V mladých lidech 90. léta vyvolávají různorodé představy. Nejčastěji si s nimi spojují pád komunismu či sametovou revoluci. Část ale v dění tápe. Téměř polovina mladých do období zařazuje vstup země do EU, čtvrtina vpád sovětských vojsk nebo Zemana ve funkci prezidenta. Zhruba polovina kritizuje vznik nerovností, které mají vliv dodnes. Vyplývá to z výzkumu ústavu STEM pro Knihovnu Václava Havla.
„Ptali jsme se učitelů, které materiály by od nás potřebovali k výuce, odpověď byla jednoznačně devadesátá léta. Zajímalo nás, jaké emoce si mladí s devadesátými lety spojují, ale i jaké informace se o nich učí,“ uvádí k výzkumu Barbora Grečnerová z Knihovny Václava Havla. Šetření probíhalo mezi lidmi od 15 do 20 let.
Z výzkumu vyplývá, že tématu 90. let se ve škole věnovala většina respondentů spíše povrchně. Jen malá část mladých hodnotí školní výklad jako důkladný. Analýza ukazuje zájem mladých lidí o učivo moderních dějin, 85 procent požaduje, aby byla etapa pevnou součástí vzdělávacích osnov výuky dějepisu. Téměř polovina je o tom dokonce rozhodně přesvědčena. Častěji jde o studenty gymnázií či vysokých škol, myslí si to ale i 70 procent studentů odborných učilišť.
Výzkum STEM o 90. letech testoval i znalost událostí z 90. let. S největší jistotou mladí lidé vědí o tom, že došlo k rozdělení Československa. | Foto: Knihovna Václava Havla/STEM
Nejčastěji mladí lidé v souvislosti s 90. lety zmiňují politické a společenské změny, jako jsou pád komunismu, sametová revoluce a přechod k demokracii. Jednoznačně nejčastěji si s 90. lety spojují osobnost Václava Havla. Výrazně méně často to jsou jiní politici – Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Silnou asociaci s 90. léty představuje i Karel Gott, Michal David či Michael Jackson.
Když se výzkumníci ptali na události, které se staly v 90. letech, z odpovědí vyplynulo, že část mladých v nich tápe. Téměř polovina si myslí, že Česko už v 90. letech vstoupilo do EU. Třetina do tohoto období zařazuje i Chartu 77, čtvrtina vstup sovětských vojsk z roku 1968 nebo Zemana v prezidentské funkci.
Nejčastěji uváděnými informačními zdroji o 90. letech jsou vyprávění a vzpomínky rodinných příslušníků nebo školní výuka. Skoro dvě pětiny mladých lidí uvedly, že se na období u nich doma vzpomíná v dobrém. Polovina se dívá na vzpomínky svých rodičů nebo prarodičů jako na situačně nebo tematicky podmíněné. Pouze kritické vzpomínky připouští jen pět procent respondentů.
Na společenské změny, ke kterým tehdy došlo, se mladá generace dívá převážně pozitivně, přičemž oceňuje zejména demokratické změny. Nicméně reflektuje i určité problémy, které doba přinesla. Jednoznačně nejvíce mladých lidí považuje za pozitivní přínos otevření hranic a možnost cestování, které vnímají jako symbol svobody.
Kritičtější je mladá generace k ekonomické transformaci. Mnozí respondenti vnímají 90. léta jako období, které sice přineslo rychlé reformy, ale zároveň vedlo k výrazným sociálním nerovnostem. U negativních jevů a jejich vlivu na současnost je nejvíce těch, kteří si s chováním tehdejších politiků spojují korupci a osobní obohacování (57 procent).
Zhruba polovina kritizuje, že se majetek nespravedlivě koncentroval v rukou několika málo jedinců a tyto nerovnosti ovlivňují společnost dodnes. Pro mladé je chování politiků v 90. letech jedním z negativních symbolů doby, který má podle nich stále dopad na současnou politiku.
Spotlight moment: Demokracie je vždycky křehká, shodují se výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem Barbora Stárek a bývalá aktivistka Věra Krincvajová | Video: Vojtěch Gross
