České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
„V tuto chvíli finišují přípravy na stavbu datového centra v lokalitě Praha Zbraslav na našem vlastním pozemku s dostatečnou kapacitou sítí – Prague Gateway DC, které bude patřit k největším a nejmodernějším v regionu, proto se zcela logicky nabízí zapojení ČRa do projektu AI Gigafactory,“ uvedl generální ředitel Radiokomunikací Miloš Mastník.
Po téměř třech letech příprav plánují Radiokomunikace příští týden zahájit výkopové práce v areálu bývalého rádiového vysílače.
Obrovská počítačová centra, která chce postavit Evropská unie, mají pomoci posílit pozici EU v globální konkurenci v AI. V rámci iniciativy AI Continent je pro takzvané AI gigatovárny vyčleněno až dvacet miliard eur (téměř 496 miliard korun), přičemž 65 procent nákladů má pokrýt soukromý investor. Po celé Evropě by mělo vzniknout pět AI gigafactory a několik menších center.
Chystanou výstavbu ocenil v rozhovoru pro ČT24 vedoucí centra pro AI z Českého vysokého učení technického v Praze Michal Pěchouček. „Za mě to je takový logický závazek, že to Česká republika s umělou inteligencí myslí vážně a že je připravena do ní investovat.“
Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) umělá inteligence zásadně proměňuje nejen průmysl, ale i celou společnost. „Proto vítáme iniciativu ČRa, která se hlásí k evropské výzvě a sleduje ambiciózní, ale zároveň velmi realistický cíl – vytvořit špičkovou výpočetní infrastrukturu v Česku. Tento projekt má potenciál přinést nové investice, odborné kapacity i inovace do české ekonomiky,“ uvedl.
Projekt je podle něj v souladu s cíli Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 a je již součástí návrhu Akčního plánu 2025+, který resort připravil a který obsahuje 86 opatření.
Síly spojí soukromníci, stát i Evropská unie
Evropská komise spolu s Evropským společným podnikem pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC JU) vyzvala 9. dubna letošního roku veřejné i soukromé subjekty, aby se zapojily do konzultace o budoucnosti AI Gigafactories. Jde o rozsáhlá zařízení, jejichž smyslem je poskytovat kapacity a podílet se na vývoji a trénování složitých AI modelů. Mají integrovat masivní výpočetní výkon na úrovni 100 tisíc pokročilých AI procesorů. V české žádosti je kromě Českých Radiokomunikací dále zapojeno i české superpočítačové centrum IT4Innovations.
Mít v Česku takto špičkový výpočetní výkon by podle vládního zmocněnce pro AI Jana Kavalírka (TOP 09) představovalo zásadní přínos nejen pro český AI výzkum, ale i celý průmysl.
„Nyní začneme spolu s investorem jednat s Evropskou komisí o dalších detailech projektu, zároveň již jednáme s dalšími státy o možných konsorciích. Rádi bychom vytvořili společnou silnou finální žádost za CEE region (střední a východní Evropa). Věříme, že šance jsou vysoké,“ dodal s tím, že „pokud by se nám skutečně podařilo zrealizovat AI gigafactory u nás v České republice, tak tím získáme jeden z nejlepších výpočetních výkonů a opravdu světově špičkovou infrastrukturu.“
Budované datové centrum Českých Radiokomunikací na Zbraslavi má být největší v Česku a jedno z největších v regionu. Má plánovanou kapacitu 2500 serverových racků a příkon 26 megawattů. Ten je možné dále navýšit až na požadovaných sto a možná dokonce i na dvě stě megawattů. Zprovoznění centra v původní velikosti je plánované v příštím roce, další detaily ale zatím chybí.
Rack (neboli rám) je jedna standardní kovová konstrukce, ve které jsou uložené servery, síťové prvky, úložiště a další infrastruktura.
Česko ale není jediné, kdo má o výstavbu takového centra zájem. V umělé inteligenci vidí budoucnost svého průmyslu i velcí evropští hráči, jako je Francie nebo Německo. „Nevíme úplně přesně, jaké státy se tam nakonec sejdou. Přihlášek bude určitě víc než pět, to je jednoznačné,“ konstatoval pro ČT24 Kavalírek.
Proto tuzemsko stojí i o společné projekty. Zatím o tom jedná například se sousedním Polskem. Definitivně by se pak o české žádosti mělo rozhodnout v prosinci.
„Energožrout“
Mezi nedořešené otázky patří například to, jakým způsobem bude centrum chlazené a jaký bude jeho dopad na energetiku. Tato zařízení jsou totiž známá tím, že konzumují velké množství elektřiny. Mezinárodní energetická agentura například odhaduje, že celosvětová poptávka po elektřině z datových center by se mohla v letech 2022 až 2026 zdvojnásobit, částečně právě kvůli zavádění umělé inteligence.
Datová centra se už nyní podílejí na celkové celosvětové poptávce po energii jedním až dvěma procenty, což je podobný podíl, jaký odborníci odhadují pro letecký průmysl. Vzhledem k rostoucím nárokům na umělou inteligenci toto číslo prudce poroste a do roku 2030 může zřejmě dosáhnout 21 procent, pokud se započítají i náklady spojené s poskytováním umělé inteligence spotřebitelům.
Odhaduje se, že jeden rack má spotřebu kolem deseti až patnácti kilowattů. Pro srovnání – staré žárovky měly uvedený příkon šedesát wattů, což znamená, že za hodinu svícení jedna spotřebuje právě šedesát wattů, tedy 0,06 kilowattu. Jeden rack v datacentru tedy odpovídá tomu, jako by svítilo asi dvě stě starých žárovek. Jenže dnes jsou takové žárovky nahrazené LED světly, která mají spotřebu asi sedmkrát nižší, takže jeden regál odpovídá 1400 moderním žárovkám.
A protože by zařízení v Praze mělo mít těchto racků asi 2500, je to, jako by najednou svítilo 3,5 milionu žárovek. Tyto odhady jsou ale zřejmě podhodnocené, podle projektu by mohl totiž být v plném provozu příkon zařízení až 100 nebo dokonce 200 megawattů. Pokud by tedy zařízení běželo neustále, pak by roční spotřeba činila 1,75 terawatthodin. To přibližně odpovídá spotřebě energie celého Brna za jeden rok.
V první fázi je ale cíl méně ambiciózní, příkon má být „jen“ 26 megawattů, tedy asi jako spotřeba desetiny Brna za rok.
Jak ochladit gigatovárnu
Toto obrovské množství energie současně znamená také masivní množství tepla, kterého je zapotřebí zařízení zbavit. V případě gigatováren připadají v našich zeměpisných šířkách v úvahu dvě možnosti. Tou první je chlazení vzduchem, které funguje podobně jako klimatizace – horký vzduch se tedy uvolňuje do okolí.
Kapalinové chlazení, které by bylo v tomto případě tou pravděpodobnější variantou, nejčastěji využívá vodu. Řada míst, kde už podobné velké AI továrny fungují, se s množstvím spotřebované vody potýká. Upozornil na to web Politico, který popsal základní problém: pro datová centra je výhodné, když stojí kvůli citlivé elektronice v místech, kde je co nejvíc sucho – a kde je tedy potenciální nedostatek vody. A současně vyžadují vodu na chlazení, čehož je zapotřebí nejvíc v době horka, a tedy sucha – kdy je současně vody nedostatek.
Ve Španělsku už vzniklo hnutí zemědělců Tu Nube Seca Mi Río, které protestuje proti výstavbě dalších takových datacenter. Podle nich dostanou zájmy miliardářských majitelů vždy přednost před zájmy chudších farmářů.
Podle Politica v roce 2024 spotřeboval evropský průmysl datových center přibližně 62 milionů metrů krychlových vody. Což je devět plných Brněnských přehrad.
Jak velká by byla spotřeba vody pro pražské zařízení, není jasné. Záleželo by na tom, zda by se použil uzavřený okruh s chladičem, kde se doplňují jen ztráty vody. V opačném případě, kdy by se použily jen chladící věže, by mohlo jít v 200megawattovém projektu o spotřebu více než dvou milionů metrů krychlových vody.