Komerční prezentace Aktual.: 30.04.2025 16:07
Brusel/Praha – Chudobou nebo sociálním vyloučením bylo loni v ČR ohroženo 11,3 procenta obyvatel, což je nejméně z celé Evropské unie. Vyplývá to ze zprávy evropského statistického úřadu Eurostat, podle níž jsou tak Češi méně ohroženi chudobou než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo sousedního Německa. Největší podíl populace ohrožené chudobou a sociálním vyloučením měly v roce 2024 naopak Bulharsko a Rumunsko.
V celé EU bylo loni chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 93,3 milionu lidí, tedy 21 procent populace, což je oproti roku 2023 o 0,3 procenta méně. Podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zachycuje tu část obyvatel dané země EU, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, nebo žijí v domácnosti s velmi nízkou úrovní pracovní intenzity.
Podíl Čechů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením loni podle Eurostatu činil 11,3 procenta, což je nejméně z celé EU. Následovalo Slovinsko (14,4 procenta), Nizozemsko (15,4 procenta) Polsko (16 procent) a Irsko (16,7 procenta).
Největší podíl ohrožené populace mělo naopak Bulharsko (30,3 procenta), Rumunsko (27,9 procenta), Řecko (26,9 procenta) a Španělsko a Litva (v obou případech shodně 25,8 procenta).
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta.
„Česko tak i letos v daném ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (16,8 procenta) nebo Dánska (18 procent), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik,“ poznamenal Kovanda. Dodal, že ČR si velmi dobře stojí v ukazateli materiální deprivace, jenž udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění.
„Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení,“ uvedl Kovanda v komentáři zaslaném ČTK.
Chudobou nebo sociálním vyloučením byly loni v celé EU podle Eurostatu více ohroženy ženy (21,9 procenta) než muži (20 procent).
Velmi významným faktorem byla také zaměstnanost, u nezaměstnaných bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 66,6 procenta obyvatel, zatímco u zaměstnaných to bylo 10,9 procenta.
Nejvíce ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením v rámci zemí EU byli lidé ve věkové skupině 18-24 let (26,2 procenta), nejméně pak lidé ve věkové skupině 25-49 let (19,2 procenta). U osob ve věku 65 let a více činil podíl ohrožených 19,4 procenta u obyvatel ve věku 50-64 let to bylo 20,8 procenta.
Více ohroženi chudobou byli také lidé s nižší úrovní vzdělání.
Podíl lidí ohrožených chudobou zachycuje tu část obyvatel dané země EU, jejichž čistý příjem i po případném přičtení sociálních dávek je nižší než 60 procent mediánového čistého příjmu v dané zemi, vysvětlil Kovanda. Za těžce materiálně deprivovanou osobu je pro účely výpočtu pokládán člověk, který si nemůže dovolit zaplatit alespoň čtyři z následujících devíti položek: nájem (nebo splátka hypotéky či účet za energie), dostatečně vytápěný byt, nečekaný výdaj, pravidelná konzumace masa nebo bílkovin, dovolená, televizor, pračka, automobil či telefon.
