Aktual.: 23.06.2025 19:31
Praha – Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZ. Výše dividendy odpovídá 80 procentům loňského očištěného zisku firmy.
Loni ČEZ vyplácel z očištěného zisku dividendu ve výši 52 korun za akcii. Celkově mezi akcionáře rozdělil 28 miliard korun, přičemž přes 19 miliard korun z toho obdržel stát.
Letos tak valná hromada schválila návrh představenstva ČEZ, který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Stejný podíl ČEZ vyplácel i loni. V roce 2023 akcionáři naopak odsouhlasili protinávrh od ministerstva financí na vyplacení 100 procent z očištěného zisku. Letos ministerstvo financí, které stát v roli akcionáře zastupuje, vlastní protinávrh nepodalo. Dividenda bude splatná v obvyklém termínu od 1. srpna.
ČEZ v minulých dnech dostal k dividendě protinávrh od minoritního akcionáře Petra Kalivody, který navrhoval vyplacení dividendy 56 Kč za akcii, což by znamenalo rozdělení více než 30 miliard korun z loňského očištěného zisku, tedy zhruba 95 procent ze zisku. Po schválení návrhu představenstva ovšem o tomto protinávrhu akcionáři vůbec nehlasovali.
Dividendu začal ČEZ vyplácet od roku 2000 po dokončení jaderné elektrárny Temelín. Včetně letošní dividendy tak ČEZ svým akcionářům historicky vyplatil půl bilionu korun, přesně 499,6 miliardy korun, z toho 349,7 miliardy korun státu.
Valná hromada dosud v rámci svého dnešního programu dokončila tři body z celkových sedmi. První bod věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti trval více než devět hodin. Největší část dotazů prvního bodu se týkala přístupu firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku nebo financování připravovaných jaderných bloků.
Ve druhém bodu programu valná hromada schválila účetní závěrku podniku za rok 2024. ČEZ v loňském roce vydělal 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
ČEZ rozhodne o útlumu výroby z uhlí z roku na rok, klíčový se nyní jeví rok 2028
Energetická skupina ČEZ bude rozhodovat o odstavování svých uhelných elektráren z roku na rok. Klíčový pro ni bude vývoj cen na burze a emisních povolenek. Akcionářům to na dnešní valné hromadě ČEZ řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Podle současného vývoje lze podle něj odhadovat, že výroba elektřiny z uhlí přestane vycházet kolem roku 2028. Tento odhad se ale podle něj může ještě kdykoliv změnit.
Letos ČEZ žádné uzavírání uhelných bloků neplánuje. Společnost už v minulosti avizovala, že ekonomicky se výroba z uhelných elektráren postupně zhoršuje. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák na jaře přiznal, že pokles provozního zisku je v případě uhelné produkce patrný už i v mezikvartálním srovnání.
O přesném harmonogramu utlumování produkce z uhlí ale společnost podle Cyraniho dosud nerozhodla, přičemž to podle něj nelze očekávat ani v nejbližší době. „Bude to z roku na rok,“ prohlásil dnes na valné hromadě. Situace a ekonomická výhodnost výroby z jednotlivých zdrojů se podle něj na burze neustále vyvíjí, proto nelze nyní určit přesný termín.
Vláda Petra Fialy (ODS) v minulosti avizovala, že uhelná energetika v Česku skončí nejdříve v roce 2033. Tuzemské energetické společnosti ovšem připustily, že odklon od uhlí bude vzhledem k rostoucím nákladům nutný mnohem dříve. ČEZ dlouhodobě prezentoval ukončení výroby z uhlí do roku 2030, další výrobci ohlásili možné uzavírání uhelných bloků už v následujících letech.
Stát do budoucna počítá, že tuzemský energetický mix postaví na jaderných a obnovitelných zdrojích. Ty však bude nutné nejprve vybudovat. Do té doby by přechodným hlavním palivem měl být plyn. Právě na plyn chce většinu svých uhelných elektráren přebudovat také ČEZ.
ČEZ postupně připravuje také utlumování těžby uhlí. Z nedávného jednání zástupců polostátní firmy a ministerstva životního prostředí vyplynulo, že těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v ČR. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
ČEZ dokončí nákup pětinového podílu Rolls-Royce SMR v červenci, nyní má 11 pct
Polostátní skupina ČEZ v červenci dokončí nákup zhruba pětinového podílu britské společnosti Rolls-Royce SMR. Splatí totiž další část podniku. Dosud česká firma drží 11procentní podíl. Akcionářům to na dnešní valné hromadě ČEZ řekl člen představenstva Tomáš Pleskač. Celkově za přibližně 20procentní podíl ČEZ zaplatí jednotky miliard korun. První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně.
ČEZ se stal akcionářem britské společnosti Rolls-Royce SMR letos v březnu, kdy vstup české firmy do britského podniku schválily regulační orgány. Společnosti budou spolupracovat na vývoji modulárních jaderných reaktorů.
V současnosti ČEZ drží 11 procent podílu Rolls-Royce SMR. Podle zprávy o hospodaření skupiny za první čtvrtletí za něj zaplatil přes tři miliardy korun. S další částí transakce ČEZ čekal na splnění dalších podmínek spolupráce, z nichž klíčový byl úspěch Rolls-Royce SMR v britské soutěži na dodavatele modulárních reaktorů. To se stalo na začátku června. ČEZ podle Pleskače dokončí nákup další části podílu 7. července, poté by už měl vlastnit dříve proklamovaný přibližně pětinový podíl.
Spolupráce ČEZ a Rolls-Royce SMR, která je připravována na několik desetiletí, počítá s tím, že ČEZ se bude přímo podílet na vývoji nové technologie modulárních reaktorů i na jejich výrobě v globálním měřítku. Nepůjde tak pouze o nákup nebo dodávku hotových zařízení.
Podle dřívějších informací ČEZ je malý modulární reaktor od firmy Rolls-Royce SMR tlakovodní reaktor, který využívá aktivní i pasivní bezpečnostní prvky. Jeho elektrický výkon by měl být 470 megawattů, životnost reaktoru se počítá na nejméně 60 let.
ČEZ plánuje do roku 2050 postavit modulární reaktory o souhrnném výkonu tři gigawatty. Stávající elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty. Modulární reaktory by podle plánů ČEZ měly sloužit především pro dodávky tepla a měly by vznikat například na území nynějších uhelných elektráren, například v Prunéřově nebo v Dětmarovicích. Cena modulárního reaktoru by podle skupiny měla být obdobná jako u velkých bloků s tím, že bude poměrem odpovídat nižšímu výkonu modulárního reaktoru. ČEZ nyní připravuje stavbu dvou velkých reaktorů o výkonu každého přes 1000 MW v Dukovanech, náklady by při současných cenách měly podle vlády vyjít dohromady na 407 miliard korun.
Modulární reaktory je možné vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. Podle expertů na jadernou energetiku se liší od velkých jaderných bloků především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Naopak provoz by mohl být podobný.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. V Dukovanech by korejská společnost KHNP měla postavit další dva reaktory. První z nich má být hotový v roce 2036.
