České zbrojení: tady se zrodila „naše“ nebezpečná trhavina. Co skrývá hala B68?

B68. To je značka jedné z nejnovějších budov, která se dnes v areálu v pardubickém Semtíně nachází. V hale se vyrábí jeden z nejdůležitějších produktů, které nyní Explosia exportuje do světa.

Celospalitelné moduly z nitrocelulózy pro velkorážovou munici. „Pracuje se tu na dvě směny, modulů denně vyrobíme zhruba čtyři stovky,“ vypočítává zdejší mistr Pavel Polák. Jeho kolegové a kolegyně dohlížejí na to, jak se moduly lakují nebo ve speciální komoře lisují při teplotě vysoko nad sto stupňů.

Tato technologie nahrazující klasickou dělostřeleckou munici vznikla ve Spojených státech už v 70. letech minulého století, o dvacet roků později se dostala i do Česka. „První generaci jsme začali vyrábět v roce 1997,“ popisuje Polák.

A i když ještě stále dost armád u svých těžkých zbraní používá východní ráži 152 milimetrů, v Explosii už takové velikosti v katalogu dlouho nejsou. Vyrábí se jen verze NATO – tedy ráže 155 milimetrů. Právě na ni postupně přechází i česká armáda.

„Vracíme se k základu“

Na spolupráci s domácí obranou se chce silněji než dosud zaměřit Tomáš Rubáček, nový předseda představenstva Explosie. Do podniku nastoupil na konci letošního března, když předtím rychle a náhle po devíti letech skončil jeho předchůdce Radomír Krejča.

Tomáš Rubáček vede Explosii teprve od konce letošního března, střednědobý plán už má schválený. | Foto: Explosia

„Vracíme se k základu – společnost byla v roce 1920 založena pro podporu obranyschopnosti československého státu. Nebyli jsme aktivní v tendrech pro ministerstvo obrany, nebyli jsme zapojeni v klíčových zakázkách na munici pro houfnice Caesar. To všechno se snažíme dohnat – chceme být partnerem Armády ČR a armád NATO,“ upřesňuje Rubáček svou vizi, s níž před více než půlrokem do Explosie vstoupil.

Přišel přitom ze soukromé sféry a navíc z úplně jiné oblasti – předtím působil jako manažer v mezinárodní firmě Larson-Juhl vyrábějící lišty a rámy pro obrazy. Na to ale Rubáček namítá, že Explosii i jeho předchozího zaměstnavatele spojuje jedna věc – tradiční řemeslná výroba.

„Firma má obrovský investiční deficit v budovách i technologiích. Musí se investovat do oprav, renovací, energetických úspor,“ popisuje předseda představenstva, co Explosii čeká.

Zatímco letos se prý takto proinvestuje 700 milionů korun, příští rok půjde o více než jednu miliardu korun.

Podnik chce využít jak úvěry, tak vlastní peníze. A těch má dost. Loni činil jeho zisk po zdanění 442 milionů, což je rekordní suma a dvojnásobek oproti roku 2023. A letošní rok se prý taky vyvíjí velmi dobře, takže Rubáček čeká ještě lepší výsledky. 

„Teď nás jednoznačně táhne vojenský segment, tahounem jsou celospalitelné moduly. Proto chystáme investici do výroby velkorážové munice a sférických prachů, to chceme násobně zvyšovat,“ představuje Rubáček.

Zároveň se ale nechce zaměřovat jen na vojenskou výrobu. „Před válečným konfliktem na Ukrajině tvořil civilní segment 60 procent naší produkce, nyní je to pouze 30 procent. Chceme si ho udržet, doufáme, že válka na Ukrajině skončí a budeme zase zažívat časy míru, a v těch časech pro nás bude civilní segment důležitější,“ očekává předseda představenstva.

To je on. Semtex. Československá trhavina známá po celém světě. V Explosii se stále vyrábí, a to v několika variantách. | Foto: Explosia

V Explosii dnes pracuje 670 lidí, další desítky potřebují v nejbližší době přijmout. A i když v současnosti větší část pardubické výroby míří do ciziny – od Spojených států až po Japonsko -, výrazně by chtěli navýšit tuzemské zakázky. Především jde o dva miliardové modernizační kontrakty české armády.

Moduly k dělostřeleckým granátům. | Foto: Explosia

Prvním z nich je pořízení 62 francouzských houfnic Caesar. Do nich Explosia společně s STV Group připravuje a vyrábí munici. „Pokud bude chtít ministerstvo obrany podpořit domácí průmysl, tak aktuálně nemá mnoho jiných možností,“ připomíná Rubáček to, že moduly nikdo jiný v Česku nevyrábí.

Doufá proto, že Explosia uspěje i v zakázce na výrobu součástek munice pro tanky Leopard 2A8. Ty by měly přicházet v příštích letech. „Jednoznačně je to pro nás příležitost. Tyto střely v současné době nevyrábíme, ale díky šikovným vědcům v našem výzkumném ústavu předpokládáme, že dokážeme technologie rychle implementovat,“ dodává Rubáček.

Dostřel 40 kilometrů? Napěchuj šest modulů za sebou

I ony celospalitelné moduly, které se právě vyrábějí v budově B68, zamíří do českého dělostřelectva. „Aby houfnice dostřelila na požadovanou dálku 40 kilometrů, je třeba jich napěchovat šest za sebe,“ přibližuje mistr Pavel Polák, jak moduly vysoké něco přes deset centimetrů fungují.

Tohle je oddělení A a takzvané odlučovače nitroglycerinu, kde se separuje od odpadní kyseliny. | Foto: Explosia

A byť tady žádný výbuch na rozdíl od jiných částí Explosie nehrozí – podle Poláka hoří nitrocelulóza používaná v modulech na vzduchu zhruba jako papír – ani zde nedostane reportér deníku Aktuálně.cz povolení fotit nebo natáčet. Podnik vlastněný ministerstvem průmyslu si své know-how chrání.

Není se asi co divit. Už jen proto, že přímo tady v 50. letech vznikl semtex, jedna z nejznámějších a nejpoužívanějších trhavin na světě. A také proto, jak je nyní jakákoliv součást výroby dělostřeleckých granátů důležitá a citlivá. Na zbrojním trhu aktuálně není položka, o niž by byl větší zájem. Úloha Explosie tak bude stále důležitější nejen z hlediska české obrany, ale i v celoevropském měřítku. 

I to je pardubický vynález jménem semtex. Plastickou trhavinu měli použít teroristé v letadle nad Lockerbie (22. 12. 2020)