
Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.
„Je ústavní povinností demokratického státu přiměřenými prostředky bránit sebe samotného i společnost, kterou reprezentuje, proti destruktivním útokům ze strany těch hnutí a jednotlivců, kteří popírají a zpochybňují (a už tím byť i jen plíživě likvidují) základní demokratické hodnoty,“ stojí v usnesení senátu, jehož zpravodajkou byla Daniela Zemanová.
Například v živém vysílání na Facebooku se Čermák vymezoval vůči novele pandemického zákona. Diváky půlhodinového videa vyzýval k aktivnímu odporu proti přijetí novely, k převzetí moci, k vypálení Senátu a k vymanění Česka ze struktur Evropské unie a NATO.
Cílem násilí měli být ústavní činitelé
„Cílem bylo závažným způsobem destabilizovat ústavní a základní politickou strukturu země prostřednictvím násilných fyzických útoků ohrožujících lidské životy, respektive tělesnou integritu lidí, a převzít moc v zemi do vlastních rukou. Projev obviněného se jasně nesl v duchu ‚konec řečí, je třeba jednat, brutálně zaútočit, převzít moc a nastolit vlastní pořádek a zákony,‘“ rozhodl už dříve Nejvyšší soud.
Za hlavní cíl násilí označil Čermák zejména senátory, poslance a členy vlády. Mimo jiné prohlásil, že „musíme těm dobytkům zatnout tipec“ a „vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy“.
Kromě podpory a propagace terorismu byl Čermák spolu s Patrikem Tušlem odsouzen také za podněcování nenávisti k Ukrajincům na sociálních sítích a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra. V kauze nenávistných výroků o Ukrajincích dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Jejich stížnosti v této věci ÚS odmítl už dříve. Tehdy připomněl, že svoboda projevu není neomezená a nepokrývá například zločiny z nenávisti.
Z limitů svobody projevu vybočují hrozby násilím
Podobně ÚS argumentuje také v aktuálním usnesení. Z limitů svobody projevu vybočují bezprostřední hrozby násilím namířené proti konkrétním osobám nebo institucím, pronesené úmyslně a s cílem vyvolat násilí nebo jiné protiprávní jednání. Zároveň musí existovat reálná možnost, že se takové hrozby mohou naplnit.
„Tím lze odlišit bezprostřední a reálnou hrozbu násilí od planých výhrůžek a ‚prázdných‘ řečí, které je třeba posuzovat jinak,“ uvedli ústavní soudci, podle kterých je vždy důležitý i kontext. I proto odmítli Čermákův poukaz na některé jiné případy, kdy agresivní výroky nevyvolaly tak přísný trest.
Policie Čermáka vypátrala díky mezinárodnímu zatykači. Zadrželi jej 14. listopadu 2023 v Polsku. Tuzemská policie si ho převzala 4. prosince téhož roku na hraničním přechodu Chotěbuz-Cieszyn.