Navzdory mezinárodním sankcím izraelské firmy dál vyváží vysoce specializované kovozpracující nářadí do Ruska, kde končí v rukou tamních zbrojařů. V roce 2024 se do Putinovy říše dostalo izraelské průmyslové vybavení v hodnotě přes deset milionů dolarů (232 milionů korun), často oklikou přes Čínu a Uzbekistán. Izraelská firma ISCAR má přitom zastoupení i v Česku – a dodává materiály třeba ČVUT.
Izraelské výrobky dovážené do Ruska zahrnují především vrtáky, frézy a další nástroje z tvrdých slitin či kovové keramiky. Tyto komponenty se přitom používají při výrobě sofistikovaných zbraňových systémů, jako jsou stíhací letouny Su-35, raketové komplexy S-400 či radary.
Mezi nejvýznamnější ruské dodavatele patří izraelská společnost ISCAR, která je součástí nadnárodní skupiny International Metalworking Companies (IMC) s centrálním sídlem v USA. Svou zastupitelskou pobočku má ale také v Česku. ISCAR ČR s.r.o. působí v tuzemsku již přes 30 let. Mezi její pravidelné zákazníky patří třeba České vysoké učení technické (ČVUT), firma jim dodává materiály a nástroje k obrábění nebo frézování.
Jedna z izraelských firem má zastoupení i v Česku
Podle zjištění ruského nezávislého deníku The Insider, který čerpal z celních záznamů, dorazily vloni do Ruska nástroje od izraelského ISCARu v hodnotě přes čtyři miliony dolarů (přibližně 93 milionů korun). Oficiální ruské pobočky této firmy přitom nevykazují žádnou aktivitu. Dovoz tak zajišťují prostředníci, nejčastěji neznámé čínské nebo uzbecké firmy.
ISCAR ovšem není jediný podnik, který se neohlíží na protiruské sankce. Další izraelská společnost Vargus, výrobce spadající pod německý koncern NEUMO Ehrenberg, vyvezla do Ruska v roce 2024 nástroje v hodnotě tří milionů dolarů (přibližně 69,6 milionu korun). Její výrobky skončily u firem zapojených do vývoje a výroby vojenských systémů, včetně montáže stíhaček Su-35 určených na vývoz do Íránu.
Podobný scénář se týká také značky Carmex Precision Tools Ltd, která loni do Ruska vyvezla zařízení v hodnotě téměř dvou milionů dolarů (přibližně 46,4 milionu korun). Přímé dodávky z Izraele přitom potvrzují dostupné celní dokumenty.
Do Ruska přes třetí země
Další hráč na scéně, izraelská společnost EROJET, se podílel na loňském vývozu řezných nástrojů do Ruska zhruba za půl milionu dolarů (11,6 milionu korun). Podle jejího ředitele mohou být nástroje využívány jak pro civilní, tak vojenské účely. Ovšem o koncových uživatelích prý firma nemá žádné informace…
Zástupci podniků, které byly do vývozu zapojeny, se brání s tím, že distribuce jejich výrobků probíhá prostřednictvím globálních sítí a není vždy možné mít přehled o tom, kam se zboží dostane. „Prodáváme přes tisíce distributorů po celém světě. Nejsme schopni vždy identifikovat koncového uživatele,“ uvedl například Baruch Bux, viceprezident společnosti Vargus.
Z šetření Insideru dále vyplývá, že přibližně polovina izraelského zboží se do Ruska nedostala přímo, ale přes třetí země. Tyto nepřímé trasy přitom významně komplikují kontrolu vývozu a umožňují ruskému vojenskému průmyslu nadále využívat technologie, které měly být sankcemi odstřiženy.
Napjaté ukrajinsko-izraelské vztahy
Izrael se ve vztahu k válce na Ukrajině oficiálně snaží držet neutrální linie. Vztahy mezi Izraelem a Ukrajinou se přesto v minulých letech vyznačovaly spíše napětím než těsnou spoluprací.
Například koncem roku 2022 se Ukrajina v OSN postavila za rezoluci podporující roli Mezinárodního trestního soudu (ICC) ve vyšetřování izraelského přístupu k Palestincům, což Tel Aviv vnímal jako problematické gesto. Už dříve, v roce 2016, Kyjev podpořil také rezoluci kritizující rozšiřování izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ukrajinský diplomat tehdy situaci přirovnal k ruské anexi Krymu, což vyvolalo silnou diplomatickou odezvu – Izrael v reakci zrušil plánovanou návštěvu tehdejšího ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana.
Pomyslnou tečkou pak bylo letošní únorové hlasování Izraele proti rezoluci Valného shromáždění OSN, která potvrzovala územní celistvost Ukrajiny a odsuzovala ruskou invazi. Tímto hlasováním se Izrael zařadil po bok zemí jako Rusko, Severní Korea a Spojené státy americké, které rovněž hlasovaly proti této rezoluci.
