Česká republika bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu méně unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun. Vláda teď jedná o prioritách, na které peníze půjdou. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo dvě varianty, širší a užší. Která zvítězí, zatím není jasné.

„Koncentrovat to do klíčových oblastí, nemít tolik programů, nemít tolik oblastí, vybrat klíčové priority a tam peníze nasměrovat,“ vysvětlil situaci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) řekl, že i širší varianta znamená, že portfolio by bylo užší než to původní. „My už i tak se snažíme soustředit na méně důležitých cílů, než tomu bylo doposud,“ doplnil.

Vláda se k dokumentu vrátí po prázdninách. Podle opozice by měla být aktivnější. Peníze putují například na opravy památek. Například renovace Baťova výtahu byla součástí obnovy Baťova mrakodrapu a celkem stála 16,5 milionu korun, z toho přes třináct milionů pokryla právě dotace Evropské unie.

Na podobné projekty ale unijní peníze už v budoucnu směřovat nejspíš nebudou. Česko se totiž během unijního členství životní úrovní přiblížilo průměru sedmadvacítky. „My naopak budeme více přispívat zemím, které jsou na tom v rámci Evropy hůře,“ poznamenal ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09). „Samozřejmě to bude mít ty dopady,“ dodává šéf resortu zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Vládní priority

Stát tak bude muset zbylé prostředky efektivně využívat, připravil proto seznam priorit, které chce dotovat z unijního rozpočtu i po roce 2028. „Pokrývá veškeré klíčové oblasti, jako je obrana, odolnost, konkurenceschopnost, demografická změna a zelená a digitální tranzice,“ vyjmenoval ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Na těchto základních oblastech se vláda shodne. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo dvě obsáhlejší varianty. Ta ekonomičtější nepočítá třeba s posílením zdravotní prevence, spoluprací škol nebo se zvyšováním kapacit nedostatkových pedagogických oborů.

„Širší varianta – je tam třeba více sociálních záležitostí typu financovatelných například z Evropského sociálního fondu. V té užší variantě by tyto priority vypadly,“ upřesnil vrchní ředitel Sekce koordinace evropských fondů, mezinárodních vztahů a cestovního ruchu na ministerstvu pro místní rozvoj Stanislav Schneidr.

Kritika opozice

Ministři si ze dvou variant nevybrali a jednání o nich odsunuli na září. Opozice se teď obává toho, že to oslabí vyjednávací pozici Česka. Materiál má totiž sloužit jako podklad pro vyjednávání s Evropskou komisí.

„Ostatní státy jsou mnohem aktivnější a my bychom si měli zvolit. Vláda by měla samozřejmě vědět, jaké jsou naše priority,“ podotkla poslankyně SPD Marie Pošarová.

Strategii vláda může měnit až do poloviny příštího roku. „Myslíme si, že si to případná jiná vláda, možná i naše, udělá po svém,“ konstatovala místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.

Kabinet teď řeší i to, jak chybějící peníze nahradí. „Počítáme i se zapojením dalších finančních prostředků, ať už například z penzijních fondů, kde by ty peníze mohly rovněž sloužit k tomu budovat veřejnou infrastrukturu,“ popsal ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek připomněl, že se například rozběhly programy, které fungují na tom, že obce postaví nové byty pro lidi a zafinancují je z půjček od státu nebo EU.

Jasněji o budoucnosti čerpání dotací, ale i unijních priorit by mělo být 16. července. Evropská komise má představit první návrh víceletého finančního rámce pro období 2028+.

Podíl.
Exit mobile version