Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
Jednání o dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků podle ministerstva vnitra tvořilo „významnou část“ jednání Metnara s Dobrindtem. Český ministr svého německého kolegu informoval, že by Česko chtělo v EU otevřít debatu „o úpravě dalšího nastavení dočasné ochrany“.
„Dle Lubomíra Metnara Česko zastává názor, že je třeba zvážit omezení jejího rozsahu, například z hlediska geografického původu nebo dalších kritérií,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě vydané po jednání. Rozhovor zástupcům českých médií v Berlíně Metnar neposkytl.
Ukrajinci ze své země prchají kvůli ruské vojenské agresi, kterou Moskva zahájila před čtyřmi lety. V Česku je k únoru 2026 evidováno přes 398 tisíc osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Podle ministerstva vnitra jich přichází do Česka z Ukrajiny dál přibližně 6000 měsíčně. Česká republika přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v Evropské unii.
Dočasná ochrana jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Podle aktuálních dat počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují, roste. Naopak uprchlických domácností, které pobírají podporu, podle dat ministerstva práce ubylo. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy korun.
Řešili i nelegální migraci
Český a německý ministr jednali také o migraci. Metnar Dobrindtovi řekl, že boj proti nelegální migraci považuje nová česká vláda za zásadní. „Potřebujeme rychlé a funkční nástroje, které povedou k reálnému omezení nelegální migrace,“ uvedl. Česko podle něj podporuje rovněž rychlé dokončení evropské legislativy v oblasti návratů a vymezování bezpečných zemí.
Metnar rovněž uvedl, že Česko by chtělo v boji proti nelegální migraci prosadit možnost zřizování návratových center mimo území Evropské unie. Zřízení deportačních center pro odmítnuté žadatele o azyl, které nelze vrátit do vlasti, prosazuje v EU také německý ministr Dobrindt. Český ministr rovněž zdůraznil, že nepovažuje povinnou solidaritu za řešení migrační otázky v EU.
Ministři hovořili také o hraničních kontrolách. Německo je stejně jako Česko členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Už od roku 2015 ale kontroluje svou hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V září 2024 nařídila tehdejší vláda také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Minulý týden Dobrindt listu Bild řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranicích se svými sousedy o dalšího půl roku, tedy do 15. září. V tiskové zprávě české ministerstvo vnitra uvedlo, že česká strana ocenila snahu minimalizovat dopady hraničních kontrol.


