Od našeho zpravodaje v Itálii – Dobbin je s Jílkem přímo v dějišti her. Při stříbrném závodu na pět kilometrů i při zlaté desítce mu na kraji oválu hlásil časy společně s trenérem reprezentace Petrem Novákem.
Jinak je to ale právě on, kdo s devatenáctiletou nastupující hvězdou světového rychlobruslení celý rok pracuje. V létě na kolečkových bruslích, v zimě na ledě v německém Inzellu.
„To, jak Metoděj trénuje, jak plní přesné dávky… To jsou tisíce odjetých kol. Bylo to jen o tom, že si nesmí připustit tlak,“ vyprávěl nadšený Dobbin pár minut po pátečním zlatém ceremoniálu.
Dobbin pozval Jílka do své skupiny v době, kdy už Čech koketoval s rychlobruslením na krátké dráze. A později přešel na dlouhý ovál.
„Pořád se vyvíjí, jeho technika je lepší a lepší. Ani moc nevím, kde má limit,“ krčil rameny 49letý kouč. „Jeho osobnost teprve roste, ale je velmi soutěživý, což je pro elitní sportovce normální,“ dodal.
Nepřekvapilo ho proto, když Jílek po prvním úspěchu na olympiádě nejásal. Skončil totiž „až“ druhý a věděl, že má výkonnost na vítězství.
„Je předurčen k tomu, aby si chodil za zlatem,“ řekl Dobbin.
Sám byl jako závodník mimořádně úspěšný na kolečkových bruslích, několikrát získal titul mistra světa. V závěru kariéry zkoušel i rychlobruslení, a přestože na ledě už to tak slavné nebylo, nabral zkušenosti potřebné k trénování.
Jílek si spolupráci s ním dlouhodobě pochvaluje.
„Nemám důvod měnit,“ povídal vloni v říjnu v rozhovoru pro Aktuálně.cz. „Naprosto mi vyhovuje rozložení tréninku mezi kolečka a rychlobruslení na ledě. Nevím, jestli by mi to nějaká jiná skupina na světě umožnila,“ popisoval.
Přestože Jílek v sobotu na desítce nadělil druhému Polákovi Vladimiru Semirunnému skoro šest sekund, Dobbin podotkl, že to nebyl úplně stoprocentní výkon.
I když jeho svěřenec v klíčové prostřední fázi dlouhého závodu zajížděl strojově kola zhruba za 29,7 sekundy, zatímco jeho soupeři tady vadli, trenér viděl ještě rezervu.
„Nebyl to ještě úplně dokonalý závod, protože v posledních kolech jel za 30,3; 30,4 nebo 30,5. Ale bylo to dostatečné na to, aby to přineslo výhru,“ komentoval Novozélanďan.
Ostatně před dvěma měsíci na Světovém poháru v Heerenveenu zajel Jílek desítku za 12:29,63, ve čtvrtém nejrychlejším času historie. To znamená o 3,8 sekundy rychleji než v Miláně.
V kombinaci s jeho silnou mentální stránkou to jen ukazuje, že by pražský rodák mohl zamířit skutečně k těm největším legendám rychlobruslení. „A to je mu stále teprve devatenáct,“ připomněl Dobbin.
Se stříbrem a zlatem v zádech je teď Jílek v polovině svého olympijského programu. Ve čtvrtek ho čeká patnáctistovka a v sobotu závod s hromadným startem.
„Umístění do desítky by bylo na patnáctistovce super. Budou tam opravdu ti nejlepší sprinteři. A umístění do top 5? Pokud si povede opravdu dobře, tak proč ne,“ reagoval trenér.
„Totéž platí i pro hromadný start, ale víte, jaký je. Bude to hodně o štěstí, o dobrém plánu,“ přidal Dobbin k nevyzpytatelnému závěrečnému závodu.
Sám Jílek to ale řekl jasně. Dokud bude byť sebemenší šance na další milánskou medaili, půjde po ní a nevzdá to.
