Desátý ročník monstrózní 24hodinové policejní akce Speed Marathon odstartuje úderem půlnoci na středu 9. dubna. Už podle názvu je zřejmé, že i tentokrát půjde hlavně o rychlost. Místa, kde se bude měřit, vytipovala policie na základě připomínek lidí. Jaký kraj přichystal na řidiče nejvíce kontrol?
Vypustit v jednom okamžiku na silnice tisíce policistů s radary není tuzemský nápad, stojí za ním mezinárodní policejní sdružení Roadpol. „Speed Marathon je největší synchronizovaná, organizovaná a komplexní akce zaměřená na překročení povolené rychlosti na světě. Zahrnuje účast dopravní policie z více než 20 evropských zemí a mobilizuje desítky tisíc policistů, aby prosazovali vnitrostátní rychlostní limity pomocí přímých zásahů i automatizované vynucovací technologie,“ píše se na stránkách organizace.
V Česku se však do akce mohli zapojit i běžní občané tím, že policii dávali tipy na místa, kam má radary postavit. A podle policie měla výzva úspěch, lidé na specializovaném serveru hlásili riziková místa velmi aktivně. To v rámci Evropy není tak úplně běžné, kromě Česka a Estonska o měřených úsecích rozhodují už jen občané ve Francii, Srbsku, Maďarsku, Irsku, Chorvatsku a Lucembursku.
Údaj za rok 2023 mluví o tom, že během akce bylo zkontrolováno přes tři miliony aut na více než deseti tisících stanovištích. Letos jich má být podle Roadpolu ještě mnohem více, jen v samotném Česku napočítala redakce Aktuálně.cz takových míst 984. Nejvíce, rovných 130, jich na řidiče přichystal Ústecký kraj. Naopak Zlínský a Středočeský kraj má takových stanovišť „jen“ 22.
Pohled na jednotlivé lokace prozrazuje letošní trend: Kdo si dá na rychlost pozor jen v uzavřené obci, nejspíš bez pokuty nevyvázne. Měřit se totiž velmi často bude na silnicích I., II., ale i III. tříd, zrovna tak i na dálnicích.
Patrně nejde o náhodu, silnice nižších tříd jsou podle údajů Evropské komise místem, kde dochází k nejvíce smrtelným úrazům. Celých 52 procent takových nehod připadá právě na „vesnické komunikace“.
Loni v Evropské unii zahynulo při dopravních nehodách 19 800 lidí, což je pokles o tři procenta ve srovnání s rokem 2023. Znamená to o 600 ztracených životů méně.
I když se v roce 2024 počet smrtelných nehod na silnicích snížil výrazněji než rok předtím, celkové tempo pokroku zůstává podle komise příliš pomalé. Většina členských států tak není na dobré cestě ke splnění cíle EU snížit do roku 2030 úmrtnost na silnicích o polovinu.
Pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu navíc zůstává v rámci EU nerovnoměrný. Za posledních pět let zaznamenali pouze mírný pokles úmrtí v Řecku, Španělsku, Francii a Itálii, zatímco Irsko a Estonsko hlásí dokonce jejich nárůst. Naproti tomu Bulharsko, Dánsko, Litva, Polsko a Slovinsko se zlepšily výrazně.
Nejbezpečnějšími zeměmi z hlediska silničního provozu zůstávají Švédsko a Dánsko s 20, respektive 24 úmrtími na milion obyvatel. Naopak Rumunsko (77 mrtvých na milion) a Bulharsko (74 mrtvých na milion) patří navzdory zlepšení v posledních letech k nejméně bezpečným. Česko je se 45 smrtelnými nehodami na milion obyvatel o jedno úmrtí nad průměrem EU. Meziročně si polepšilo o dvě procenta, ve srovnání s rokem 2019 dokonce o 20 procent.
