Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Premiér Petr Fiala (ODS) už ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
Nový německý ministr vnitra Dobrindt ve středu rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že zvýší počet spolkových policistů na hranicích. Německá média píší až o tisících policistů navíc. Výjimkou při odmítání na hranicích mají být podle Dobrindta nyní jen „zranitelné skupiny“, jakou jsou děti a těhotné ženy.
Podle mluvčího spolkové policie v Bavorsku, které sousedí s Českem a Rakouskem, cestující nová opatření pocítí. „Dbáme na to, aby omezení byla co možná nejmenší,“ prohlásil. „Ale samozřejmě budeme více kontrolovat a to cestující pocítí,“ dodal. Česko kromě Bavorska sousedí také se Saskem, jehož ministr vnitra Armin Schuster už ve středu zpřísnění kontrol uvítal jako dobrou zprávu pro tuto spolkovou zem a „krok, který byl už dlouho potřeba“.
Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu na síti X uvedl, že opatření proti nelegální migraci nebudou mít na Česko a jeho občany „zásadní dopad“. Dodal, že o německém postupu už o víkendu s Dobrindtem telefonicky jednal. Premiér Fiala rovněž ve středu v rozhovoru se CNN Prima News uvedl, že pokud by se ukázalo, že opatření budou znamenat zpřísnění a komplikace pro tuzemské občany, jeho vláda to bude dál řešit.
Kritika německých podnikatelů
Kritiku si zpřísnění opatření na hranicích vysloužilo u zástupců německých podnikatelů. Podle zástupce Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Volkera Treiera omezí hospodářský růst. „Už koronavirová krize ukázala, že omezení provozu na hranicích má negativní dopad na konjunkturu,“ sdělil listu Handelsblatt. Varoval před dopady zpřísněných opatření především na dopravu zboží, pendlery a cestovní ruch.
Předseda Spolkového svazu velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA) Dirk Jandura vyzval, aby politici kontroly časově omezili. „Pokud jsou zpřísněné kontroly nutné pro ochranu obyvatel, samozřejmě je přijmeme,“ řekl. „Ale tato omezení by měla být přechodná,“ upozornil.
Reakce sousedních států
Německo kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září se spolková policie objevila také na hranicích s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem, a kontroluje tak více či méně intenzivně celou pozemní hranici. Německo je přitom členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Současné kontroly jsou nahlášené u Evropské komise do 15. září.
Dobrindtovo oznámení si vysloužilo kritiku také u některých sousedních zemí. „Švýcarsko lituje, že Německo toto opatření přijalo bez předchozí dohody,“ uvedlo švýcarské ministerstvo spravedlnosti a vnitra. „Systematické odmítání na hranicích je z pohledu Švýcarska v rozporu s platným právem,“ dodalo.
Kriticky se k opatření postavil také polský premiér Donald Tusk, kterého ve středu ve Varšavě navštívil nový kancléř Friedrich Merz. Tusk řekl, že s německými partnery toho bude mít hodně k projednání, aby náhodou „nevznikl dojem, že kdokoliv, včetně Německa, bude chtít posílat do Polska skupiny migrantů“. Dodal, že Polsko na to nepřistoupí.
Naopak rakouská vláda zpřísnění německé migrační politiky uvítala. „Sázíme na úzkou a důvěrnou spolupráci s německou spolkovou vládou,“ uvedlo vídeňské ministerstvo vnitra.
V koaliční smlouvě CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které vytvořily novou německou vládu, stojí, že bude Německo migranty na hranicích odmítat v koordinaci s evropskými sousedy. Zatímco SPD si ale představuje, že bude nutný souhlas sousedních zemí, CDU/CSU uvádí, že v případě nutnosti bude podporovat odmítání migrantů na hranici i proti vůli sousedních zemí. Merz už před nástupem do funkce jednal kvůli plánu odmítání na hranicích s představiteli sousedních zemí včetně Česka.
