Nedostatek lidí na trhu práce řeší každý po svém. České poště pomáhají vězni. Její Balíkovna hlásí, že jich potřebuje víc.
Pro dceřinou společnost České pošty v současné době pracují odsouzení z devíti českých věznic. Každý týden vyjíždí autobus z věznic v Bělušicích, Heřmanicích, Liberci, Pardubicích, Plzni, Pankráci, Rapoticích a Teplicích. „Pouze v Hradci Králové chodí šest odsouzených pěšky,“ upřesnila mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová. Celkem si Balíkovna najala 186 vězňů a zajišťuje pro ně také autobusovou dopravu na směny.
Od června se zapojí do spolupráce i desátá věznice a pro Českou poštu začnou pracovat odsouzení z nápravného zařízení Jiřice. „Pravidelně komunikujeme s jednotlivými věznicemi o možnostech navýšit zapojení a v případě potřeby zajišťujeme posílení kapacit,“ říká mluvčí Balíkovny Milan Šmíd. „O zapojení dalších osob máme dlouhodobě zájem, přičemž postupujeme vždy s ohledem na kapacity a potřeby konkrétních pracovišť,“ dodává.
Zásilky z Číny
Balíkovna chce, aby pro ni odsouzení mohli pracovat i uvnitř věznic. Dřív pro poštu přímo uvnitř nápravného zařízení pracovali. Ve Stráži pod Ralskem třídili zásilky z Číny. „Kvůli legislativním změnám však tato forma spolupráce skončila. Nyní hledáme nové příležitosti,“ doplňuje Šmíd a dodává: „Uvědomujeme si, že věznice disponují výrobními prostory a zároveň kapacitami odsouzených, kteří mohou pracovat, ale nemohou být zařazeni do venkovního režimu.“
Podle Petra Schneedörflera, ředitele spolku Lighthouse Academy, který dlouhodobě pracuje s lidmi ve výkonu trestu a pomáhá jim vracet se zpět do života, je zaměstnávání vězňů velmi důležité a stále častější. „Jde jak o státní firmy, tak také o ty soukromé. Má to výhodu v podobě levnější pracovní síly pro zaměstnavatele a možnosti získat a udržet pracovní návyky pro odsouzené,“ říká Schneedörfler. Podle něj je velmi časté, že odsouzený pak v daném zaměstnání zůstává i po propuštění.
Zaměstnávání vězňů má i svá rizika. Nezbytná je například ostraha, kterou musí zaměstnavatel zajistit dle předem stanovených pravidel, a také možnost kontroly vězňů na pracovišti během směny.
Odměňování osob ve výkonu trestu se řídí zákonem o výkonu trestu odnětím svobody a je rozděleno do čtyř kategorií. Ti „nejlevnější“ bez kvalifikace dostávají za plný úvazek padesát procent minimální mzdy. Ve čtvrté kategorii – ti dostávají nejvíc – vydělávají pracující vězni 120 procent minimální mzdy. Pro odměňování v této kategorii je už potřeba vysokoškolské vzdělání. Od letošního ledna činí minimální mzda 20 800 korun měsíčně. Maximálně si tedy vězni mohou vydělat necelých pětadvacet tisíc hrubého.
