Západ Kuby včetně její metropole Havany zasáhl ve středu další výpadek elektřiny, který se dotkl asi 3,5 milionu lidí. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na místní vládu. Ministerstvo energetiky desetimilionové karibské země posléze uvedlo, že blackout způsobila porucha na přenosovém vedení mezi dvěma velkými tepelnými elektrárnami.
Dodávky elektřiny se zastavily na západě Kuby ve středu časně ráno místního času, což způsobilo mimo jiné chaos v dopravě v téměř dvoumilionové Havaně. Zavřeny kvůli tomu zůstaly školy i obchody, některé z nich, které mají vlastní generátory, ale později otevřely, zatímco se před nimi tvořily fronty. Ještě v jednu hodinu odpoledne místního času bylo bez elektřiny asi 60 procent kubánské metropole, napsal server Martí Noticias.
Několikahodinové výpadky elektřiny jsou na Kubě časté, postihují všechny regiony a často znamenají i přerušení dodávek vody. Za poslední rok postihlo zemi i pět celostátních výpadků a v některých případech trvalo kompletní obnovení i několik dnů.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel přičetl výpadek americkým sankcím. Komunistická kubánská vláda ostatně z výpadků často viní Spojené státy a jejich sankce, které tvrdě dopadají na místní ekonomiku. Na vině je ale zastaralá a nedostatečně udržovaná energetická infrastruktura. Vláda krizi v posledních letech řeší generátory a také několika plovoucími elektrárnami, které jí poskytlo Turecko.
V poslední době ale nemá Kuba dostatek paliva, které nemůže nakupovat kvůli chybějícím devizám. Problém způsobilo i snížení dodávek ropy z Venezuely, která stejně jako Kuba čelí americkým sankcím kvůli porušování lidských práv a svobod.
Dodávky elektřiny se zastavily na západě Kuby ve středu časně ráno místního času. | Foto: Reuters
Asi 95 procent elektřiny na Kubě pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy. Řešením by přitom na tomto slunném ostrově mohly být solární elektrárny. S jejich výstavbou slíbila v minulých letech pomoci Čína, která patří k největším obchodním partnerům Kuby. Zatím v této věci příliš nepokročila, mimo jiné proto, že Havana zaostává i ve splácení dluhů.
Výpadky proudu představují i značnou zátěž pro národní hospodářství, které v roce 2024 zaznamenalo pokles o 1,1 procenta, uvedla agentura EFE. Za posledních pět let pokles dosahuje 11 procent. Výpadky proudu také přiživují sociální nespokojenost na Kubě a přispěly i k protivládním demonstracím v červenci 2021, v srpnu 2022 či v březnu 2024.
