Komerční prezentace Aktual.: 23.06.2025 21:36
Praha – Dnešní valná hromada energetické společnosti ČEZ krátce před 21:00 skončila, trvala téměř 12 hodin. Schválila dividendu z loňského očištěného zisku 47 Kč za akcii. Celkově tak mezi akcionáře firma rozdělí 25,3 miliardy Kč, stát z toho dostane 17,6 miliardy Kč. V rámci dalších bodů hromada bez náhrady odvolala z dozorčí rady Vratislava Košťála. Po více než devítihodinovém projednávání zpráv vedení firmy nabral další průběh rychlejší tempo, zbylých šest bodů programu akcionáři projednali během necelých tří hodin. Do libeňské haly O2 universum v Praze dnes dorazilo přibližně 290 akcionářů, méně než loni.
Hlasování o dividendě bylo tradičně nejvíce očekávaným bodem dnešní valné hromady ČEZ. Akcionáři tentokrát hlasovali o jediném návrhu, který vzneslo představenstvo firmy a odpovídá 80 procentům loňského očištěného zisku. Schválená dividenda je tak nižší než loni, kdy podnik vyplácel 52 korun za akcii, celkově 28 miliard korun. Stát jak největší akcionář letos žádný protinávrh nepodal.
Valná hromada ČEZ dnes řešila také složení dozorčí rady. Z ní byl akcionáři odvolán bývalý šéf Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vratislav Košťál, který byl členem rady od listopadu 2022. Jeho místo zůstane v radě zatím neobsazené. Potvrzen v radě na další období byl naopak její současný místopředseda Roman Binder.
Nejdelším bodem jednání byl ovšem hned ten první, který byl věnován zprávám orgánů společnosti. Akcionáři se nejčastěji vedení podniku dotazovali na přístup firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku. Minoritní akcionáře například zajímalo, proč představenstvo ČEZ nepodalo proti mimořádné dani žalobu. Podle člena představenstva Martina Nováka ale ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby žalobu podal. Není podle něj v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
V rámci dalších odpovědí na otázky akcionářů dnes členové vedení například uvedli, že o harmonogramu odstavování uhelných elektráren podnik zatím nerozhodl. Podle místopředsedy představenstva Pavla Cyraniho se firma bude rozhodovat z roku na rok, přičemž klíčový bude vývoj na trhu. V současnosti se jeví pro další využití uhlí jako krizový rok 2028, tento termín se však může podle Cyraniho kdykoliv změnit. Zástupci firmy dále uvedli, že studie proveditelnosti k těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách by měla být dokončena v druhé polovině letošního roku. Příprava financování projektu se bude probírat letos na podzim. Vedení ČEZ také avizovalo chystané dokončení nákupu přibližně pětinového podílu britské firmy Rolls-Royce SMR v červenci. S firmou bude ČEZ spolupracovat na vývoji modulárních reaktorů.
Ve druhém bodu programu valná hromada schválila účetní závěrku podniku za rok 2024. ČEZ v loňském roce vydělal 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
ČEZ rozhodne o útlumu výroby z uhlí z roku na rok, klíčový se nyní jeví rok 2028
Energetická skupina ČEZ bude rozhodovat o odstavování svých uhelných elektráren z roku na rok. Klíčový pro ni bude vývoj cen na burze a emisních povolenek. Akcionářům to na dnešní valné hromadě ČEZ řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Podle současného vývoje lze podle něj odhadovat, že výroba elektřiny z uhlí přestane vycházet kolem roku 2028. Tento odhad se ale podle něj může ještě kdykoliv změnit.
Letos ČEZ žádné uzavírání uhelných bloků neplánuje. Společnost už v minulosti avizovala, že ekonomicky se výroba z uhelných elektráren postupně zhoršuje. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák na jaře přiznal, že pokles provozního zisku je v případě uhelné produkce patrný už i v mezikvartálním srovnání.
O přesném harmonogramu utlumování produkce z uhlí ale společnost podle Cyraniho dosud nerozhodla, přičemž to podle něj nelze očekávat ani v nejbližší době. „Bude to z roku na rok,“ prohlásil dnes na valné hromadě. Situace a ekonomická výhodnost výroby z jednotlivých zdrojů se podle něj na burze neustále vyvíjí, proto nelze nyní určit přesný termín.
Vláda Petra Fialy (ODS) v minulosti avizovala, že uhelná energetika v Česku skončí nejdříve v roce 2033. Tuzemské energetické společnosti ovšem připustily, že odklon od uhlí bude vzhledem k rostoucím nákladům nutný mnohem dříve. ČEZ dlouhodobě prezentoval ukončení výroby z uhlí do roku 2030, další výrobci ohlásili možné uzavírání uhelných bloků už v následujících letech.
Stát do budoucna počítá, že tuzemský energetický mix postaví na jaderných a obnovitelných zdrojích. Ty však bude nutné nejprve vybudovat. Do té doby by přechodným hlavním palivem měl být plyn. Právě na plyn chce většinu svých uhelných elektráren přebudovat také ČEZ.
ČEZ postupně připravuje také utlumování těžby uhlí. Z nedávného jednání zástupců polostátní firmy a ministerstva životního prostředí vyplynulo, že těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v ČR. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
ČEZ dokončí nákup pětinového podílu Rolls-Royce SMR v červenci, nyní má 11 pct
Polostátní skupina ČEZ v červenci dokončí nákup zhruba pětinového podílu britské společnosti Rolls-Royce SMR. Splatí totiž další část podniku. Dosud česká firma drží 11procentní podíl. Akcionářům to na dnešní valné hromadě ČEZ řekl člen představenstva Tomáš Pleskač. Celkově za přibližně 20procentní podíl ČEZ zaplatí jednotky miliard korun. První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně.
ČEZ se stal akcionářem britské společnosti Rolls-Royce SMR letos v březnu, kdy vstup české firmy do britského podniku schválily regulační orgány. Společnosti budou spolupracovat na vývoji modulárních jaderných reaktorů.
V současnosti ČEZ drží 11 procent podílu Rolls-Royce SMR. Podle zprávy o hospodaření skupiny za první čtvrtletí za něj zaplatil přes tři miliardy korun. S další částí transakce ČEZ čekal na splnění dalších podmínek spolupráce, z nichž klíčový byl úspěch Rolls-Royce SMR v britské soutěži na dodavatele modulárních reaktorů. To se stalo na začátku června. ČEZ podle Pleskače dokončí nákup další části podílu 7. července, poté by už měl vlastnit dříve proklamovaný přibližně pětinový podíl.
Spolupráce ČEZ a Rolls-Royce SMR, která je připravována na několik desetiletí, počítá s tím, že ČEZ se bude přímo podílet na vývoji nové technologie modulárních reaktorů i na jejich výrobě v globálním měřítku. Nepůjde tak pouze o nákup nebo dodávku hotových zařízení.
Podle dřívějších informací ČEZ je malý modulární reaktor od firmy Rolls-Royce SMR tlakovodní reaktor, který využívá aktivní i pasivní bezpečnostní prvky. Jeho elektrický výkon by měl být 470 megawattů, životnost reaktoru se počítá na nejméně 60 let.
ČEZ plánuje do roku 2050 postavit modulární reaktory o souhrnném výkonu tři gigawatty. Stávající elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty. Modulární reaktory by podle plánů ČEZ měly sloužit především pro dodávky tepla a měly by vznikat například na území nynějších uhelných elektráren, například v Prunéřově nebo v Dětmarovicích. Cena modulárního reaktoru by podle skupiny měla být obdobná jako u velkých bloků s tím, že bude poměrem odpovídat nižšímu výkonu modulárního reaktoru. ČEZ nyní připravuje stavbu dvou velkých reaktorů o výkonu každého přes 1000 MW v Dukovanech, náklady by při současných cenách měly podle vlády vyjít dohromady na 407 miliard korun.
Modulární reaktory je možné vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. Podle expertů na jadernou energetiku se liší od velkých jaderných bloků především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Naopak provoz by mohl být podobný.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. V Dukovanech by korejská společnost KHNP měla postavit další dva reaktory. První z nich má být hotový v roce 2036.
