Aktual.: 4.02.2025 06:21
Praha – Nové cíle výstavby schopností Severoatlantické aliance (NATO) budou pro Českou republiku znamenat mnohem vyšší nároky, které se odrazí i ve financování. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česko podle ní proto musí směřovat ke třem procentům hrubého domácího produktu (HDP) výdajů na obranu.
Debatovat o plnění závazků členských států se podle Černochové bude na červnovém summitu NATO v Haagu, akce bude také prvním větším setkáním s novou americkou administrativou po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Předseda Evropské rady António Costa minulý týden řekl, že si na letošním summitu členské země stanoví nový cíl výdajů na obranu nad současná dvě procenta HDP.
Trump ještě před inaugurací na počátku ledna uvedl, že by měli spojenci v NATO vydávat na obranu pět procent HDP. Český premiér Petr Fiala (ODS) i prezident Petr Pavel následně za realistický označili růst výdajů na tři procenta HDP v horizontu několika let.
Podle Černochové je Trumpova rétorika jasná a logická, Česko i další evropské země by podle ní měly jít nad stávající závazek dvou procent. „Takto se chová prezident, který opravdu chce, aby Spojené státy, které poskytují zásadní pomoc těm členským zemím Severoatlantické aliance, tak ale aby to nebylo pouze na nich,“ řekla. Protože válka je na evropském kontinentu, je podle ní v zájmu zejména Evropanů, aby co nejdřív skončila, a to řešením, které bude udržitelné, a aby se nestalo, že se bude rozhodovat o Ukrajincích bez Ukrajinců.
„A Spojené státy v tomto chtějí Evropě pomáhat, což já vítám. A to, že po nás na druhou stranu budou chtít větší příspěvek, to se dalo čekat a nikoho by to nemělo překvapit,“ dodala Černochová.
Mezi stávající závazky Česka v NATO patří například vybudování těžké brigády, ale i vrtulníky, logistické schopnosti, letecké transportní kapacity či nadzvukové letectvo. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva obrany se v nových cílech výstavby schopností NATO jednou z priorit stane protivzdušná obrana. Cíle se upravují každé čtyři roky, rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance.
Nákup tanků Leopard 2A8 by chtěla Černochová stihnout do konce mandátu
Nákup tanků Leopard 2A8 pro českou armádu by chtěla Černochová stihnout do konce svého mandátu. Na projekt je podle ní potřeba ještě zajistit peníze, je ale přesvědčená, že se v krátké době podaří nalézt řešení a tanky bude možné pořídit. Do podzimních voleb by chtěla stihnout také dojednání prodloužení pronájmu švédských letounů Gripen, záležet ale bude na výsledcích vyjednávání.
Česká vláda jedná o nákupu až 77 tanků Leopard 2A8 v šesti modifikacích za 52,1 miliardy korun. Loni v červnu ministerstvo obrany podepsalo dohodu o společném pořízení tanků Leopard 2A8 v koalici evropských zemí, kterou vede Německo. Dohoda je mezikrokem, před uzavřením smlouvy bude vyjednané podmínky znovu schvalovat vláda.
Vedení armády loni ke konci roku upozornilo na to, že pokud se nezmění finanční výhled, peníze na tanky 2A8 nebudou. Podle ministryně jednání s německou stranou pokračují. „Kvůli změnám odhadu růstu HDP oproti původním předpokladům, kvůli čemuž se snížil zdrojový rámec na investice v letech 2025 až 2031, tak musíme na projekt dozajistit financování,“ uvedla Černochová.
Ministerstvo také letos plánuje uzavřít několik modernizačních projektů řádově za jednotky miliard korun, například dokoupit přes dvě desítky obrněných vozidel Titus. V plánu je také rámcová smlouva na nákup ručních zbraní, pořízení přístrojů na noční vidění, bezpilotních prostředků nebo prostředků balistické ochrany jednotlivce. Resort chce letos také podepsat servisní smlouvy na Leopardy 2A4 nebo střední transportní letouny Embraer C-390.
Černochová by do voleb chtěla stihnout i dojednání prodloužení pronájmu 14 švédských letounů JAS-39 Gripen do roku 2035. Česko si je nyní pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně do roku 2027, postupně je mají nahradit americké letouny F-35. Loni na konci srpna Černochová uvedla, že české ministerstvo obrany není s nabídkou Švédska spokojené a jednání budou pokračovat.
Podle Černochové je vůle se dohodnout na obou stranách. „Stihnout bych to samozřejmě chtěla, ale úplně nás ten čas tam ještě tak nežene. Takže budu usilovat o to, abych to samozřejmě zvládla, ale bude hodně záležet na výsledcích toho vyjednávání a toho, co tedy Švédové budou ochotni akceptovat,“ dodala.
