V Česku v sobotu pokračují historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřou se ve 14 hodin. Letošní účast je zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích rozhodnou lidé v místních referendech o lokálních záležitostech.
Okrskoví volební komisaři po uzavření volebních místností ve 14:00 hlasy postupně spočítají a odešlou Českému statistickému úřadu stejně jako u jiných typů voleb. Statistici je zapečetí, neboť se zveřejněním výsledků budou muset počkat do nedělních 23:00, až skončí hlasování i v dalších zemích EU. Nejdéle se bude čekat na Itálii.
Kvůli prokázání totožnosti budou lidé před hlasováním potřebovat občanský průkaz nebo cestovní pas. Pokud by si zapomněli hlasovací lístky, náhradní získají od volebních komisařů spolu s volební obálkou s úředním razítkem.
Na vybraném hlasovacím lístku mohou dát preferenční hlasy nejvýše dvěma kandidátům, jejichž zvolení by si přáli. Lístek pak stejně jako u jiných typů voleb vloží ve volební obálce do volební schránky.
O přízeň voličů usiluje 674 kandidátů, které nominovaly tři desítky stran, hnutí nebo jejich koalic. Zvoleno ale může být za Česko jen 21 adeptů na europoslance. Na jedno křeslo tak připadá 32 zájemců.
Odhady volební účasti
Účast ve volbách do Evropského parlamentu v sobotu dopoledne už na mnoha místech Česka přesáhla 30 procent. Je tak vyšší než v roce 2019, kdy přišlo v Česku za oba dny voleb k urnám celkem zhruba 29 procent voličů. Byla to tehdy dosud nejvyšší účast v zemi při evropských volbách. Přesto šlo o třetí nejnižší účast ze všech zemí Evropské unie.
V Praze se účast v sobotu dopoledne podle zástupců místních radnic pohybovala vesměs lehce nad 30 procenty. V Brně přišlo k 10:00 volit 30,5 procenta oprávněných voličů, ve zbytku kraje to ale bylo jen 27,4 procenta. V Libereckém kraji se v sobotu dvě hodiny po otevření volebních místností účast pohybovala většinou kolem 25 až 30 procent.
Také v Olomouci volební účast už místy překročila 30 procent. Ve středočeských okresních městech se účast zase pohybovala od 25 do 30 procent. Na Vysočině dorazilo k urnám dosud 27 až 30 procent voličů.
„Odhadujeme, že volební účast v Moravskoslezském kraji se pohybuje kolem 23 procent,“ řekla Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení místního hejtmanství. V Ústeckém kraji byla účast dopoledne 25,5 procenta. V Děčíně podle mluvčího radnice Luďka Stínila činila 27,75 procenta, je tedy jako první volební den nad krajským průměrem.
Značné rozdíly byly ve volební účasti v různých městech a obcích v Karlovarském kraji. Zatímco například v Oloví na Sokolovsku účast dopoledne jen o málo přesahovala 15 procent, některé okrsky v Karlových Varech už hlásily vyšší účast než za celé minulé volby do Evropského parlamentu. V některých okrscích už mají přes 30 procent hlasujících.
Incidentů je minimum
Žádné problémy se zatím v souvislosti s volbami neobjevily, jen do jedné volební místnosti v Olomouci přišel v sobotu volič, který odvolil už v pátek a dožadoval se potvrzení o způsobu, jakým volil.
„Když dostal (v pátek) od komisařů úředně označenou obálku, nešel za plentu, ale hned ji hodil do volební urny. A dnes (v sobotu) přišel kvůli tomu, aby od komise dostal nějaké potvrzení o způsobu, jakým volil, protože se prý obává, aby do té jeho obálky nehodil někdo nějaké jiné dokumenty, které by třeba vyzývaly k terorismu,“ popsal přímo z místa redaktor ČT Martin Laštůvka.
„Sám (tento volič) chtěl, aby přijela policie a všechno vyřešila, takže volební komise zavolala policii. Když ta po několika minutách dorazila, všechno se vyřešilo domluvou,“ doplnil Laštůvka s tím, že muž pak odešel.
Občané v pěti evropských zemích včetně České republiky v sobotu rozhodují o 127 křeslech z celkových 720 v budoucím Evropském parlamentu. Kromě Česka vybírají europoslance v sobotu rovněž lidé na Slovensku, na Maltě, v Lotyšsku a také v Itálii, kde se bude hlasovat i v neděli.
Z občanů unijních zemí mají odvoleno Nizozemci, kteří tak učinili ve čtvrtek, Irové v pátek. Zbývající státy EU nechaly hlasování na neděli.
Pokračují i místní referenda
Některé obce uspořádaly spolu s volbami do Evropského parlamentu referenda, ve kterých lidé hlasovali o místních záležitostech. Plebiscit se v desítce obcí a v Praze 7 koná do 14:00, poté místní komise sečtou hlasy a výsledky se objeví na úředních deskách, webech, případně Facebooku obcí a městské části. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnilo aspoň 35 procent oprávněných voličů. Závazné je v případě, že pro konkrétní odpověď byla nadpoloviční většina hlasujících a současně aspoň 25 procent všech voličů.
Po sobotě by tak mohlo mít jasno vedení Dolní Lutyně na Karvinsku o tom, jak její obyvatelé smýšlejí o plánu státu na výstavbu takzvané gigafactory, tedy továrny na výrobu baterií do elektroaut, v jejím katastru. Mluví se o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst, investice má mít hodnotu dvě stě miliard korun. Řada místních se stavbou už dřív vyjádřila nesouhlas, obávají se negativních dopadů na místní komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy.
Tématy dalších konaných referend jsou zvažované stavby větrných či fotovoltaických elektráren, prodej obecních pozemků, změna územního plánu, výstavba či prodej objektů nebo zákaz používání zábavní pyrotechniky. Lidé o tom hlasují v Batňovicích na Trutnovsku, Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku, Dobřanech na Plzeňsku, Lštění na Benešovsku, Moravském Berouně na Olomoucku, obci Mšené-lázně na Litoměřicku, Nové Bystřici na Jindřichohradecku, Ohařích na Kolínsku, Postřižíně na Mělnicku a Vřesině na Opavsku. Obyvatelé sedmé městské části Prahy se mají vyjádřit k ceně za stání v parkovacích zónách.
