Rozhodnutí USA udeřit na íránský jaderný program bylo dobrým krokem, shodli se v Otázkách Václava Moravce zástupci vládní koalice a opozičního ANO. „Celý svět by měl poděkovat (Donaldu) Trumpovi,“ prohlásila europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Odmítavě se k útoku postavil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Debatující věří, že zapojení USA povede k oslabení íránského režimu. V druhé části pořadu politici kritizovali systém emisních povolenek ETS 2.
„Jestli prezident Trump aspiruje na Nobelovu cenu míru, tak tímto krokem se k ní nepřiblížil, přesto možná výrazným způsobem vylepšil bezpečností situaci celé planety,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle něj tak Írán oslabil a považuje za pravděpodobné, že po prvotní eskalaci se ochromený Teherán vrátí k jednacímu stolu.
Dostálová zdůraznila, že v rámci zachování světové bezpečnosti není možné některému ze států dovolit vyvíjet jadernou zbraň. „Celý svět by měl poděkovat Trumpovi,“ řekla. „Zasáhl včas a dobře,“ dodala. Evropa se bez Spojených států na moc nezmůže, Írán musí mít strach, podtrhla.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si nemyslí, že by to, že USA úder s evropskými spojenci zřejmě nekonzultovaly, narušilo transatlantickou vazbu. „Íránský jaderný program je v troskách, to je velmi dobrá zpráva,“ prohlásil. Podle něj si velké zásluhy zaslouží i premiér Izraele Benjamin Netanjahu, který svými systematickými snahami takovou věc vůbec umožnil. „Někdy je třeba věci řešit nestandardně,“ dodal.
Jiný názor zastával Foldyna. „Není za co americkému prezidentovi děkovat,“ prohlásil. Zdůraznil, že USA porušily mezinárodní právo, které podle něj už neexistuje. Upozornil také na to, že nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, jakém stavu íránský jaderný program byl a zda byl blízko dosažení atomové zbraně.
Dvořák souhlasí, že americký úder v souladu s mezinárodním právem nebyl, ale podotkl, že je v zájmu všech států.
Příležitost ke svržení režimu, míní Vondra
V rámci teheránské odvety lze podle Dostálové očekávat hrozbu íránského státního terorismu. Bezpečnostní složky jistě hrozbu takových útoků monitorují a riziko se dá zvládnout, míní Vondra. Podle něj má Írán nyní dvě možnosti: buď je připraven jaderný program zcela zastavit, uznat stát Izrael a přestat podporovat teroristické organizace působící v zahraničí, nebo mají Íránci jedinečnou možnost teokratický režim, který je podle něj nejvíce oslaben od počátku své existence, svrhnout.
I Dvořák počítá s možnou variantou, že se íránský režim stáhne, horší variantou je, že bude ve snaze rozbít demokratické státy pokračovat.
Pokud se Evropa nyní postaví na stranu Spojených států, mohla by podle Dostálové přispět ke svržení íránského režimu. Rozhovory s Íránci a zástupci Evropy však podle ní byly o ničem. Esa v rukávu mají zejména Američané, míní.
Diplomatické řešení
Podle Foldyny má konflikt jedině diplomatické řešení, ke kterému by měly přispět všechny státy, jednoznačným lídrem jsou však Spojené státy. Míní, že jedním z diplomatických spojenců USA při vyjednávání bude i Rusko a Čína. Očekává, že Trump bude hrát silnou roli v mezinárodním hledání řešení konfliktu.
Dvořák oponoval, že bychom neměli zapomínat, že Írán dlouhodobě podporuje Rusko v jeho agresi na Ukrajině vojensky a politicky. Stejně tak Čína „vesele obchoduje“ s Ruskem. Pro ministra jsou proto tyto dva subjekty vyřazeny ze zprostředkovatelské role. V roli mediátora by viděl spíše Turecko nebo Katar, které se dlouhodobě osvědčily. Evropskou unii, která s Íránem již jednala, by z jednání také nechtěl vyřadit.
Evropa má podle Vondry v rámci vyjednávacího procesu příležitost. Rušit asociační dohodu s Izraelem, k čemuž vyzývají některé evropské státy, by však považoval za chybu. Jejich snahy označil za „evropský džihád“. V takové situaci je podle něj Evropa bezbranná, jelikož se neshodne na společném postoji. S tím, že Evropa dělá na půdě Evropského parlamentu kroky proti Izraeli, souhlasí také Dostálová.
Ekonomické důsledky
Podle Dvořáka může současná situace vyvolat další energetickou krizi, on sám by na tento scénář však nesázel. Zatím se to podle jeho informací na burzách neprojevilo. Ministr věří, že Írán zasedne k jednacímu stolu, což by vedlo i k uklidnění situace na burzách.
Ekonomická situace bude záviset na tom, zda Írán nebo jím podporované ozbrojené skupiny zahájí blokádu či údery v Hormuzském průlivu, což by omezilo mezinárodní obchod, podotkla Dostálová. I ona však věří, že se Írán stáhne. Nyní podle ní půjde Teheránu hlavně o ekonomické zájmy.
Vondra očekává, že cena ropy poroste, dramatické scénáře jsou vázány na to, že by Írán zablokoval Hormuzský průliv, což však není v zájmu Íránu samotného, ani exportérů v regionu, zdůraznil. Na této situaci nemá zájem téměř nikdo kromě Ruska, zopakoval.
Emisní povolenky
Dále se debata stočila ke klimatickým opatřením Evropské unie. Podle Dostálové je zavedení individuálních emisních povolenek v rámci systému ETS 2, které by měly v Česku platit od roku 2027, obrovským problémem, jelikož se promítnou do zvýšení cen benzinu, bydlení a podobně. Mohlo by jít o zdražení až o jedenáct korun na litr benzinu.
Ústavní soud v Polsku v této souvislosti rozhodl, že takové opatření je v rozporu se smlouvami o Evropské unii, podle nichž nemělo hlasování o těchto nařízeních probíhat většinově, ale mělo být aktivováno právo veta. I hnutí ANO se ve věci zavádění ekologických opatření EU plánuje obrátit na tuzemský Ústavní soud.
Podle Vondry však za vzniklou situaci může právě ANO, které při schvalování nařízení neprosadilo výjimku z cílů Fit For 55 pro Česko, které je nyní zatíženo tvrdými podmínkami, které s cílem zmírňování následků klimatické krize schválila EU. I Vondra míní, že odsouhlasené změny vyvolají sociální problémy, jelikož zdraží dopravu, bydlení a další základní komodity.
Ministru pro evropské záležitosti přijde podání žaloby u ÚS bizarní, jelikož by ANO atakovalo svůj vlastní krok. Vývoj situace ohledně emisních povolenek ETS 2 podle něj nasvědčuje tomu, že nějaká reakce v podobě slevení z požadavků bude muset přijít. „Musí se najít mechanismus, jak odložit nebo snížit cenu za emisní povolenku,“ dodal.
Byť Dvořák rozumí tomu, že řada států se snaží proces zavádění ekologických opatření zbrzdit kvůli jejich ekonomickým dopadům i nevoli veřejnosti, zároveň řekl, že „pokud zpomalíme ekologická opatření, tak nezpomalíme devastaci planety, jen úkol posuneme do budoucna, kdy bude stát více sil a peněz“. On sám považuje za správné klimatickou krizi řešit, jelikož na tom závisí budoucnost dalších generací.
Foldyna by ústavní stížnost hnutí ANO podpořil. Podle něj ekologická opatření příliš zasahují do života českých občanů.
Vondra považuje systém obchodování s emisními povolenkami za zvrácený a podle něj potřebuje výraznou reformu, ideálně zastropování cen povolenek nebo úplné odložení. „Dekarbonizovat je potřeba, ale není možné, aby se lidem o dvacet až třicet procent zdražilo vytápění domů,“ prohlásil občanskodemokratický europoslanec.
Jako nepravděpodobnější a nejreálnější cestu vidí zastropování cen emisních povolenek také Dostálová. Za ideální však považuje opatření zcela zrušit nebo odložit. Zdůraznila také, že EU se musí rozhodnout, zda bude financovat „zelené nesmysly“, nebo se bude soustředit na posílení obrany.
Česko se podle Dvořáka přiklání k možnosti zastropování ceny emisní povolenky. Za realistickou považuje částku 40 nebo 45 eur za povolenku. I podle něj však výzvy spojené s obranou mění vyhlídky ekologických opatření. Právě o posilování obranyschopnosti Evropy v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině politici debatovali na konci pořadu.
