Vědci v Česku provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok sto tisíc korun bez podmínek a pokynů, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Většina si našla práci i bydlení. S pomocí profesionála byl návrat a běžný život udržitelnější a větší byla i duševní pohoda. Darovanou sumu nikdo okamžitě neutratil. Jde o projekt New Leaf Česko.
Dílčí výsledky projektu představila v pondělí v Praze šéfka výzkumného týmu a vedoucí katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Melanie Zajacová.
Čeští experti se podle ní inspirovali kanadským projektem. Ten prokázal, že člověk s darovanou sumou strávil kratší čas na ulici a pak i v azylových domech, většina si našla stabilní bydlení. Kanadští vědci spočítali úsporu na výdajích za služby.
Čeští výzkumníci teď ekonomické dopady počítají, výsledky budou mít v září. Český projekt ověřuje průměrné roční náklady na člověka bez domova a efekt bezpodmínečných příjmů a sociální práce. Vyvrátit má ale i zažité představy o tom, že lidé jsou bez střechy nad hlavou dobrovolně, nechtějí pracovat a opíjejí se, popsala Zajacová.
Sto tisíc a žádné podmínky
Tazatelé začali účastníky hledat v červnu 2024. Podmínkou bylo české občanství, pobyt na ulici méně než dva a půl roku i to, že je člověk bez psychické nemoci a závislostí. Roční projekt pak začal předloni v prosinci. Celkem čtyřicet lidí dostalo bez podmínek sto tisíc korun, dalších dvacet mělo speciálního sociálního pracovníka a zbývajících čtyřicet dosavadní podmínky a běžnou sociální práci.
„Do konce zůstalo 66 procent lidí, což je úspěch,“ uvedla Zajacová.
Průměrnému účastníkovi bylo 45,5 roku a bez domova byl dvacet měsíců. Třetinu tvořily ženy. Lidé se sto tisíci korunami měli ve srovnání s ostatními nejvyšší výdaje v prvních třech měsících. Nepotvrdilo se, že by vše utratili hned. Proti skupině se současnými podmínkami zaplatili první měsíc víc za jídlo o 1858 korun, za bydlení o 6000 korun a za oblečení o 10 165 korun.
Výdělky hluboce pod průměrem
„Nejvíc lidé dávali za jídlo, bydlení a ošacení. Na ulici si špagety či konzervu neuvaříte. Když se chcete ucházet o práci, tak šaty dělají člověka. Těžko někam půjdete v bundě, v níž už druhý týden sedíte v parku,“ řekla Zajacová.
Na startu projektu účastníci platili za alkohol týdně v průměru dvě stě korun a za drogy 205 korun. Po roce si ti, jimž se věnoval sociální pracovník, pořídili alkohol v průměru za sedmdesát korun a drogy za padesát korun týdně. Lidé se stotisícovou částkou za drogy po roce neutráceli vůbec a za pití v průměru týdně 311 korun.
Na začátku měla práci polovina sledovaných. Průměrný výdělek činil 10 161 korun. Po roce pracovaly čtyři pětiny lidí se stotisícovou částkou, průměrně vydělali 11 500 korun. Ze skupiny se sociální prací chodily do práce tři pětiny osob, průměrná výplata činila 15 250 korun.
„Průměrný pražský plat je 65 tisíc korun. Lidé se s podporou sociální práce dostali na 15 250 korun. Radost je trošku hořká. Je to lepší než deset tisíc korun, ale o hodně míň než pražský průměr,“ podotkla Zajacová.
Sociální práce zlepšila duševní pohodu
Nově si sehnalo na počátku experimentu bydlení 87 procent lidí s penězi a 46 procent osob se sociální prací. Po roce si ho udržely čtyři pětiny klientů sociálního pracovníka a dvě pětiny osob s penězi. Lidem se sociální prací se podařilo výrazně zlepšit duševní pohodu. Zajacová podotkla, že sociální pracovníci nepůsobili ale jako terapeuti.
„Přistupovali k účastníkům jako k lidem. Doprovázeli je ve složité situaci, nabízeli jim možnosti a malé úspěchy v každodenním životě. (…) Data ukazují, že se rozhodně vyplatí lidem důvěřovat,“ uvedla šéfka výzkumného týmu.
Experti se chtějí zaměřit na ověření sociální práce i mimo Prahu a v jiných sociálních službách. Soustředit se chtějí také na odbourání administrativy. Vyvinuli i modul umělé inteligence pro sociální pracovníky. „Sociální práce patří mezi profese, které AI nemůže nahradit. (…) Je to specifický obor i přístup. Neumí to žádný jiný profesionál v systému,“ podotkla Zajacová.
Projekt stál podle ní dvanáct milionů korun. Ministerstvo práce poskytlo 3,5 milionu korun z Evropského sociálního fondu do loňského června, poté vědci museli získat finance jinde.
