Českému zdravotnictví hrozí, že nebude ekonomicky udržitelné, vyplývá ze strategické analýzy ministerstva. Podle týmu odborníků, kteří ji zpracovali, selhává dostupnost péče v oborech, jako je duševní zdraví nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Autoři upozorňují také na dopady stárnutí populace, kvůli němuž porostou výdaje na zdravotní péči. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nyní chce s materiálem seznámit prezidenta i poslance zdravotního výboru.
Zdravotnictví jako celek se podle dokumentu „Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: koncepce podložená dostupnými daty“ blíží do stavu, kdy nebude ekonomicky udržitelné. „Bez přijetí potřebných opatření včetně legislativních změn povede tato situace nutně k vyčerpání zdrojů zdravotního pojištění,“ uvádí materiál. Už v současné době podle něj systém naráží na své limity ekonomické udržitelnosti, což vede ke zhoršování dostupnosti zdravotní péče.
Dle ministerstva se zanedbala tvorba sítě, což je odpovědnost pojišťoven. „Výsledkem je asymetrická distribuce kapacit mezi regiony, přičemž reálná kapacita některých velmi důležitých odborností v čase spíše klesá,“ sdělil resort na příkladu psychiatrie, diabetologie, stomatologie nebo praktického lékařství pro děti a dorost.
Největší výzvou bude stárnutí populace, tedy větší nároky na péči a zároveň méně plátců do solidárního systému veřejného zdravotního pojištění. Měnit se musí i struktura péče. „Disponujeme vysokým počtem akutních lůžek, v řadě regionů přitom již nyní kriticky chybí lůžka následné péče,“ konstatovalo ministerstvo. Lůžek chybí až tři tisíce a v posledních deseti letech na to systém nijak nereagoval.
Nutnost reformních opatření
Vyšší náklady systému přináší i péče o lidi s nemocemi, kterým se dá předejít, například zdravým životním stylem, dostatkem pohybu nebo včasným odhalením nemoci při preventivním vyšetření. „Občané se o svoje zdraví starají nedostatečně a pojišťovny je v tomto směru významně nemotivují,“ píší autoři analýzy.
Ministerstvo kritizuje také absenci kontroly nadužívání zdravotní péče, její nedostatečnou a nevymáhanou centralizaci nebo nejednotné úhrady nemocnicím za stejnou péči. Změny si žádá i rozdělování peněz z vybraného pojistného a dohodovací řízení, které je určuje. Česko zároveň dle resortu dlouhodobě nerealizovalo svoji národní lékovou politiku a nemělo možnosti k řešení výpadků léků.
„Ve všech výše zmíněných oblastech je třeba přijmout více či méně zásadní reformní opatření s cílem připravit systém zdravotních služeb na nevyhnutelný demografický vývoj populace a na dosud nebývalou změnu ve struktuře poptávaných služeb,“ píše se v dokumentu.
Zdravotnictví podle ministerstva velmi naléhavě potřebuje komplexní systém řízení a hodnocení kvality péče. „Kvalitu poskytované péče komplexně nehodnotí ani stát, ani pojišťovny a ani odborné společnosti či Česká lékařská komora,“ uvádí dále.
Kritika hygien a úřadů
Kritiku si v dokumentu vysloužily také orgány ochrany veřejného zdraví, v oboru se podle resortu nedostatečně sleduje moderní vývoj a vědecké poznatky. „Orgány ochrany veřejného zdraví v ČR tvoří geograficky hustou síť s velmi významným personálním zastoupením, historicky ale nedošlo k dostatečnému rozvoji této organizace dle potřeb společnosti, existující infrastruktura nemá potřebnou akceschopnost a nevychovává nové generace odborníků,“ napsali autoři analýzy.
Epidemie covidu-19 odhalila podle ministerstva „značnou organizační a manažerskou nedostatečnost“, krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy nikdy optimálně nespolupracovaly a hygienická služba se zaměřovala spíše na kontroly než na opatření ke zlepšování veřejného zdraví.
Autoři také podotkli, že vázla či neexistovala spolupráce s ministerstvy práce, školství či zemědělství. Proto resort zdravotnictví navrhuje reformu hygienické služby vedoucí k její centralizaci.
