Když před čtyřmi lety Rusko pořádalo velké vojenské cvičení v Bělorusku Západ 2021, šlo o předehru k válce na Ukrajině. Nyní Rusko začíná cvičení Západ 2025 a podle velitele Vícenárodního sboru NATO pro severovýchodní Evropu Dariusze Parylaka nemusí být událost jen znepokojující, ale může jít o vzácnou příležitost posoudit ruské uvažování na bojišti.
Ačkoliv Rusko a Bělorusko v roce 2021 tvrdily, že západní obavy z jejich cvičení jsou přehnanou hysterií, řada běloruských jednotek se po manévrech nevrátila na základny na Sibiři a Uralu, ale přesunula se k ukrajinským hranicím, odkud za pět měsíců začala invaze.
Nyní jsou opět ruské jednotky v Bělorusku, aby se zúčastnily cvičení Západ 2025. Tentokrát má Rusko k dispozici ale jen 40 tisíc vojáků, tudíž pětinu toho, co země uváděla v roce 2021. I proto se objevují některé názory, že je Rusko až moc zapletené s Ukrajinou, než aby „podnikalo nové dobrodružství“.
Nicméně evropští politici zůstávají napnutí – cvičení se koná jen pár dní poté, co stíhačky NATO sestřelily ruské drony v Polsku. Evropské zpravodajské služby zároveň varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl být připravený zahájit novou válku, možná přes polské hranice v Pobaltí, do pěti let, a možná už i do dvou.
Někteří lídři ohroženého regionu tvrdí, že k válce už dochází – Rusko provádí sabotážní operace proti evropské podmořské infrastruktuře, což je konflikt „šedé zóny“, který stírá hranice mezi válkou a mírem.
„Otázkou je, jestli Evropa, která je finančně vyčerpaná, politicky rozdělená a stále závislá na kolísavé podpoře USA, má dostatek sil na to, aby zabránila přerůstání hybridních válek v otevřený konflikt,“ píše britský list The Telegraph.
Podle generála bude zajímavé cvičení v Bělorusku sledovat. „Budeme mít možnost víceméně z okna pozorovat, jak Rusko přenáší zkušenosti z Ukrajiny do výcviku,“ řekl Parylak dle Telegraphu na pražském bezpečnostním summitu začátkem září.
„Je to velmi důležité, protože to ukazuje, jak se vyvíjí jejich uvažování, jak vypadají modernizační procesy a jak budují svou taktiku, techniku a procedurální doktríny,“ doplnil Parylak.
Evropští velitelé vnímají nebezpečí v Baltském moři jako více než teoretické. Vědí, že ruské síly jsou ostřílené v boji, mají z velké části vyřešený problém s lidskými zdroji a obranný průmysl země předstihuje Evropu v produkci tanků a raket. Zároveň jeho letecká a námořní síla mimo Černé moře zůstává neporušená.
A v Putinovi, který nyní prezentuje válku na Ukrajině jako existenční boj s NATO, má Rusko vůdce, který se stále těsněji přimyká k sovětskému a imperiálnímu vidění světa.
Podél asi dvou tisíc kilometrů dlouhé hranice s Finskem a pobaltskými státy Rusko rozšiřuje základny, staví kasárna, protivzdušné jednotky a sklady. V reakci na vstup Finska a Švédska do NATO Moskva obnovila sovětský vojenský okruh Leningrad a začala vysílat podél hranice pozorovací vzducholodě, aby tak demonstrovala svou sílu.
Pokud by se Putin rozhodl na nějakou zemi zaútočit, šéfové obrany se obávají, že nejpravděpodobnějším ohniskem konfliktu by byly právě pobaltské státy, které kdysi patřily do zemí Sovětského svazu, ale nyní jsou členy NATO. Jako uměle vytvořenou záminku by mohl využít to, že v Lotyšsku a Estonsku žijí ruské menšiny.
V této oblasti by se také mohl přímo otestovat článek 5 NATO, klauzule o vzájemné obraně aliance. „Pokud se nepodaří vypracovat jednotnou reakci, mohlo by to alianci fatálně oslabit. NATO posílilo svou přítomnost, ale ambivalentní postoj Donalda Trumpa k NATO – a plánované škrty Washingtonu v oblasti bezpečnostní pomoci státům na přední linii, oznámené minulý týden – mohou Putina povzbudit k riskantnímu kroku,“ hodnotí The Telegraph.
Podle švédského ministra obrany Påla Jonsona Rusko možná ještě není schopno vést kontinentální válku v Evropě, ale do dvou až pěti let by mohlo být připraveno na válku regionální. Pokud k tomu dojde, ofenziva pravděpodobně začne pokusem o obsazení Suwalského koridoru, úzkého pruhu mezi Polskem a Litvou, který představuje nejkratší spojnici mezi ruskou exklávou Kalininigradem a Ruskem (skrze jeho „bratrské“ Bělorusko).
Putin by mohl takový krok prezentovat jako omezenou operaci na ochranu Kaliningradu před agresí, v naději, že odradí NATO od reakce. Využít této mezery by znamenalo odříznutí pobaltských států od zbytku aliance.
„Putin věří, že pokud obsadí Suwalský koridor, může nejen propojit Rusko s Kaliningradskou oblastí, ale také odříznout pobaltské státy,“ vysvětlil generál Parylak.
„Jeho sen o oživení sovětského impéria by se tak výrazně přiblížil. Oblast je dlouhá pouze 60 kilometrů, takže ji lze snadno obsadit, pokud naše síly nebudou dostatečně připravené a nebudeme mít adekvátní plány,“ doplnil.
Stačí jedna špatná věta. Putinův režim vrací do hry sovětský teror s léčebnami (celý článek s videem zde)
Spotlight Aktuálně.cz – Štěpán Černoušek | Video: Tereza Engelová
