Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojilo i Česko, sdělilo ministerstvo zahraničí.
Izraelská vláda ve středu definitivně schválila výstavbu dalších židovských osad na Západním břehu, tentokrát v oblasti nazvané E1 (East 1) východně od Jeruzaléma. Tam plánovala výstavbu už mnoho let, ale kvůli silné mezinárodní kritice projekt zmrazila. Výstavba zhruba 3400 bytových jednotek v této oblasti mimo jiné omezí přístup Palestinců do východního Jeruzaléma.
Více než dvacítka zemí – zejména evropských – ale také Kanada či Austrálie ve čtvrtek ve společném prohlášení označila tento plán izraelské vlády za nepřijatelný a v rozporu s mezinárodním právem. Země v dokumentu, který zveřejnila na svých stránkách britská vláda, rovněž vyzvaly izraelskou vládu, aby od tohoto záměru okamžitě ustoupila, protože rovněž ohrožuje bezpečnost v regionu a podněcuje další násilí a nestabilitu.
„Jednorázová akce izraelské vlády podkopává naše společné úsilí o bezpečnost a prosperitu na Blízkém východě. Izraelská vláda musí v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 2334 zastavit výstavbu osad,“ píše se ve společném prohlášení. To odkazuje na rezoluci z prosince 2016, která vyzvala Izrael k ukončení výstavby židovských osad na okupovaných palestinských územích.
Smotrič mluví o „hřebíku do rakve“ pro Palestinu
Už v rezoluci z roku 2016 se uvádí, že výstavba osad prováděná Izraelem na palestinských územích okupovaných od roku 1967 porušuje mezinárodní právo a ohrožuje vizi dvou států, židovského a palestinského, které by existovaly vedle sebe v míru.
Izraelská koaliční vláda Benjamina Netanjahua výstavbu židovských osad na Západním břehu dlouhodobě podporuje a dva její krajně pravicoví ministři otevřeně hovoří i o anexi Západního břehu. Jeden z nich, ministr financí Becal’el Smotrič, loni prohlásil, že letošní rok bude rokem, kdy Izrael prosadí suverenitu nad celým Západním břehem.
Výstavbu osad v oblasti E1 tento týden Smotrič označil za „další hřebík do rakve nebezpečné myšlenky o vzniku palestinského státu“ a také za reakci na záměr několika dalších zemí uznat v září na zasedání Valného shromáždění OSN palestinský stát.
Ten chtějí mít Palestinci na Západním břehu a v Pásmu Gazy s hlavním městem ve východním Jeruzalémě. Nezávislý palestinský stát bez konkrétní definice jeho území uznává už většina zemí OSN. Pokud se k nim připojí i ty, co to hodlají udělat v září, budou jich zhruba tři čtvrtiny.
Pavel: Pohled vlády na problematiku je rozdílný
Česko je tradičně silným spojencem Izraele v rámci Evropské unie, v poslední době se však její postoj mění v souvislosti s aktuálním postupem Izraele v Gaze. Prezident Petr Pavel ve čtvrtek sdělil, že razantní přístup izraelského premiéra k řešení situace v Gaze vyvolává pochybnost o tom, jestli tamní vláda nekomplikuje Česku další podporu Izraele. Zároveň je podle prezidenta Pavla potřeba vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající izraelská rukojmí.
Pavel také v pondělí ve vysílání na Facebooku řekl, že pohled jeho a vlády Petra Fialy (ODS) k dění na Blízkém východě je rozdílný především v tom, že kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k Netanjahuově politice.
V souvislosti s případným uznáním Státu Palestina sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na konci července na tiskové konferenci, že toto uznání nepovažuje v současné situaci za produktivní. Gazu podle něj fakticky ovládá teroristická organizace Hamás.
Česko je podle Lipavského zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, v současné situaci ale uznávání Státu Palestina nemá za produktivní. „Je to o nějakém dialogu, který je potřeba vést,“ dodal. Palestinu dosud uznalo více než 140 zemí OSN.
Po brutálních masakrech spáchaných teroristy z Hamásu v Izraeli 7. října 2023 přijel do židovského státu jako první zahraniční státník 10. října ministr Lipavský. Izrael poté 25. října navštívil též premiér Fiala a 4. prosince předseda Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. V polovině loňského ledna tam byl i prezident Pavel, novinářům tehdy v Izraeli mimo jiné řekl, že rozsah pomoci izraelské armády palestinským civilistům je enormní, v naprosté většině se o něm ani neví.
