Aktual.: 30.05.2025 10:28

Praha – Česko si v kvalitě vzdělávání a výzkumu polepšilo ze čtrnáctého na dvanácté místo v Evropské unii, ačkoliv se výdaje na vzdělávání snížily z podílu 4,9 na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). K celkovému zlepšení pozice ČR pomohlo lepší zvládání pokročilejších digitálních dovedností. Podíl dospělých, kteří se účastní dalšího vzdělávání, je v Česku dlouhodobě nižší. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví, který ČTK poskytla Česká spořitelna a projekt Evropa v datech.

„Nejvyšší kvalitu vzdělávání a výzkumu nadále najdeme v severských státech. Nejhorší stav v daných oblastech tradičně panuje v oblasti Balkánu, poslední trojice sestává z Rumunska, Bulharska a Řecka, které se v podprůměrných číslech pohybují prakticky ve všech sledovaných indikátorech,“ uvedla analytička projektu Evropa v datech Hana Vincourová.

V roce 2023 dávalo Česko podle Eurostatu na vzdělávání 4,5 procenta HDP, průměr EU tehdy činil 4,9 procenta. V pořadí zemí EU si v tomto ukazateli Česko pohoršilo z 13. na 18. pozici, ukázal index. Vláda si ve svém programovém prohlášení stanovila, že bude usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ten podle posledních dat z roku 2021 byl 4,9 procenta.

Víc než 35 procent Čechů má pokročilejší digitální dovednosti, čímž se ČR řadí v této kategorii na osmé místo v EU. Jedná se o zlepšení o sedm pozic. „Češi si polepšili i v porovnání s předchozím ročníkem – zatímco v rámci indexu DESI 2023 oplývalo digitálními dovednostmi nad rámec základů 24 procent Čechů, v DESI 2024 podíl dosahuje již přes 35 procent dospělých, a nacházíme se tak s přehledem nad unijním průměrem 27 procent,“ uvedli autoři indexu. Mezi pokročilé digitální dovednosti patří například informační a datová gramotnost, dovednosti v oblastech digitální komunikace a spolupráce, tvorba digitálního obsahu či bezpečnost a řešení problémů v digitálním prostředí.

Česko proti mnoha evropským státům zaostává v množství dospělých lidí, kteří se v posledním měsíci před sběrem dat dodatečně vzdělávali v různých programech či kurzech. Podíl se sice v ČR podle Eurostatu meziročně zvýšil o 0,8 procentního bodu na 9,1 procenta a od propadu v době pandemie stále narůstá, přesto Česku patří podprůměrná 19. příčka. Nejčastěji se i po 25 letech věku dovzdělávají a rekvalifikují seveřané, nejaktivnější jsou z pohledu vzdělávání s hodnotou 34,5 procenta Švédové.

Mezi mladými lidmi ve věku 25 až 34 let měla v Česku v roce 2024 podle dat Eurostatu vystudovanou vysokou školu pouze třetina. Podíl mladých vysokoškoláků tak byl nižší už jen v Maďarsku, Itálii a Rumunsku, uvedli autoři indexu.

Meziročně přibylo v přepočtu na milion obyvatel udělených patentů, o které zažádali Češi přes národní přihlášky či přes mezinárodní patentní systém PCT. Zatímco v předešlém ročníku Indexu na milion Čechů připadlo 103 takto udělených patentů, v letošním se podle databáze Světové organizace duševního vlastnictví počet zvýšil na 126. Naopak setrvale klesající trend vykazuje počet českých přihlášek k tuzemskému Úřadu průmyslového vlastnictví.

Podíl.