ČTK
Aktualizováno před 9 hodinami
Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU. Ministři vnitra na pondělním jednání v Bruselu rovněž potvrdili, že Česká republika je pro toto období osvobozena od solidárního příspěvku kvůli množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity, což ihned učinila.
O takzvaném mechanismu solidarity, který se týká zemí pod migračním tlakem a pomoci ostatních států, rozhodla Evropská komise letos v listopadu.
Všechny ostatní státy, které migračnímu tlaku nečelí, si ale mezi sebou musely dohodnout způsob, jakým se na solidaritě budou podílet, zda financemi, technicko-logistickou pomocí či relokací migrantů.
Ministři vnitra 🇪🇺 dnes na Radě #JHA dosáhli politické dohody na podobě rezervoáru solidarity pro rok 2026.
Ministři také potvrdili, že 🇨🇿 je pro toto období osvobozena od svého solidárního příspěvku kvůli množství lidí z 🇺🇦, kteří u nás požívají dočasnou ochranu. https://t.co/uRvah1CHes
— Czech Permanent Representation to the EU (@CZtoEU_Brussels) December 8, 2025
„Fond solidarity je jedním z hlavních prvků migračního a azylového paktu EU a poskytuje účinnou podporu těm členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku,“ uvedla ve svém prohlášení Rada EU.
Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v návrhu programového prohlášení.
Velikost fondu solidarity pro rok 2026 odráží podle Rady EU skutečnost, že migrační pakt začne platit až v polovině roku. Takzvané referenční číslo pro solidární fond státy EU stanovily na 21 tisíc relokací nebo jiných solidárních opatření nebo 420 milionů eur finančních příspěvků. V praxi to znamená, že právě tento počet migrantů či finančních příspěvků si mezi sebou jednotlivé státy EU musí rozdělit.
„Je na každém členském státě, aby se rozhodl, k jakému typu solidárního opatření se zaváže, včetně možnosti zavázat se ke kombinaci různých opatření,“ stojí v pondělním prohlášení.
Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Česko, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko podle EK spadají do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, a měly tak možnost požádat o odečtení jejich příspěvků. Podle zdrojů ČTK si o úplné odečtení příspěvků požádaly čtyři z těchto šesti zemí (včetně Česka), jedna země nepožádala vůbec a jeden stát požádal pouze o poloviční zproštění.
Pondělní politická dohoda musí být ještě formálně schválena. Očekává se, že se tak stane na jednání ministrů odpovědných za evropskou problematiku v úterý 16. prosince. Teprve poté by mohly být zveřejněny bližší podrobnosti o jednotlivých příspěvcích do fondu solidarity. Jestli ale budou zveřejněny všechny detaily, tedy které země si zvolily finanční příspěvek a které jsou naopak připraveny přijmout přímo migranty z jiných států EU, není nicméně podle diplomatických zdrojů jasné. Jde totiž o velmi citlivé téma.
