ČTK
Aktualizováno před 5 minutami
České republice se spolu s dalšími státy podařilo vyjednat řadu ústupků ohledně nového klimatického cíle Evropské unie pro rok 2040 a některé země výsledný text nakonec podpořily. Ve středu ráno to na síti X oznámil dosluhující český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Ministr uvedl, že Česko přesto – v souladu s dlouhodobou pozicí – hlasovalo proti dohodě. Ta podle něj bude formálně potvrzena ve středu ráno. Agentura Reuters píše, že ministři dosáhli v ranních hodinách předběžné shody. Jednání trvalo 18 hodin.
Jednání Rady pro životní prostředí trvalo 18 hodin. Česká republika spolu s dalšími státy tvořila silnou blokační menšinu, díky které se podařilo vyjednat řadu významných ústupků. Z těchto důvodů některé země výsledný text nakonec podpořily. Česká republika v souladu s… pic.twitter.com/YBqoMOsiyl
— Petr Hladík (@hladikpe) November 5, 2025
Jako hlavní dosažené ústupky pro Česko Hladík označil to, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude podle něj odložen o jeden rok a spuštěn bude v roce 2028. „Cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných cílů pro jednotlivé státy. Až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí – výhoda pro české firmy investující do čistých projektů v zahraničí,“ uvedl dále český ministr.
Co jsou emisní povolenky a jak fungují
Takzvaný systém EU ETS je hlavní nástroj pro snižování emisí skleníkových plynů, se kterým přišla Evropská unie. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 nebo ekvivalentního množství jiných skleníkových plynů. Jedná se o drahé „odpustky“ či skrytou formu daně za poškozování životního prostředí fosilními zdroji energie.
Pokud má podnik méně povolenek, než kolik vypustil emisí, musí si další povolenky dokoupit (za aktuální tržní cenu) na trhu. Naopak, pokud má povolenek nadbytek, může je prodat jiným podnikům, které mají emise vyšší.
Povolenky ETS 1 pro největší znečišťovatele ovzduší
První systém emisních povolenek platí už od roku 2005 pro elektrárny, hutě, cementárny, sklárny a další velké „žrouty“ fosilní energie.
Povolenky ETS 2 pro další znečišťovatele ovzduší
V roce 2023 byl v EU definitivně schválen pro členské státy závazný systém, který zpoplatňuje povolenkami i střední a menší podniky, uvádějící na trh fosilní paliva – benzín, naftu a také zemní plyn a uhlí pro vytápění. Povolenky budou od roku 2027 nakupovat všichni dodavatelé těchto paliv a zvýšené náklady promítnou do cen svým zákazníkům – firmám, domácnostem, řidičům.
„Technologická neutralita bude zachována i v revizi pravidel pro emise CO2 z automobilů, to znamená prostor nejen pro elektromobily, ale i alternativní paliva. Toto je další krok k přehodnocení zákazu spalovacích motorů po roce 2035,“ napsal dále ministr a jako další vyjednané body zmínil mimo jiné „zachování vyšší bezplatné alokace povolenek pro český průmysl i po roce 2028“ nebo „posílený monitoring dopadů klimatických politik na zaměstnanost a průmysl s možností návrhu úlev či úpravy cílů“.
Evropská komise navrhla snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990 na začátku července. Některé státy, jako například Česko, Polsko či Itálie, prosazovaly oslabení devadesátiprocentního klimatického cíle, Španělsko či Švédsko to ale odmítaly. Například Polsko chtělo, aby deseti procent z devadesátiprocentního cíle mohlo být dosaženo nákupem takzvaných mezinárodních uhlíkových kreditů.
Kdo s kým
Hladík během noci na středu uvedl, že Česko vytvořilo s Italy, Řeky, Bulhary, Rumuny, Slováky, Poláky, Maďary, také Rakušany a Belgičany skupinu, která prosazovala realistický cíl. „Česká republika spolu s dalšími státy tvořila silnou blokační menšinu, díky které se podařilo vyjednat řadu významných ústupků. Z těchto důvodů některé země výsledný text nakonec podpořily,“ napsal dnes ráno na sociální síti Hladík.
Český ministr životního prostředí už při příjezdu na jednání prohlásil, že Česko klimatický cíl EU pro rok 2040 nepodpoří. Podle něj by nový klimatický cíl měl být realistický a odpovídat technologickým možnostem a technologickému vývoji. Důvodem dopředu avizovaného českého odmítnutí rovněž bylo, že unijní exekutiva nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé průmyslové sektory, dodal.
