Ve smlouvě s korejskou firmou KHNP o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany budou záruky, aby nebylo možné české firmy obcházet, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po jednání tripartity, tedy zástupců vlády s odbory a zaměstnavateli. Záruky podle něj budou navázány na bezpečnostní aspekty projektu.
Oddalovat podpis smlouvy by bylo podle Vlčka velkou chybou. Zmínil i diskuse o tom, že Česko by bylo schopno postavit jaderný zdroj samo, což však podle něho není možné. Za důležité považuje zapojení tuzemských projektových kanceláří a zakázky na dlouhodobé provozování nových zdrojů. Připomenul také souběžné investice do dopravní infrastruktury, bydlení zaměstnanců či vyvedení výkonu elektrárny do sítí.
Stavba dvou nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Smlouvu s korejskou společností KHNP se vláda chystá uzavřít 7. května. V úterý však bude Krajský soud v Brně rozhodovat, zda vydá předběžné opatření v souvislosti s žalobou francouzské energetické společnosti EDF. Mohl by tak zablokovat středeční podpis smlouvy. Vlček nechce výsledek předjímat. „Respektuji právo a počkám si na rozhodnutí soudu,“ sdělil v pondělí večer po jednání tripartity.
Zapojení českých firem
Zástupci zaměstnavatelů a odboráři požadují od vlády co největší zapojení českých firem do dostavby elektrárny.
„Zatím nevidím dostatek závazných dokumentů, které by zvyšovaly pravděpodobnost zapojení tuzemských firem… Závazné kontrakty jsou takové, kde je skutečně závazek na jedné straně a povinnosti dalších subjektů, které musí být naplněny. Pokud mluvím s českými firmami, tak vidím, že nikdo není v této pozici. Na korejské straně jsou v tom partnerské firmy hodně daleko. Zatleskám každé skutečné smlouvě, pokud to nebudou memoranda vyjadřující touhu spolu kamarádit,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj už před jednáním. Po zasedání tripartity ocenil postup vlády, zklamal ho však přístup korejské firmy.
Smlouva s korejskou KHNP totiž garanci subdodávek pro české firmy neobsahuje. Smlouvy o smlouvách budoucích zmínil Vlček v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce, a to třeba na turbínový ostrov. „Jsme na té hranici třiceti procent,“ řekl ministr. Na navazujících projektech se pak mají podle něj podílet primárně tuzemské firmy a cíl je dosáhnout šedesáti procent. Za českou firmu přitom Vlček pokládá podle svých slov takovou, která tady odvádí daně.
Ani předák odborového svazu ECHO Karel Klusák záruky pro tuzemské podniky nevidí. Šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo se obává, že firmy slibovaný podíl nezískají. „Je důležité, jestli bude česká firma zapojena, nebo bude mít jen možnost zapojit se do tendru, protože to není jistota, že tam opravdu bude. To, co neublíží bezpečnosti, by mělo být na stole,“ míní Ďurčo.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je podíl závazků pro české firmy nízký a „Korejci by se měli činit“. V dostavbě Dukovan vidí šanci k prohlubování kompetencí tuzemských firem.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval, že za českou firmu považuje tu, která má českého vlastníka a v tuzemsku má také zaměstnance a platí tu daně. Odboráři poukazují na to, že si dodavatel chce na výstavbu přivézt tisíce sil z ciziny.
O výstavbě dvou nových jaderných bloků rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před EDF. Dalšího uchazeče, Westinghouse, už dříve ze soutěže vyřadila. Minulý týden kabinet schválil způsob financování. Firma Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti, dostane státní půjčku. Stát bude ve společnosti nově mít osmdesátiprocentní podíl, za který ČEZu zaplatí 3,6 miliardy korun.
Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách čtyři sta miliard korun. První blok by měl být hotový v roce 2036.
Priorita uzavřít dohodu s USA ohledně cel
Tripartita projednala také zprávu o pobytu a zaměstnávání cizinců. Poptávka českých firem po zahraničních pracovnících je stále značná, zájem zaměstnavatelů je však především o nízkokvalifikované, a tím i nízkopříjmové pracovníky.
Sociální partneři diskutovali také o možných dopadech nově zaváděných cel ze strany USA na tuzemskou i evropskou ekonomiku. Americký prezident Donald Trump po nástupu do funkce ohlásil řadu nových tarifů na dovážené zboží, například na ocel, na automobily a jejich díly nebo další plošná cla na veškeré dovozy do USA kromě komodit, které Trumpova administrativa považuje za strategické. Celní politika Evropské unie je řízena centrálně Evropskou komisí (EK) a vláda se se sociálními partnery shodla, že nejvyšší prioritou je uzavřít se Spojenými státy dohodu a vyhnout se eskalaci celní války.
Dalšími tématy jednání tripartity byly legislativní záměry EK na letošní rok a duální vzdělávání a revize vzdělávacích programů. Česko se také intenzivně snaží zmírnit Komisí navržený emisní cíl snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o devadesát procent oproti úrovním z roku 1990, protože takový cíl vláda nepovažuje za realistický, najít co nejrychleji řešení současných vysokých cen energií nebo pokračovat v podpoře transformace uhelných regionů i po roce 2027.
