Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.

Za každý kubík smrkového dřeva, který se vyveze, přichází Česko o zhruba tisíc korun. Smrk je přitom dominantní dřevinou, která se v tuzemsku zpracovává nebo vyváží. Celkově se tak jedná o ztráty v řádu stovek milionů korun ročně. Exportem nezpracované kulatiny se z Česka vytrácí obrovská přidaná hodnota, kterou by bylo možné vytvořit, kdyby se dřevo zpracovalo doma.

Přidaná hodnota totiž nevzniká pouze u majitele lesa, ale také u pil, které kmeny hrubě zpracují, u firem, jež z nich vyrobí stavební materiál, nábytek, dřevovláknité desky pro kuchyně, papír nebo viskózovou buničinu pro textil. Peníze by tak získávali i lidé zaměstnaní v těchto firmách a stát prostřednictvím daní. Místo toho se neopracované české kmeny často vracejí do českých obchodů už jako nábytek vyrobený v zahraničí.

V roce 2024 se v Česku vyvezlo 28 procent pokácených kmenů a v řadě předchozích let šlo opakovaně o polovinu. Mezi největší vývozce přitom patří sám stát prostřednictvím státních Lesů ČR.

Kůrovcová kalamita: Katalyzátor problému

Situaci dramaticky zhoršila kůrovcová kalamita, která zasáhla české lesy v letech 2017 až 2020. V tomto období se vyvezlo extrémní množství kulatiny do zahraničí, protože nebyly dostatečné domácí kapacity k rychlému zpracování kalamitního dřeva. Kalamita nejprve zaplavila trh přebytkem dřeva a jeho cena klesla, což bylo pro zpracovatele a výrobce výhodné.

Problém nastal, když se kalamita přelila do Německa a zlevnila výrobu tam, zatímco v Česku už dřevo začínalo chybět, zdražovalo a prudce zdražily také energie. To vedlo v posledních letech k náročné situaci, kdy cena surového dřeva stoupala, zatímco cena dřevěných výrobků (například stavebních hranolů) klesala, což vedlo u některých zpracovatelů k propouštění zaměstnanců a omezení produkce.

V některých oblastech Moravy se navíc v současnosti už nevyskytuje vzrostlý smrk na těžbu a kulatina se musí dovážet z velkých vzdáleností, což ji opět prodražuje.

Existuje několik komplexních důvodů, proč v Česku nevznikají další kapacity pro zpracování dřeva:

  • Evropský trh a konkurence: Trh se dřevem je evropský, nikoliv jen český, a evropská konkurence je velmi silná a technologicky vyspělá.
  • Cenový tlak sousedních států: Pily v okolních zemích, zejména v Rakousku a Německu, jsou ochotny zaplatit vyšší cenu za kulatinu, než je na českém trhu běžné. Jejich dřevařský průmysl je tvořen velkými firmami, které potřebují obrovské množství kmenů, neboť spotřebují více dřevní hmoty než vytěží ve svých lesích. To zvyšuje tlak na český trh a činí české pily méně konkurenceschopnými.
  • Drahá surovina v Česku: Česká republika má dlouhodobě nejdražší nebo jednu z nejdražších smrkových jehličnatých pilařských kulatin. Nákup suroviny tvoří přes 80 procent celkových nákladů pil.
  • Ziskové cíle státních lesů: Více než polovina českých lesů patří státu a 17 procent obcím. Vláda, stejně jako další vlastníci, očekává od lesů zisk, který se rozpouští do státního rozpočtu. Lesy ČR se tak musí chovat obchodně a prodávat dřevo za nejvyšší možnou cenu, nikoli poskytovat slevy domácím zpracovatelům.
  • Nedostatek: Smrkového dřeva je po kalamitě spíš méně. K nedostatku přispívá i spalování štěpky v teplárnách v rámci řešení energetické krize. Z hlediska tvorby přidané hodnoty je přitom pálení dřeva tou nejhorší variantou nakládání s touto surovinou.

Dřevostavby jako klíč k budoucnosti

Existuje řešení, na kterém se shodují všichni hráči na trhu se dřevem: je potřeba v Česku více investovat do dřevostaveb a tuto činnost by měl podporovat i stát. Současná vláda si dala za cíl, aby do deseti let bylo 25 procent staveb dřevěných.

K tomu je nutné připravit vhodné legislativní prostředí, včetně úpravy stavebních předpisů. Dříve bylo možné stavět ze dřeva maximálně do výšky 12,5 metru, od příštího roku by se tento limit měl zvýšit na 22 metrů, což odpovídá evropskému standardu a umožní výstavbu velkých administrativních budov nebo hotelů. Dále vláda zvažuje ekonomické zvýhodnění, například prostřednictvím daní, které by mohlo motivovat více lidí k volbě dřevostaveb, které navíc nabízejí rychlejší a jednodušší výstavbu.

Skutečnou revoluci ve stavebnictví ze dřeva teď přinášejí CLT panely nebo NOVATOP panel, tedy křížem lepené dřevo. Tyto panely jsou pevnější než masivní dřevo, unesou vícepodlažní budovy a jsou až pětkrát lehčí než beton. Vyrábějí se slepením minimálně tří jednovrstvých desek. Díky křížovému lepení mají mnohem lepší pevnost, jsou rozměrově stabilní a nedeformují se tolik jako rostlé dřevo.

Do výroby těchto panelů ve Ždírci nad Doubravou investoval dvě miliardy korun švédsko-finský koncern Stora Enso. Ukázkovým příkladem využití je několik tří až čtyřpodlažních bytových domů, které už vyrostly v Praze, Ždáru nad Sázavou nebo v Pardubicích.

Dřevo pro zelenou budoucnost

Investoři se k velkým dřevostavbám obracejí i navzdory tomu, že jsou o 5 až 15 procent dražší. Důvodem je snížení emisí skleníkových plynů. Rostoucí strom po dobu osmdesáti let pohlcuje oxid uhličitý z atmosféry, který se pak uloží do stavby. Navíc samotná výroba dřevěných prvků produkuje oproti výrobě cementu třikrát méně emisí. Dřevařský sektor věří, že rozsáhlejší výstavba ze dřeva pomůže v Česku udržet peníze a přitáhnout investice do specializovaných firem.

Podle lesního hospodáře a propagátora dřevostaveb Aleše Erbera stále panuje nedostatek informací a povědomí o možnostech využití dřeva. Obavy jsou, že vícepodlažní dřevostavba lépe hoří nebo bude mít problémy s vlhkostí či zvukem. Na všechny tyto slabiny však už existují technologická řešení. Například i menší rodinné domy z dřevěných sendvičových panelů mají ochranné vrstvy proti požáru, hluku i vlhkosti, obsahují čipy, které monitorují vlhkost a jsou zatepleny například výborně izolujícím recyklovaným papírem.

Podíl.
Exit mobile version