Dokončení základní páteřní dálniční sítě, stovky kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech a také „nakopnutí“ bytové výstavby. Čeští politici naplánovali pro příští dekády několik masivních stavebních projektů. Domácí firmy, které by měly podstatnou část realizovat, o proveditelnosti pochybují.
Ambiciózní plány mohou narazit na zjevný problém, a teď není řeč o již proslulém šnečím tempu při plánování a povolování staveb, stále kulhající digitalizaci ani o komplikovaném výkupu potřebných pozemků. Ukazuje se, že pokud se něco výrazně nezmění, na zvládnutí náročných projektů nebudou personální kapacity. „Problém nedostatku lidí je komplexní a postihuje všechny oblasti stavebnictví,“ varuje technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík.
Plánované projekty s podporou státu spolknou obrovské množství odborníků ze všech projekčních a stavebních oblastí a projekty se v této personální nouzi mohou zpožďovat i prodražovat.
Tisíce volných míst
Stavebnictví už dnes při nedostatku pracovní síly funguje nadoraz. Potvrzuje to průzkum analytické společnosti CEEC Research mezi 165 stavebními podniky všech velikostí. Vyplynulo z něj, že v letošním druhém čtvrtletí stavební firmy využívaly své lidské kapacity na 93 procent. Ve třetím kvartálu pak kvůli novým zakázkám jejich vytížení ještě o dva procentní body vzroste.
Další důkaz nedostatku lidí přináší Svaz podnikatelů ve stavebnictví, který si na jaře nechal udělat průzkum mezi více než stovkou stavebních firem. Jedna z otázek se týkala právě dostupnosti pracovní síly. Výsledek? Devět z deseti oslovených společností potvrdilo, že u kvalifikované pracovní síly je v současnosti velmi špatná.
Za pět let přitom bude ve stavebnictví i s ohledem na veřejné projekty potřeba odhadem 22 tisíc nových pracovníků. „Toto číslo představuje pouze potřebný nárůst pracovníků v dalších pěti letech. Nezohledňuje přirozený úbytek lidí, například v důsledku jejich odchodu do důchodu,“ upozorňuje Ševčík. V současnosti podle něj odchází do penze na 10 tisíc zkušených lidí. Nutnost nahradit penzisty spolu s náborem nové pracovní síly tak bude podle kvalifikovaných odhadů znamenat hledání 74 tisíc lidí do stavebních profesí.
Přetlak administrativy, málo techniků
Stavební firmy doplácejí především na malý zájem mladých jak o řemesla, tak o technické vysokoškolské vzdělání. „Problém není sehnat jen stavební dělníky, ale také mistry a stavbyvedoucí, elektromontéry, řemeslníky, řidiče, obsluhu stavebních strojů,“ vypočítává personální ředitelka společnosti Skanska Central Europe Slavomíra Sedláčková.
Hledání nových zaměstnanců proto trvá dlouho a firmy si ze zájemců nemohou příliš vybírat. „Již několik měsíců hledáme stavbyvedoucí mostních staveb, přípraváře a stále se nám nedaří naplnit stavy u našeho střediska pozemních staveb – památek,“ dává příklad Lucie Klementová, mluvčí stavební firmy Chládek a Tintěra, Pardubice.
Nedostatek specialistů je podle ní v ostrém kontrastu se zájmem o netechnické profese. „O administrativní pozice je enormní zájem. Na jednu takovou se přihlásí více než stovka uchazečů. Oproti tomu zájemce o práci na technickou pozici v terénu spočítáme na prstech jedné ruky,“ dodává Klementová.
Stejnou nerovnováhu pozorují také v Metrostavu. „Na pozici marketéra nebo personalisty se běžně přihlásí přes dvacet zájemců. Na poptávku třeba po elektrikáři přicházejí v průměru pouze čtyři životopisy, u pozice stavbyvedoucího dokonce ještě o jeden dva méně,“ počítá personální ředitel společnosti Ladislav Profota.
Cizinci a technologie
U méně kvalifikovaných profesí se nabízí řešení v cizině a stavební firmy po něm sahají už dlouhá léta. „Pracovní sílu ze zahraničí využíváme, tak jako každá stavební firma. Jsou to zejména Slováci a Ukrajinci. Spolupracujeme s nimi již řadu let a bez této výpomoci bychom nebyli schopni realizovat část staveb. Jsou zejména na pozicích dělníků, ale máme už i pár techniků z těchto řad,“ potvrzuje Klementová.
Mezi odbornými pozicemi jsou to ale spíš výjimky. „Stále zde zůstává mnoho proměnných, jako jsou jazykové a kulturní rozdíly. Toto je vždy zapotřebí zvážit a řešit individuálně,“ myslí si mluvčí skupiny Vinci Construction Iveta Štočková.
Navíc i import cizinců naráží na problémy. „Součástí řešení nedostatku pracovníků je odstraňování legislativních bariér. Je potřeba zvyšovat kvóty a rozšiřovat cílové země, zjednodušit vízový proces a také uznávat vzdělání,“ navrhuje zástupkyně personálního ředitele Metrostavu Jana Kořínková.
Stejně jako v jiných oborech také ve stavebnictví se stále více dostávají ke slovu nové technologie či robotizace. Ani ty ale nejsou samospásné. „Investujeme do digitalizace a moderních technologií, které nám pomáhají optimalizovat procesy. Vyžadují však kvalifikované pracovníky, kteří je umí efektivně využívat. Automatizace není náhradou za lidskou odbornost, je jejím doplňkem,“ upozorňuje mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná.
Jak si technologické řešení představit? „Máme stále se rozrůstající týmy, které běžně pracují s umělou inteligencí, virtuální realitou nebo 3D naváděnými stroji i drony. Zabýváme se také modularitou, kdy na stavbu bytů přivezeme hotové a vybavené celé místnosti. Výsledkem je menší náročnost na čas, na přírodní i lidské zdroje a vyšší efektivita při rutinních úkonech. Zároveň uvolníme kapacity na kreativitu a jedinečná řešení,“ popisuje vedoucí vnějších vztahů Skanska Central Europe Ondřej Šuch.
Profese s jistou budoucností
Stavební firmy se nedostatek lidí snaží řešit i zapojením do vzdělávání. „Všichni velcí hráči na trhu stavebnictví podporují průmyslové školy ve svém regionu a v rámci praxí a brigád si vychovávají budoucí kolegy. Spolupráce s vysokými školami je další nezbytnou součástí našeho programu lidských zdrojů. Vytipovaným studentům nabízíme řadu výhod, například stipendia,“ popisuje Klementová.
Ani tyto snahy ale nemohou ve školství nahradit roli státu. „Nemůžu se ubránit dojmu, že řada politiků místo dlouhodobých strategií upřednostňuje momentální boj o hlasy voličů. A když se voličům nelíbí matematika a fyzika, klidně obětují jeden z páteřních oborů české ekonomiky,“ kritizuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Učivo na nižších stupních škol se projeví v zájmu o studium na univerzitách. „Je strašně důležité, aby se nesnižoval rozsah výuky technických předmětů na základních a středních školách. Mělo by se dbát na kvalitu výuky v těchto předmětech. Pokud se toto zanedbá na nižším stupni vzdělávání, budeme mít obecně problém se zájmem o studium technických škol. Přidávání předmětů zaměřených na osobnostní rozvoj je k ničemu, když pak maturanti neumí ani spočítat trojčlenku,“ vysvětluje proděkan Fakulty stavební na Vysokém učení technickém v Brně Zdeněk Dufek.
Poslední statistiky o počtech přihlášek na stavební fakulty českých univerzit ukazují, že mladých expertů by do stavebnictví mohlo přijít víc. „Naše fakulta zaznamenala meziroční nárůst zaplacených přihlášek k bakalářskému studiu více než o pětinu,“ počítá Dufek. Má to ale háček. „Tato čísla vypadají optimisticky, ale je třeba si uvědomit, že se vracíme na úroveň před více než deseti roky. Takže propad počtu stavebních inženýrů v pracovním procesu je obrovský,“ uzavírá proděkan VUT.
