Komerční prezentace Aktual.: 13.03.2025 16:37
Praha – Energetická skupina ČEZ v loňském roce navýšila svůj čistý zisk na 30,5 miliardy korun, meziročně si polepšila o tři procenta. Loňské hospodářské výsledky společnosti překonaly očekávání analytiků. Polostátní firma dnes také připustila, že podpis finálních smluv k výstavbě nových jaderných reaktorů v Dukovanech se zřejmě zpozdí. Původně plánovala smlouvy s korejskou KHNP uzavřít do konce března.
Návrh dividendy zatím představenstvo ČEZ nepředstavilo. Pro její výši bude rozhodující očištěný čistý zisk, který loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně. Podle současné dividendové politiky podniku, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku, by letošní dividenda měla činit 35 až 47 korun za akcii, což by znamenalo, že akcionářům poputuje 19 až 25 miliard korun. Loni společnost vyplácela dividendu ve výši 52 korun za akcii, celkově šlo o 28 miliard korun.
Analytici poukázali zejména na vyšší než odhadovaný růst provozního zisku ČEZ. Loni činil 137,5 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 12,6 miliardy Kč. To se ovšem podle expertů nepromítlo do čistého zisku, který negativně ovlivnily odpisy majetku a také výše odváděných daní včetně daně z mimořádných zisků.
ČEZ dnes zároveň představil výhled hospodaření skupiny pro letošní rok. Provozní zisk by podle predikcí podniku měl klesnout na úroveň mezi 125 až 130 miliardami korun. Očištěný čistý zisk společnost očekává mezi 25 až 29 miliardami korun.
Firma při dnešním představování hospodářských výsledků také připustila, že podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se proti původním plánům zřejmě zpozdí. Důvodem je podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který dosud o námitkách konkurenční společnosti EDF proti průběhu tendru pravomocně nerozhodl. Kromě toho zbývá podle Beneše doladit některé detaily smluv, pokračují také jednání o zapojení českého průmyslu do projektu.
Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou v historii. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 400 miliard korun.
ČEZ také pokračuje v přípravě modulárních jaderných reaktorů. Společnost zopakovala, že první blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně, zároveň ale pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích. V únoru podnik rovněž podal oznámení EIA, která zkoumá dopady projektu na okolní životní prostředí. ČEZ také potvrdil jednání s Rolls-Royce SMR o dvou továrnách na moduly v Česku.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Ve skupině celkem pracuje přes 30.000 zaměstnanců, z toho kolem 25.000 v Česku.
Nejvýznamnější loňskou akvizicí ČEZ bylo odkoupení 55,21 procenta podílu v plynárenské společnosti GasNet za 846,5 milionu eur (přes 21,2 miliardy Kč). Fungování GasNetu se v hospodaření podniku začalo projevovat od září. Za celý rok měl loni GasNet čistý zisk čtyři miliardy korun, meziročně si tak polepšil z předloňské ztráty přes 303 milionů korun, uvedli dnes zástupci ČEZ.
Ředitel ČEZ Beneš: Podpis finálních smluv k Dukovanům se zřejmě zpozdí
Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí. Důvodem je čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Na dnešní tiskové konferenci k celoročním výsledkům polostátní firmy to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Původně měly být dohody uzavřeny do konce března. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) odklad smluv otevře prostor pro další jednání o účasti českých firem. Zástupci českého průmyslu odklad uvítali.
Korejská společnost KHNP loni uspěla v tuzemském jaderném tendru, vláda její nabídku upřednostnila před EDF a Westinghousem. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Skupina ČEZ, která má tendr na starosti, nyní s KHNP jedná o finálních smlouvách k projektu.
Uzavření finálních smluv se nyní podle Beneše očekává v první polovině letošního roku. Podle něj jsou přitom smlouvy téměř hotové a technicky by je bylo možné podepsat v původně plánovaném termínu. Jedna se má týkat stavby elektrárny, druhá dodávek jaderného paliva. Uzavření dohod však zatím blokuje opatření ÚOHS, který zakázal podepsání smluv do doby, než rozhodne o námitkách neúspěšných uchazečů z tendru. V současnosti řeší námitky EDF.
„Námitky EDF řeší po podání rozkladu předseda ÚOHS Petr Mlsna. Rozhodnutí zatím nebylo vydáno,“ řekl dnes ČTK mluvčí úřadu Martin Švanda.
Kromě toho je podle Beneše ještě při jednáních s KHNP potřeba doladit některé detaily, o kterých s Korejci jedná i česká vláda. Jde například o zapojení českého průmyslu. KHNP v minulosti přislíbila, že české firmy se budou účastnit až na 60 procentech projektu.
„Je to podepsatelné na konci března, ale rozum velí počkat na duben, nebo květen,“ podotkl Beneš.
Mírný odklad podpisu smluv otevře podle ministra Vlčka prostor pro další jednání s Korejci o zapojení českého průmyslu do projektu. „Pokud bude k tomu ten čas navíc využit, tak pozdější podpis podle mě určitě není na škodu,“ řekl dnes ministr novinářům. Zopakoval, že po KHNP vláda požaduje transparentní plán, jak firma plánuje naplnit proklamovanou šedesátiprocentní účast českých firem na projektu a také záruky alespoň prvních 30 procent už před uzavřením finální smlouvy o stavbě.
Zástupci českých firem posunutí termínu uvítali. „V rámci dosavadních jednání s preferovaným uchazečem by bylo téměř nemožné splnit do konce března požadavek vlády dohodnout smlouvy o smlouvách budoucích ve výši 30 procent objemu projektu, které by českým firmám garantovaly zapojení v dostavbě Dukovan, a zároveň připravit transparentní popis, jak se v budoucnu naplní zbylých třicet procent. Tato jednání se s KHNP v současné době rozbíhají,“ řekl výkonný ředitel Aliance české energetiky Josef Perlík.
Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 400 miliard korun. V příštích třech až pěti letech by ČEZ měl podle rozhodnutí vlády s Korejci jednat také o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně.
