Komerční prezentace Aktual.: 24.01.2025 17:13
Praha – Ze zahraničních politiků Češi nejvíce důvěřují nyní už bývalé americké viceprezidentce a poražené demokratická kandidátce v nedávných prezidentských volbách Kamale Harrisové a francouzské hlavě státu Emmanuelovi Macronovi. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od poloviny září do konce listopadu 2024. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.
Harrisové v posledním průzkumu „spíše důvěřovalo“ 33 procent dotázaných a 30 procent jí „spíše nedůvěřovalo“. Spolu s polským prezidentem Andrzejem Dudou byla výjimkou mezi zkoumanými politickými osobnostmi, u níž nedůvěra nepřevažovala nad důvěrou. Stejný podíl důvěřujících jako u Harrisové, ale při 40procentním podílu nedůvěřujících, zaznamenal průzkum u Macrona. Na třetím místě se objevil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jemuž důvěřovalo 31 procent dotázaných a 56 procent mu nedůvěřovalo. Čtvrtému v pořadí Dudovi důvěřovalo 26 procent a nedůvěřovalo 23 procent.
Za ním s nevýznamnými odstupy v podílu důvěry následují maďarský premiér Viktor Orbán (25 procent důvěřuje, 48 procent nedůvěřuje), bývalý americký prezident Joe Biden (25 procent důvěřuje, 55 procent nedůvěřuje), současný americký prezident Donald Trump (24 procent důvěřuje, 65 procent nedůvěřuje), předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (23 procenta důvěřuje, 42 procent nedůvěřuje), slovenský premiér Robert Fico (23 procent důvěřuje, 59 procent nedůvěřuje), slovenský prezident Peter Pellegrini (21 procent důvěřuje, 38 procent nedůvěřuje) a německý kancléř Olaf Scholz (19 procent důvěřuje, 30 procent nedůvěřuje).
S podílem důvěry výrazně pod pětinou respondentů pak následují izraelský premiér Benjamin Netanjahu s bývalým generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Méně než desetina dotázaných důvěřuje Putinovi a ještě nižší podíly důvěry průzkum zaznamenal u generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a u běloruského prezidenta Aleksandra Lukašenka.
Z hlediska samotného podílu nedůvěřujících jsou nejhůře vnímanými politiky Vladimir Putin, kterému nedůvěřuje 84 procent dotázaných, a běloruský prezident Aleksandr Lukašenko s 70procentním podílem nedůvěřujících.
„Oproti roku 2023 mírně poklesly podíly nedůvěry v případě R. T. Erdogana, J. Bidena, V. Zelenského, E. Macrona, A. Lukašenka, A. Dudy a O. Scholze, naopak mírný nárůst nedůvěry oproti roku 2023 nastal u V. Orbána. Výraznější nárůsty nedůvěry v případě P. Pellegriniho a R. Fica a menší nárůst nedůvěry v případě B. Netanjahua se vztahují k výzkumům z let 2018 nebo 2019, kdy byla důvěra k nim zkoumána naposledy,“ uvedli autoři průzkumu.
Jediný zaznamenaný nárůst důvěry se týkal Trumpa, jehož důvěryhodnost byla naposledy zjišťována na konci roku 2021.
