Syrská organizace pro lidská práva uvedla, že víkendové útoky v Sýrii na menšinu alavitů, k níž se hlásil i bývalý vůdce země Bašár Asad, si vyžádaly přes 800 civilních obětí. „Bylo jen otázkou času, než si na nich ostatní v zemi začnou vylévat frustraci a zlost za předchozí desetiletí nadvlády,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Kraus, expert na Blízký východ z Masarykovy univerzity.
Kdo konkrétně za víkendovými útoky na alavity stojí?
Momentálně dochází k vyšetřování. Faktem je, že ke srážkám mezi alavity a jimi ozbrojenými skupinkami, které kolem města Latákíje stále operují, a ozbrojenci druhé strany docházelo již dříve. Zmiňovanou druhou stranu tvoří nová syrská armáda řízená z Damašku současným vládcem Ahmadem Šarou, jenž v prosinci nahradil svrženého Asada, ale i celá řada syrských povstaleckých skupinek, které vznikly za starého režimu. Byť nejsou přímo u moci jako pro mnohé teroristické uskupení Haját Tahrír aš-Šám pod vedením Šary, tak patří fakticky do stejného „pytle“.
Podle vládních sil nicméně o víkendu začaly s masakrem civilistů právě jen některé z povstaleckých skupinek. Šara od toho celého dává ruce pryč a tvrdí, že jím vedené síly operovaly pouze proti ozbrojeným skupinám alavitů. Můžeme mu to věřit, i nemusíme.
Z vůdce teroristické skupiny Haját Tahrír aš-Šám vládcem Sýrie. | Foto: Reuters
Mohl byste alavity blíže představit?
Alavité jsou šíitskou náboženskou menšinou, která tvoří v Sýrii dle odhadů 10 až 15 procent obyvatelstva. Bývalý režim z této náboženské menšiny pocházel a byla tak vnímána jako vládnoucí. Většinový zbytek země je přitom sunnitský. Nyní se karty obrátily a alavité jsou nejen početní, ale i mocenskou menšinou. Bylo jen otázkou času, než si na nich ostatní v zemi začnou vylévat frustraci a zlost za předchozí desetiletí nadvlády. To, že se alavité nyní stali předmětem nábožensky motivovaných čistek, není překvapivé. Otázkou je, zda se jednalo o ojedinělý incident, který nebude mít pokračování, nebo naopak.
Když odhlédneme od tohoto dění – jak si nová vláda v Sýrii od převzetí moci vloni v prosinci vede?
Velice opatrně a postupně se snaží konsolidovat moc na velké části syrského teritoria. To se dělá obtížně, protože jednotlivé části mají pod kontrolou různé skupinky bojovníků. Nadto v Sýrii máme i nárazníková pásma Izraele a Turecka. Rovněž tam jsou Kurdové, kteří se na režim v Damašku dívají s nedůvěrou, byť v pondělí večer kurdské síly oznámily, že kývly na nabídky Damašku a včlení se do nové syrské armády. To vše se děje pod silným tlakem Turecka. Turecko je aktér, který dlouhodobě tlačí na stabilizaci situace, ale pouze směrem, který vyhovuje jemu. Tedy maximální vláda a kontrola ze strany Damašku a Šary, který v podstatě působí i jako turecký kůň v zemi.
- Působí jako vedoucí studijního programu Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
- Zaměřuje se především na islámský extremismus, radikalismus, terorismus, různé nestátní aktéry a státní bezpečnost.
- Geograficky je mu blízká oblast Středního a Blízkého východu.
Foto: MUNI
A jak to je s legitimitou syrské vlády s ohledem na zahraničí?
Západ se snaží kontakt navazovat postupně. Zejména, aby se mohl podílet na poválečné obnově země. Arabské státy v čele se Saúdskou Arábií pak považují Šaru za legitimního vůdce. Ale jsou tu i elementy, které jej odmítají. Nejhlasitějším odpůrcem je Írán. Paradoxně jinak znesváření Írán a Izrael se na tomto shodují a Šaru považují za džihádistu, co pouze převlékl kabát.
Írán přitom býval blízkým spojencem Sýrie…
Je to tak, Íránci se čtyřicet let se opírali o vládu Asadů a najednou tam nemají nikoho blízkého. Sýrie je pro Írán klíčová s ohledem na pozemní přístup ke spřátelenému hnutí Hizballáh v Libanonu.
Dalším blízkým spojencem Sýrie, potažmo Asada, bývalo Rusko. Jak se sžívá s novým syrským režimem a co se momentálně děje s ruskými základnami v zemi?
Ruské základny stále fungují a dochází tam k postupné evakuaci personálu a materiálu. Paralelně se vedou jednání mezi Moskvou a Damaškem o budoucnosti. Pro novou vládu jsou Rusové nepřátelé, protože podporovali Asada, ale je otázka, zda s Ruskem nebudou vyjednávat spíše Turci. Uvidíme, na čem se domluví. Rusové si například mohou udržet své základny za cenu, že jinde ve světě ustoupí Turkům.
Jak velké je riziko, že za současných podmínek v Sýrii začne vzrůstat hrozba Islámského státu, jak někteří zahraniční analytici předpovídají?
Jak jsem již řekl, v pondělí večer kurdské síly oznámily, že pod silným tureckým tlakem kývly na nabídky Damašku a včlení se do nové syrské armády. Tím pádem kurdská samospráva přestane vykonávat dozor ve věznicích a sběrných táborech, kde se nacházejí bývalí bojovníci Islámského státu a jejich rodiny. Vláda v Damašku velmi pravděpodobně věznice otevře. To je ostatně dlouhodobá snaha Šary, osvobodit své bratry ve zbrani. Tito lidé na svobodě mohou způsobovat problémy. Riziko tedy určitě malé není.
Video: Jak žil Bašár Asad. Pohled na auta v jeho garáži (10. 12. 2024)
Lidé natočili auta Bašára Asada v jeho garáži | Video: X/TheMossadIL
