Počty výherních automatů, takzvaných technických her, v Česku prudce klesají. Loni na 22 tisíc, což je pětina oproti roku 2011. A z více než 8000 na necelých 700 se ve stejném období snížil i počet samotných heren. Ovšem na hazardu závislých gamblerů přesto neubývá.
Statistiky daňového výběru dokládají u hazardu spíše rostoucí trend. Loni vyznavači loterií, kurzových sázek, živých her (ruleta, poker,…) a především právě technických her – automatů – protočili podle dat Finanční správy v kamenných provozovnách i stále oblíbenějším internetu skoro bilion, rekordních 983 miliard korun.
Většina (917 miliard korun) se jim sice na výhrách vrátila, ale i tak celkově prohraná částka, což je příjem provozovatelů před zaplacením všech daní a nákladů, dosáhla rekordní sumy – 65,7 miliardy korun. Nepřekvapí tedy, že celkové inkaso daní z hazardu loni dosáhlo také rekordní částky 21,4 miliardy korun. To je víc než dvojnásobek výběru v roce 2018.
Herny a kasina zakazuje plošně odhadem už přes 400 českých obcí a měst a další přibývají – letos například Plzeň – v domnění, že tím hazard ze svého území vymýtí. Detailní studie Centra ekonomických a tržních analýz CETA však dokládá, že zákazem land-based hazardu (kamenných provozoven) nedošlo ve zkoumaných městech k vymýcení hazardu, prokazatelnému snížení počtu patologických hráčů ani ke snížení související kriminality.
„Dochází naopak k substituci těchto aktivit dojížděním do sousedních obcí nebo přesunem do online prostoru či na černý trh,“ uvádí CETA ve své studii. Skutečností také je, že roky klesajícího počtu automatů i heren nemají vliv na pokles gamblerů, kteří snadno nacházejí možnost věnovat se hazardu v nelegálních provozovnách nebo na internetu.
„Důvodů přítomnosti nelegálních heren je celá řada. Jedním z hlavních jsou osoby zapsané v Rejstříku vyloučených osob (lidé na sociálních dávkách, v exekuci a podobně mají zakázaný přístup do heren a kasin), které vytvářejí poptávku po nelegálním provozování hazardních her. (…) Dalším aspektem výskytu nelegálního provozování hazardních her mohou být restriktivní obecně závazné vyhlášky,“ uvedli už loni ve své zprávě zástupci Celní správy, která na hazardní trh dohlíží.
Počty lidí v kategorii rizika problémového hraní tak neklesají. V roce 2023 (údaj za loňský rok ještě není k dispozici) dosahoval podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti zhruba tří procent dospělé populace, přibližně 180 až 275 tisíc lidí. Adiktologové potvrzují, že prohibice není ani v tomto problému řešení. Stát svou regulací, například uzákoněním takzvaného Registru vyloučených osob, který zakazuje vstup do heren lidem v exekuci a podobně, se sice snaží důsledky gamblerství zmírnit, ale výsledek není vidět, přestože v registru je zapsáno už na 220 tisíc lidí.
„Není fér, že stát si z daní z hazardu bere obrovské částky, ale na prevenci a edukaci vynakládá jen mizivý zlomek. Větší regulaci by si také zasloužila leckdy poměrně agresivní reklama a marketing některých kasin,“ dodal adiktolog a výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví Ladislav Csémy.
