Na slavnostním večeru to dnes oznámila tříčlenná porota. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Snímek dostal už předtím v Berlíně také Caligariho cenu.
Porota ocenila „vynalézavý režisérský hlas“ Pepy Lubojacki a udělila jí cenu za nejlepší dokumentární film, která je spojená s odměnou 40.000 eur (970.000 Kč). Podle pravidel si ji rozdělí režisér a producent vítězného filmu. Vítězství v této kategorii navíc opravňuje k účasti v soutěži o cenu Oscar za nejlepší dokumentární film. Letos porota vybírala ze 16 dokumentárních filmů, které se představily v různých festivalových sekcích.
„Když nemáte kde bydlet nebo žijete se závislostí, stanete se pro společnost neviditelnými,“ uvedla při přebírání ceny Lubojacki. Řekla, že při natáčení filmu o bezdomovectví a závislosti narážela na řadu odsudků. „Tahle cena znamená, že jsou ve středu pozornosti, že na nich záleží,“ dodala režisérka.
Film už před slavnostním večerem získal Caligariho cenu, která je jednou z vedlejších cen filmové přehlídky. Udílí ji nezávislá tříčlenná porota od roku 1986. Vybírá přitom z filmů v sekci Forum, v níž samo Berlinale žádné ceny neudílí. Pojmenované je ocenění na počest jedné z německých filmových klasik z roku 1920, Kabinetu doktora Caligariho od režiséra Roberta Wieneho.
Od roku 2024 mají nad cenou záštitu streamovací platforma filmfriend a německý Spolkový svaz komunální filmové práce (BkF), který sdružuje komunální, studentská a nekomerční kina. Cena je dotovaná částkou 4000 eur (97.000 Kč), polovinu z nich dostane autor vítězného snímku, polovina zamíří na podporu distribuce. Český nebo slovenský film Caligariho cenu ještě nezískal, kinematografie středovýchodní Evropy uspěla naposledy v roce 1994, kdy ocenění získal snímek nedávno zesnulého maďarského režiséra Bély Tarra Satanské tango.
Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato se na Berlinale promítal čtyřikrát, premiéru měl v pátek 13. února. Byl jedním ze čtyř snímků s českou stopou, které letos měli návštěvníci Berlinale možnost zhlédnout. V sekci Generation Kplus se představil krátký animovaný film En, ten, týky! slovenské režisérky a animátorky Andrey Szelesové, který vznikl rovněž v česko-slovenské koprodukci. V koprodukci Česka, Německa, Íránu a Lucemburska vzniklo drama Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové, které se promítalo v kategorii Panorama. Ve světové premiéře Berlinale uvedlo v sekci Classics ještě digitálně restaurovanou podobu snímku Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režisérky Věry Chytilové z roku 1979.
