Praha – Čeští vládní i opoziční politici většinou považují úder v Íránu k zastavení tamního jaderného programu za správný či pochopitelný. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Česko stojí za spojenci, nekontrolovatelný íránský jaderný program a podporu terorismu označil za nebezpečí pro Česko i Evropu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) upozornil, že vojenská operace na Blízkém východě může být masivnější a trvat i několik týdnů. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) varuje před cestami do regionu. V Íránu jsou nyní podle systému Drozd tři Češi. Policie uvedla, že v Česku nebezpečí zatím nehrozí.

Izrael a Spojené státy zahájily útok proti Íránu dnes ráno. „Situaci na Blízkém východě pozorně sledujeme, v tuto chvíli je pro nás nejdůležitější zajistit bezpečí našich občanů, kteří se v Íránu stále nachází,“ napsal Babiš. Macinka ovšem serveru iDNES.cz sdělil, že letecký prostor Íránu je uzavřený, a Česko proto zatím evakuační lety neplánuje. Vzdušný prostor uzavřely také Izrael, Irák, Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty.

Babiš věří, že v regionu brzy nastane stabilita a mír. Macinka ráno telefonicky hovořil s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který mu potvrdil úzce koordinovanou akci v Íránu s americkými silami. „Hlavním cílem společných izraelsko-amerických úderů jsou podzemní íránská jaderná zařízení a další vojenské objekty spojené se systémy balistických střel,“ podotkl Macinka.

Česká policie sdělila, že situaci na Blízkém východě pozorně sleduje a vyhodnocuje všechny dostupné informace. „Žádná z nich zatím nenasvědčuje tomu, že by ČR hrozilo jakékoli nebezpečí, nicméně již jsme na operativní úrovni přijali potřebná preventivní opatření,“ uvedla na síti X.

Opoziční politici vojenský úder na Írán považují za správný. „Pokud izraelské a americké údery přispějí k tomu, aby íránský režim padl, bude to jedině dobře – pro obyvatelstvo Íránu i pro mezinárodní společenství,“ uvedl šéf ODS Martin Kupka. Rovněž expremiér Petr Fiala (ODS) doufá, že izraelsko-americké údery povedou k pádu vlády ajatolláha Alího Chameneího a Írán nezíská jaderné zbraně. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek považuje také za ideální, pokud by nastala politická změna v Teheránu. Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek doufá, že se podaří vojenské cíle rychle zneškodnit.

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je snaha zastavit íránský jaderný program správný. „Ale je nešťastné, že Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem,“ uvedl. Česko by podle něj mělo postupovat v koordinaci s NATO a EU a důsledně hájit mezinárodní právo, zároveň být připraveno chránit bezpečnost svých občanů.

Narušení leteckého provozu na Blízkém východě může mít zásadní dopad na globální leteckou dopravu, protože v SAE sídlí dva hlavní dálkoví dopravci, Emirates a Etihad. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zatím zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.

Analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Martin Horčička uvedl, že konflikt může narušit i obchod či námořní dopravu. Zdůraznil také, že izraelsko-americké údery mohou být vedeny proti potenciálním cílům íránských spojenců na území Libanonu, Iráku, Sýrie či Jemenu. „Bezpečnostní nejistoty rovněž může posílit fakt, že je útok veden bez mandátu OSN a koordinace se světovým společenstvím,“ uvedl.

Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v České televizi řekl, že Spojené státy nemají v oblasti Blízkého východu v tuto chvíli takové prostředky, aby byly schopny pozemní operace, spíše bude pokračovat letecká fáze kampaně. Útok musel Írán podle něj očekávat. Za nepravděpodobnější výsledek konfliktu považuje, že se moci chopí nějaké mocenské struktury typu revolučních gard, tedy že by začala zemi ovládat vojenská diktatura nebo polodiktatura. „Otázka je, jestli je to pro svět přijatelnější, protože ta by ve své podstatě mohla být ještě tvrdší a nejevit žádnou ochotu jednat s vnějším světem o jaderném programu, než tomu je teď,“ uvedl Bříza.

Kvůli konfliktu mohou ceny ropy chvilkově vzrůst o desítky dolarů až na více než 100 dolarů za barel, míní analytici oslovení ČTK. Pokud by se uzavřela nebo omezila doprava v Hormuzském průlivu mezi Perským a Ománským zálivem, výrazně by se podle nich omezil obchod mezi Evropu a Asií. Zdražení ropy by se pak projevilo v růstu cen paliva, dodávek zboží či potravin.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version