Maďarský premiér Viktor Orbán při příležitosti 68. výročí povstání vyzval Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako se v roce 1956 postavili sovětské armádě. Nacionalista Orbán, který kritizuje protiruské sankce, to uvedl v době, kdy v jednom z nejnovějších průzkumů Orbánovu stranu Fidesz poprvé po čtrnácti letech předstihla opozice, a to protikorupční strana Respekt a svoboda (Tisza) vedená právníkem a diplomatem Péterem Magyarem. Pro stranu by nyní hlasovalo 42 procent rozhodnutých voličů.
Orbán obvinil exekutivu Evropské unie, že se snaží svrhnout jeho kabinet a zavést „loutkovou vládu“ v Maďarsku. „Víme, že nás chtějí donutit do války (na Ukrajině), že nám chtějí vnutit své migranty… a předat naše děti genderovým aktivistům,“ tvrdil v projevu premiér.
Tvrdil také, že EU plánuje po budoucím vítězství rozmístit ukrajinské vojáky v Maďarsku. „My Maďaři bychom jednoho dne po probuzení zjistili, že slovanští vojáci z východu jsou zase na území Maďarska. To nechceme, ale tlak z Bruselu sílí každým dnem,“ prohlásil podle agentury AP. Orbán však žádné důkazy, které by jeho tvrzení podpořily, nepředložil.
„Máme se podvolit cizí velmoci, tentokrát z Bruselu, nebo jí máme klást odpor? To je vážné rozhodnutí, které Maďarsko čeká. Navrhuji, aby naše odpověď byla stejně jasná a jednoznačná jako v roce 1956,“ prohlásil Orbán před tisíci lidmi v jednom z budapešťských parků. Magyara obvinil, že pozval „cizí lidi, aby mu pomohli proti Maďarům“.
Brusel dosud veřejně nereagoval, poznamenala AP. Reuters připomíná, že EU vede s Orbánem řadu sporů, ať už jde o oblast migrace, či justice, a stejně jako lidskoprávní skupiny varuje před úpadkem demokracie v zemi.
Vstřícný vztah k Moskvě
Orbán má blízko k šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi a odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Premiérův poradce a jmenovec Balázs Orbán před pár týdny vyvolal pozdvižení, když prohlásil, že po lekci z potlačeného povstání z roku 1956 by Maďarsko v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, jak už třetím rokem činí Kyjev.
Předseda vlády jeho slova odmítl. „Maďarsko se vždy brání. Jako se bránilo v minulosti, učinilo by tak i dnes a bude tak činit i v budoucnu, všemi možnými prostředky, přesně tak, jak to všem Maďarům nařizuje ústava,“ reagoval Orbán.
„Tentokrát můj politický ředitel mluvil nejednoznačně, což v daném kontextu byla chyba, protože naše společnost je založena na revoluci z roku 1956. Z té vyrostla, a kdyby nebylo hrdinů roku 1956, nebyla by ani naše politická komunita,“ zdůraznil premiér.
Sám prý nepochybuje o politických názorech žádného vysoce postaveného politika vládní strany a je si jistý, že Balázs Orbán by za svou vlast bojoval, kdyby dějiny vzaly takový obrat, že by to bylo třeba.
Premiér také uvedl, že „posvátné události a hrdinové roku 1956“ by měli zůstat mimo nynější debatu mezi stoupenci a odpůrci války. „Nechci, aby válka mezi Ukrajinou a Ruskem vrhala stín na vzpomínky na bojovníky za svobodu z roku 1956, kterým patří naše vděčnost, jeho čest bychom měli udržovat při životě,“ konstatoval Orbán.
Sovětská armáda před 68 lety v Maďarsku krvavě potlačila povstání proti sovětské diktatuře a okupaci. Podle oficiálních statistik přišlo o život asi 2700 lidí a dalších téměř dvacet tisíc utrpělo zranění. Na 176 tisíc lidí z Maďarska emigrovalo. Imre Nagy, jeden z nejvýraznějších symbolů revoluce, skončil na popravišti.
Přemysl Rosůlek o výročí maďarského povstání (zdroj: ČT24)
Opoziční strana má poprvé navrch
Podle nejvýraznější postavy současné maďarské opozice Pétera Magyara svými výroky Balázs Orbán urazil tisíce bojovníků za svobodu, kteří na rozdíl od něho byli připraveni položit život za svobodu a nezávislost své vlasti, a vyzval ho k rezignaci.
Právník a bývalý vládní insider Magyar dokázal v posledních měsících přilákat na mítinky davy lidí. Jeho strana Respekt a svoboda poukazuje na korupční chování vlády a zneužívání propagandistické mašinérie. Těží také ze špatné ekonomické situace v zemi, která čelí vysoké inflaci, píše Reuters.
Magyar vstoupil do politiky začátkem tohoto roku a vedl úspěšnou kampaň do evropského parlamentu. Jeho strana podle Reuters boduje i díky frustraci Maďarů z neschopnosti opozičních stran postavit se Orbánovi, který vládne už čtrnáct let. Další parlamentní volby se konají v zemi až v roce 2026.
Průzkum budapešťského think tanku 21 Research Center ukázal, že Magyarova strana měla v první polovině října podporu 42 procent rozhodnutých voličů oproti 40 procentům lidí, kteří by volili Orbánův Fidesz. Celkově ale Fidesz stále vede s 29 procenty všech oslovených respondentů, i když Mygarova strana se s 26 procenty k vládní straně přibližuje, uvádí Reuters.
Maďarsko patří na Západ, burcoval Magyar
Magyar ve středu v Budapešti kráčel v čele průvodu tisíců svých přívrženců, který vedl místy spojenými s povstáním roku 1956. V projevu pak s odkazem na vyjádření poslance a právníka Balásze Orbána řekl, že ve vládnoucí straně Fidesz jsou tací, co by odevzdali zemi nepříteli bez jediného výstřelu.
Premiéra Orbána obvinil, že „ponižuje maďarskou ústavnost každým svým činem“ a zavedl v zemi „feudální společnost“. Řekl, že Maďarsko patří historicky na Západ, a kritizoval přístup Orbánovy vlády k Rusku i vládní půjčky od Číny, uvedl server Telex.hu.
Opoziční lídr také slíbil, že v případě vítězství své strany „dá zpět dohromady“ Visegrádskou skupinu (V4), do níž kromě Maďarska patří též Česko, Slovensko a Polsko. Akceschopnost V4 oslabily zejména rozdílné postoje členských zemí k ruské invazi na Ukrajinu.
Magyar také hodlá přistoupit k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a „vrátit domů“ miliardy eur, které Maďarsku blokuje EU kvůli porušování zásad vlády práva, napsal portál Telex.hu.
