Aktualizace: 8.07.2024 18:36
Praha – Čeští politici se neshodují v hodnocení, zda francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi vyšel krok s vyhlášením předčasných voleb. Zatímco vicepremiér Vít Rakušan (STAN) na síti X napsal, že Macronovi se jeho risk vyplatil, podle vyjádření europoslance Alexandra Vondry (ODS) prezident svým zbrklým rozhodnutím a zbytečnou ostrakizací pravice umetl cestu k moci komunistům a antisemitům. Europoslankyně a šéfka KSČM Kateřina Konečná výsledky na síti X interpretuje tak, že levice může uspět, pokud se spojí a bude klást důraz na témata, která občany trápí. Premiér Petr Fiala (ODS) k výsledkům voleb obecně uvedl, že nemá radost z úspěchu krajní pravice ani krajní levice. Fiala po dnešní návštěvě Bavorska novinářům řekl, že věří v to, že ve Francii se podaří dospět ke vzniku stabilní vlády.
Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta. Favorizované krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které jasně vyhrálo v prvním kole, skončilo třetí za centristickým vládním táborem Spolu prezidenta Macrona. Žádná z formací nemá v parlamentu většinu, pro vznik vlády tak musí vzniknout koalice.
„Já se nijak netajím tím, že nemám v politice rád žádné krajnosti a žádné radikální postoje. Nemám radost ani z úspěchu stran, které se v mediálním diskurzu řadí ke krajní pravici, ale nemám radost ani z úspěchu těch, které můžeme považovat za radikálně levicové politické síly,“ uvedl Fiala.
Fiala zdůraznil, že Francie důležitá pro dění v Evropě. „Věřím, že ve Francii se podaří dospět k nějakému rozhodnutí, které umožní vytvoření stabilní vlády, se kterou bude možná efektivní spolupráce,“ řekl Fiala. Francouzům popřál, aby se tak stalo v „dohledné době“.
Rakušan (STAN) na síti X napsal, že spor, zda je přijatelnější extrém z politické levice či pravice, je jen falešné dilema. „Žádný extrém není dobrý a žádný extrém nezískal ve francouzském parlamentu většinu, což je dobrá zpráva nejen pro Francii,“ uvedl. Macronovi podle něj vyšel jeho riskantní krok. „Teď ještě, aby to dokázal zúročit ve složitých povolebních vyjednáváních a Francie měla vládu jak bez protievropských nacionalistů, tak bez komunistů,“ dodal.
Dopady voleb na EU i vztahy s ČR se budou odvíjet od toho, kdo bude sestavovat vládu a které politické síly se na ní budou podílet, doplnil Rakušan na dotaz ČTK. „V základních geopolitických postojích Francie ale nečekám razantní změny,“ dodal.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) míní, že Macron si vyhlášením předčasných voleb nadělal zbytečné problémy. „Strašení před ultrapravicí pak mělo ten výsledek, že vyhrála extrémní levice, která vyzývá k napadání policistů, odchodu z NATO či ke komunismu,“ řekl. Úspěch Le Penové v evropských volbách podle Babiše neměl tak zásadní vliv, aby musel Macron předčasné volby svolat. „Možná je ale větší vizionář než já. To se ukáže v roce 2027, zda to nepomůže Marine Le Penové stát se prezidentkou,“ konstatoval. Výsledek voleb připsal také důsledkům nekontrolované migrace.
Vondra na síti X napsal, že Macron zbrklým vyhlášením voleb a zbytečnou ostrakizací pravice umetl cestu k moci komunistům a skutečným antisemitům. „Výsledkem bude jen hluboká polarizace a chaos. A pomoc Ukrajině? Jsem zvědav, zda na ni Francii kvůli levicovým slibům zůstanou vůbec prostředky,“ uvedl.
Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová je v první řadě ráda, že nezvítězila krajní pravice. „Považuji to za pozitivní signál pro zachování demokratických hodnot a mezinárodní spolupráce, které jsou pro Francii, EU i NATO klíčové,“ napsala ČTK. Doufá, že na podobu francouzské politiky nebude mít přílišný vliv ani extrémní levice. „Věřím, že pro stabilní a prosperující Francii je důležité udržet vyváženou politiku, která bere v úvahu zájmy všech občanů, respektuje ekonomickou realitu a zároveň dobře vnímá geopolitickou situaci,“ doplnila.
Konečná ocenila úspěch francouzských komunistů. „Ukázalo se i v další zemi, že zabetonované vládnoucí elity jsou porazitelné. Zvláště ve chvíli, kdy se proti nim spojí silný blok stran,“ uvedla. Levice podle ní může vyhrát, pokud se spojí a bude klást důraz na témata, která občany trápí. „Ne na výmysly intelektuálních kavárenských rozumbradů,“ dodala.
Šéf sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) napsal, že volby potvrdily rozdělení francouzské společnosti nejen na města a venkov, ale i podle regionů. „Nepřinesly řešení. Jen ukázaly, že se Macronovi nepodařilo vytvořit silný střed. Jeho manévrování dostalo do parlamentu řadu radikálních levičáků, kteří se netají sympatiemi k (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, Číně a Hamásu a jsou otevřeně antisemitští,“ dodal.
Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) soudí, že výsledek RN přinese lepší pozici pro Le Penovou v příštích prezidentských volbách. „Pro politické síly, které nechtějí Le Penovou v Elysejském paláci, nastávají těžké tři roky, během kterých by měly dokázat, že politika krajní pravice není odpovědí na problémy Francie,“ napsala ČTK. Upozornila ale také na radikální složky vítězné levicové koalice. „Výroky lídra strany Nepodrobená Francie Jeana-Luca Mélenchona o Ukrajině, sympatie k Rusku, pochopení pro anexi Krymu, neokomunistické návrhy na regulaci kapitalismu – to všechno musíme brát v potaz a netvářit se, že extrém je jenom na jedné straně spektra,“ poznamenala Urbanová.
Členka výboru Helena Langšádlová (TOP 09) ocenila, že nevyhrála krajní pravice, poukázala ale na některé problematické postoje levicových sil, například vůči Izraeli. „Celkově výsledek může vést k oslabení Francie, protože Francie má poloprezidentský systém, kdy v současné době politika prezidenta a zástupců parlamentu bude v některých otázkách v napětí,“ sdělila ČTK.
Další z členů výboru Jiří Kobza (SPD) míní, že bude obtížné, možná dokonce nemožné sestavit vládu, očekává politickou krizi, při níž bude Macron vládnout sám. Soudí, že politika ‚všichni proti Le Penové‘ se Francii nevyplatila. „Prezident Macron se vyhnul nechtěné kohabitaci s národně konzervativní vládou za cenu faustovské smlouvy s radikální, promuslimskou, progresivistickou a antisemitskou antisystémovou levicí,“ napsal ČTK.
