Zatímco ministryně obrany Jana Černochová popisuje téměř dvě desítky bezpilotníků vyslaných na Polsko jako „bezprecedentní útok ruských dronů“, její náčelník generálního štábu Karel Řehka mluví o testu. Tenhle scénář naznačil už před několika dny, když popisoval, jak jednoduše může Vladimir Putin zkoušet rozložit Severoatlantickou alianci, aniž by někam do Evropy vyslal svá okupační vojska.
Je stále zřejmější, že téměř dvě desítky jednoduchých bezpilotních strojů, které v noci na středu 10. září vletěly do vzdušného prostoru Polska, vypustilo Rusko záměrně. A že tedy nešlo o „splašené“ stroje, které se původně měly zúčastnit dalšího Putinova nočního útoku na bránící se Ukrajinu, jenže zbloudily nad Polsko.
Čím dál pravděpodobnější je, že šlo především o reálnou zkoušku toho, jak se k napadení jedné z největších členských zemí NATO postaví její alianční partneři a sousední státy. A jestli zafungují základní principy, na nichž severoatlantické spojenectví – a tedy i obrana západního světa před agresivní politikou Vladimira Putina – stojí.
V té souvislosti se dostává nečekané zajímavosti proslovu Karla Řehky z minulého týdne. V rámci globálně sledované konference Prague Defence Summit se totiž věnoval hlavně tomu, jak může Rusko svým hybridním působením narušit podstatu Severoatlantické aliance a rozložit ji.
„Pokud chce Rusko zničit NATO, nemusí vyslat svá okupační vojska do některé z evropských zemí,“ prohlásil náčelník českého generálního štábu ve čtvrtek 4. září. „Stačí mu jen otestovat, jestli funguje článek 5. Pokud jednou nebude fungovat, je to konec NATO,“ pokračoval Řehka ve svém projevu.
Pro připomenutí – tento článek Severoatlantické smlouvy z roku 1949 mluví o tom, že útok na jednu či více členských zemí aliance je automaticky považován za útok proti všem a v takové situaci zavazuje celé NATO k pomoci napadenému.
Právě tato konstrukce, kterou před pár dny pojmenoval Karel Řehka, byla i hlavním motivem letošního summitu NATO v Haagu. V červnu se tam členské země zavázaly k růstu obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Tedy přesně tak, jak požaduje současná americká administrativa vedená Donaldem Trumpem.
„Chceme, aby v Haagu všichni spojenci – a především Spojené státy – potvrdili článek 5 (Severoatlantické smlouvy) a my jim za to dáme pět procent na obranu,“ popsal tehdy vysoce postavený úředník pražského ministerstva obrany.
Varšava zatím zvolila předstupeň
„Bude to takové něco za něco. Pokud hlavní země aliance potvrdí svou odhodlanost bránit silou každého z 32 členů NATO, kdyby čelil nepřátelskému ozbrojenému útoku, reakcí bude slib všech na další masivní zbrojení. Mezi řádky lze číst především obavy evropských zemí z ruského útoku a otazníky nad tím, jestli by v takovém případě Spojené státy vedené Donaldem Trumpem skutečně šly do jejich obrany,“ psal před summitem deník Aktuálně.cz.
Varšava sice po středeční ruské akci onu pátou část smlouvy neaktivovala, ale přistoupila k jejímu předstupni – tedy článku 4 a konzultacím se spojenci. To se děje v situacích, kdy je ohrožena bezpečnost či územní celistvost některé ze zemí.
Velmi pravděpodobně i s tím vědomím, že Rusko a jeho stratégové vývoj detailně sledují a analyzují evropskou a zámořskou reakci na roj jejich bezpilotních strojů Gerbera v Polsku, proto ve středu rychle reagovalo jak velení NATO, tak jednotlivé členské státy. Včetně Česka.
„Nežijeme v bezpečném světě“
Praha připravuje k vyslání do Polska tři transportní vrtulníky a několik desítek vojáků. Od vydání rozkazu zabere jejich přesun do sousední země maximálně tři dny, informovala na čtvrteční tiskové konferenci Jana Černochová (ODS).
Podle ní Česká republika „přispěchala“ s pomocí Varšavě jako první. „Nežijeme v bezpečném světe, včera jsme viděli zcela bezprecedentní útok ruskými drony na Polsko,“ prohlásila ve čtvrtek.
„Stalo se to 200 kilometrů od Ostravy, to není žádné sci-fi. Jsem hrozně ráda za to, že všechny členské státy se k tomu v rámci článku 4 postavily, jak se postavily, musíme dát najevo naši jednotu,“ dodala Černochová, která sama pochází z česko-polské rodiny.
Cynický šéf ruské armády po útoku na Kyjev: Útočíme jen na vojenské cíle (1. 9. 2025)
Vrcholně cynický šéf ruské armády po vražedném útoku na Kyjev hlásal světu, že jeho podřízení útočí střelami a drony výhradně na vojenské cíle. | Video: Asociated Press
