Londýn/Praha – Ceny zlata i stříbra v úvodu týdne dál prudce klesají, zlato brzy ráno vykazovalo propad o více než osm procent a stříbro téměř o devět, než se pokles zmírnil. Vliv mají i nadále dopady války na Blízkém východě a s tím související obavy z růstu inflace, která by si vyžádala zvyšování úrokových sazeb. Ještě donedávna byly přitom vyhlídky opačné a trh počítal se snižováním úroků. Mezi hlavní důvody propadu ceny zlata a stříbra patří i spekulace, míní analytici.

Cena zlata k okamžitému dodání klesla těsně pod 4100 USD (87.150 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu), cena stříbra se při poklesu zastavila těsně nad 61 USD/oz. Krátce po 09:00 SEČ se zlato prodávalo zhruba za 4250 USD a jeho cena vykazovala pokles o 5,1 procenta. Cena stříbra byla nižší o 4,5 procenta a pohybovala se kolem 64,85 USD za unci.

Cena zlata je teď nejníže od začátku letošního roku a pohybuje se na hodnotách, kde byla naposledy loni v prosinci. Za minulý týden zlato zlevnilo o více než deset procent a jeho cena zaznamenala nejvýraznější propad za posledních zhruba 43 let, respektive od února 1983. Na rekordu byla cena letos 29. ledna, kdy se vyšplhala na 5594,82 USD/oz, uvedla agentura Reuters.

„Jak už konflikt s Íránem vstoupil do čtvrtého týdne a ceny ropy se drží kolem 100 dolarů, očekávání se posunula od snižování sazeb k jejich možnému zvyšování, což zhoršuje atraktivitu zlata z hlediska výnosu,“ uvedl hlavní analytik společnosti KCM Trade Tim Waterer. Nižší úroky by pro drahé kovy byly příznivější, protože zmírňují jejich nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy.

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) Íránu ultimátum k úplnému zprovoznění Hormuzského průlivu, jinak jsou podle něj Spojené státy připraveny zničit íránské elektrárny. Írán v neděli uvedl, že v odvetě zaútočí na energetické a vodní systémy svých sousedů v Perském zálivu, jestliže Trump splní hrozbu.

Hormuzský průliv se nachází mezi Perským zálivem a Ománským zálivem, přiléhá k íránským břehům. Je to klíčová vodní cesta pro přepravu ropy a plynu z těžebních lokalit na Blízkém východě, Írán ale v odvetě za americko-izraelský útok z konce února začal útočit na proplouvající tankery. Tím de facto průliv zablokoval. Za běžných okolností průlivem prochází asi pětina veškeré ropy obchodované na světovém trhu. Kvůli dražší ropě se teď v řadě zemí zvyšují inflační očekávání.

Analytici: Mezi hlavní důvody propadu ceny zlata a stříbra patří i spekulace

Mezi hlavní důvody propadu ceny zlata a stříbra v posledních dnech patří kombinace silného dolaru, rostoucích výnosů státních dluhopisů a masivní spekulativní vlny. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK.

„Zlato se nyní ocitá pod tlakem, který je pro něj téměř historický. Bezpečný přístav se doslova mění v horkou půdu. Zlato smazalo všechny letošní zisky a od svých historických maxim z konce ledna už odepsalo 23 procent. Od začátku války na Blízkém východě ztratilo 17 procent. Naprosto jasně selhává jako bezpečný přístav,“ řekl ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek. Stříbro od svých maxim ztratilo téměř polovinu hodnoty.

Cena zlata v posledních týdnech prochází očekávanou technickou korekcí, doplnil analytik Golden Gate Pavel Ryba. Na konci ledna trh vytvořil podle něj vrchol po velmi dynamickém růstu a nyní si vybírá oddechový čas. Výprodej byl do značné míry výsledkem vybírání zisků a zároveň reakcí na rozhodnutí Fedu nesnižovat úrokové sazby. Právě vyšší sazby představují pro zlato přirozenou konkurenci, čehož investoři využívají, poznamenal Ryba.

Desetileté americké státní dluhopisy se podle Lajska drží kolem 4,5procentního výnosu, britský desetiletý výnos vystoupal až na pět procent a investorům tak nabízí zhodnocení, které zlato nikdy nenabídne. To v prostředí vyšší inflace není příliš populárním aktivem. Silný dolar navíc činí kov dražší pro investory mimo USA. Propady zlata umocňuje spekulativní kapitál, který se do něj nalil v okamžicích historického růstu. Po překročení psychologické hranice 5200 dolarů za unci se do trhu pustila vlna investorů motivovaných krátkodobým ziskem, podotkl Lajsek.

„Likvidita je důležitější než bezpečné přístavy. Zlato se prodává kvůli získání hotovosti, nikoli proto, že by se změnila jeho dlouhodobá role,“ uvedl hlavní komoditní stratég Saxo Bank Ole Hansen. Zlato a stříbro jsou pod značným tlakem, protože válka na Blízkém východě vyvolává široký makroekonomický šok napříč globálními trhy a nutí investory současně přecenit inflaci, úrokové sazby, růst a likviditní podmínky. „Po mnoha měsících výrazné výkonnosti se oba kovy staly zranitelnými. Nikoli proto, že by se jejich strategický investiční příběh zásadně změnil, ale kvůli tomu, že investoři náhle potřebovali likviditu,“ dodal.

„Investoři, kteří obchodují na dluh, si od brokera půjčují peníze, aby mohli koupit více akcií, než na kolik stačí jejich vlastní zdroje. Za tuto půjčku ručí svými stávajícími investicemi. Pokud ale cena těchto investic výrazně klesne, sníží se přirozeně i hodnota jejich zástavy u brokera. Ten je pak v rámci takzvaného margin callu vyzve, aby doplnili hotovost. Investoři tak ukončují své ziskové pozice, například právě na zlatě, které je i po nynějším propadu meziročně stále o více než 40 procent výše, aby z takto získaných peněz požadovanou hotovost doplnili,“ vysvětlil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.