Tuzemští vědci vymysleli novou metodu na úpravu darovaného mléka pro nedonošené děti. To by díky ní mohlo být pro kojence bezpečnější i výživnější. A lékaři by mohli využít i větší množství. Metodu mohou nemocnice zavést do praxe prakticky ihned.

Každý den se v Česku narodí 250 dětí, z toho dvacet předčasně. Právě pro ně je mléko od dárkyň naprosto klíčové.

Doposud se pro jeho úpravu používá metoda pasterizace, které se říká Holedrova. Trvá třicet minut při 62,5 stupně Celsia. Ta sice likviduje většinu bakterií, ale nedokáže si poradit se sporami některých mikroorganismů a část dávek mléka tak zůstává kontaminovaná. Nová metoda ale podle autorů dokáže toto množství bakteriálních spor snížit.

Využívá trik v podobě vysokotlakého ošetření bez ohřevu. Mléko je vystavené tlaku 350 megapascalů ve čtyřech cyklech při teplotě 38 stupňů s dobou výdrže tlaku vždy na pět minut. Vědci už ji otestovali na 108 vzorcích mateřského mléka. „Ukázalo se, že dokáže výrazně snížit množství bakteriálních spor, a přitom zachovat důležité složky mléka. Metoda má potenciál výrazně zlepšit dostupnost bezpečného mateřského mléka pro předčasně narozené děti. Díky ní by banky mohly snížit množství mléka, které se kvůli mikrobiální kontaminaci musí vyřadit,“ uvedl Milan Houška z Národního centra pro zemědělský a potravinářský výzkum.

Nový standard v mléčných bankách

Například podle vedoucí tkáňové banky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Miroslavy Jandové zůstává v současnosti po pasterizaci mateřského mléka sedm až čtrnáct procent dávek stále kontaminovaných. „Nový přístup by mohl znamenat revoluci v uchování mateřského mléka a stát se standardem v mléčných bankách,“ míní Jandová.

Novou metodu vítá také Anna Mydlilová z Národního laktačního centra při Fakultní Thomayerově nemocnici. Přestože je Holderova pasterizace doporučenou metodou, podle Mydlilové ovlivňuje některé nutriční a biologické vlastnosti mléka. Ošetření mateřského mléka vysokým tlakem je proti sporám bakterie bacillus cereus účinnější, tvrdí.

Zavedením této technologie do praxe by se výrazně zefektivnilo využití darovaných dávek, kterých je podle odborníků už nyní nedostatek. „Celkově není dárkyň mateřského mléka dostatek. Může za to například klesající porodnost nebo vyšší věk maminek. Zlepšit situaci by mohlo širší informování veřejnosti o významu darování mateřského mléka a podpora žen, které darovat mohou a chtějí,“ uvedla mluvčí Ústavu pro péči o matku a dítě Gabriela Hošková.

Podíl.
Exit mobile version