibývá kamerových systémů a sledování lidí. Také mi vadí, že nám někdo zvenčí diktuje, kolik máme přijímat migrantů a jak to bude. Takže nechci jen sedět ve své právnické kanceláři, ale chci se zapojit,“ uvedla v jednom z předvolebních rozhovorů.
Do sněmovny se dostala za Motoristy. Ti ji představili jako svou expertku pro oblast justice a netají se její nominací na post ministryně spravedlnosti. Veseckou ovšem zajímá i agenda vnitra. „Vidím tam hodně problémů a mám pocit, že se poslední dobou ještě násobí. Podceňuje se vnitřní bezpečnost, která je v případě nějakého konfliktu stejně důležitá jako ta vnější,“ uvedla pro MF Dnes.
V médiích se proto dlouho spekulovalo o tom, že by mohla v nově vznikající vládě na některém z těchto postů usednout. Vesecká šance měla, s hnutím ANO je totiž dlouhodobě zadobře. Ještě loni to dokonce vypadalo, že bude za ANO kandidovat na senátorku za obvod Teplice. Svou kandidaturu ale nakonec Vesecká stáhla, protože se o ni přihlásil ústecký hejtman ANO Jan Schiller. A ten coby straník dostal přednost.
Pošramocená pověst
Vesecká se ale nakonec mezi jmény potenciálních ministrů neobjevila. V části odborné veřejnosti totiž vyvolala tato možnost nevoli. Důvod: Vesecká neproslula jen svými úspěchy, mezi které patří třeba zdárně dokončená žaloba sériových vrahů Stodolových či rasově motivované vraždy Roma Oty Absolona. Za Veseckou se táhne i nepříjemná kauza takzvané „zákulisní justiční mafie“.
Vesecká před pár lety čelila vážnému obvinění, že bránila vyšetření případu tehdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL), podezřelého z braní úplatků. Za „justiční mafiánku“ ji kvůli tomu označila i pozdější ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD).
Vesecká sice dnes tvrdí, že už své jméno očistila, když si soudně vymohla za toto pojmenování omluvu. Jenže podle některých právníků už má svou pověst poškozenou.
„Pro důvěru veřejnosti ve spravedlivou justici je důležité, aby všichni její představitelé – včetně ministra spravedlnosti – požívali jednoznačně bezúhonné pověsti. A paní doktorka Vesecká ji má z doby, kdy působila jako nejvyšší státní zástupkyně, skutečně přinejmenším pošramocenou,“ řekl Aktuálně.cz třeba ústavní právník Marek Antoš působící na Univerzitě Karlově v Praze.
Odborná veřejnost podle něj vnímala její angažmá v kauze vicepremiéra Čunka kontroverzně. „Nebylo by šťastné, kdyby měl mít někdo takový zodpovědnost za řádné vykonávání justice v této zemi,“ doplnil Antoš.
Soudce nelze trestat za právní názor
Odborníkům ovšem vadí i některé plány, které Motoristé v souvislosti s resortem justice avizovali. Antoš třeba varuje před tím, aby se zavedla osobní odpovědnost soudců za vadná rozhodnutí. O tom, která to jsou, by přitom rozhodoval nově zřízený inspekční orgán pod ministerstvem spravedlnosti. Ten by práci jednotlivých soudců prověřoval.
„To by jednoznačně podkopalo princip dělby moci,“ říká právník Antoš a vysvětluje: „Není možné, aby ministerstvo do rozhodnutí soudů zasahovalo. Za tato rozhodnutí ani nelze vyvozovat osobní odpovědnost. To by zcela znefunkčnilo celý systém – soudci by měli obavu verdikty vynášet.“ Každý soudce podle něj rozhoduje na základě svého právního názoru, k případným korekcím jsou tady vyšší soudní instance.
„Ministr spravedlnosti by měl kárné řízení se soudcem zahájit jenom v takových případech, jako je zbytečné protahování některých rozhodnutí. Nebo když soudce vykonává činnost, kterou vykonávat nesmí,“ dodává Antoš. Na takové případy už ale podle něj zákon dávno myslí a šéf resortu proti nim může kdykoliv zakročit – podat kárnou žalobu.
Vesecká není jedinou kandidátkou
Na nezávislost justice ovšem myslí i prezident Petr Pavel. „Budu dbát na zachování všech institucí demokratického státu – ať už je to role veřejnoprávních médií, veřejných vysokých škol, bezpečnostních složek nebo nezávislé justice a státního zastupitelství. To jsou parametry, které budu sledovat při rozhovorech o sestavení vlády,“ uvedla hlava státu v neděli.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ale nakonec představil jiného potenciálního kandidáta na šéfa resortu spravedlnosti – a to bývalého politika ČSSD Jeronýma Tejce.
