Tento projekt získal v prosinci na prestižní akci Globe Soccer Awards v Dubaji ocenění pro nejlepší akademii světa za rok 2025. „Je to zasloužené, v lecčem jsme jedineční,“ upozorňuje český kouč a manažer.
Řekne-li se fotbal v Egyptě, naskočí Evropanům automaticky jako první jméno Mohamed Salah. Superstar Liverpoolu je asi motivací i pro děti v akademii Right to Dream, že?
Salah je pro Egypťany skoro bůh a pro ty mladé je obrovským vzorem. V Egyptě měl fotbal vždycky dobrou historii a byl hodně populární, ale potom, co všechno Salah dokázal v Liverpoolu, je zájem o fotbal ještě mnohonásobně vyšší.
Jací jsou jeho potenciální nástupci?
Charakterově jsou tu kluci i holky vesměs podobní jako v Česku. Nicméně všichni mají velkou touhu se dostat do Evropy a hrát v nejlepších soutěžích. V tom jim je právě cesta Mohameda Salaha vzorem.
Kdo se k vám může dostat?
Hráči a hráčky s velkým fotbalovým a studijním potenciálem ve věku 10 až 16 let. Zatímco v Egyptě je spousta akademií zpoplatněných, naše je plně hrazena, což otevírá dveře talentovaným dětem všech sociálních vrstev. Akademie poskytuje dětem residenční zázemí, kde kombinují školní studium s intenzivní fotbalovou přípravou.
To zní jako pohádka.
Projekt Right to Dream je tím jedinečný. Vznikl v roce 1999 v Ghaně, kdy bývalý skaut Manchesteru United Tom Vernon založil první akademii. Od začátku nebyla vybudována pouze na sportovních dovednostech, ale i na studiu, rozvoji charakteru a osobnosti. Další unikátností je závazek, že pro každého hráče či hráčku najdeme uplatnění buď v profesionálním fotbale, nebo na jedné z našich partnerských škol ve Velké Británii či USA.
Což není legrace.
To rozhodně není, když vezmete v potaz, že v každé akademii máme 70 až 90 studentů. Neustále také pracujeme na zdokonalení systému a propojení mezi našimi akademiemi a prvními týmy či rozrůstání naší sítě partnerských škol v USA. Z historického pohledu byl pro Right to Dream důležitý rok 2016. Tehdy došlo ke koupi dánského prvoligového klubu FC Nordsjaelland. Otevřelo to cestu hráčům, jako jsou Sulemana Kamaldeen (současné křídlo Atalanty Bergamo), Simon Adingra (útočník Sunderlandu) či Mohamed Kudus (útočník Tottenhamu). Dalším milníkem byl rok 2021, kdy do projektu vstoupil náš současný majitel Sir Mohamed Mansour, který se zasloužil o další rozvoj.
Asi je hodně zámožný.
Sir Mansour je významný egyptský podnikatel a bývalý politik, který je velkým fanouškem fotbalu. Nejprve uvažoval o tom, že koupí anglický Newcastle United, když byl před pár lety na prodej. Nakonec se ale rozhodl investovat do projektu Right to Dream, který se mu zdál smysluplnější.
A posunul ho výše.
Prvním krokem bylo vybudování akademie v Egyptě, kde vidí obrovský fotbalový potenciál. Jelikož si byl vědom faktu, že do budoucna budou akademie produkovat větší a větší počet hráčů, rozhodl se vybudovat také tým v americké MLS, konkrétně San Diego. V loňské první sezoně jako nováček ligy vyhrál Západní konferenci s rekordním počtem bodů, nestačil pouze na Vancouver Whitecaps ve finále play off. Mužstvu jen o kousek uniklo finále proti týmu Miami vedenému Lionelem Messim. Sir Mansour nechal v okrajové části San Diega postavit moderní akademii podobnou té, kterou máme v Egyptě – zhruba pro 80 hráčů a hráček. Momentálně máme tedy čtyři akademie – v Egyptě, Ghaně, Dánsku, USA a tři profesionální týmy FC Masar (2. egyptská liga), FC Nordsjaelland, San Diego FC.
Mohl byste víc přiblížit výběr hráčů a hráček?
Popíšu vám pouze, jak výběr probíhá u nás v Egyptě, jelikož se může lišit od ostatních zemí. Naše akademie má sedm skautů a 27 regionálních organizátorů, kteří nám pomáhají sledovat děti po celé zemi. Během každého roku jsou schopni skautovat a otestovat zhruba 30 tisíc dětí. V současné době rozvíjíme projekt takzvaných tréninkových center pro děti od šesti do 10 let. Do tří let budeme mít 10 center, každé zhruba pro 60 dětí. To znamená 600 dětí, které se budou už rozvíjet na stejných principech jako hráči v naší akademii. Hráče s největším potenciálem si potom do naší akademie vybíráme každoročně na závěrečné skautingové akci. Z ní nakonec vzejde sedm až 10 vyvolených.
Jak odhadujete v tak útlém věku jejich potenciál?
Máme velkou důvěru v naše skautingové oddělení, které má velké renomé. Když už se hráči dostanou na závěrečnou skautingovou událost, snažíme se o to, aby náš přístup byl co nejkomplexnější. Na výběru se podílejí čtyři oddělení – fotbal, skauting, škola a charakter. Každé z nich má jeden hlas. Pokud by nedošlo ke shodě většiny, pátý, rozhodující hlas má výkonný ředitel akademie. Všechna čtyři oddělení hráče detailně testují. Máme speciální testy na chování hráčů v kolektivu. Děláme s nimi IQ testy či kognitivní testy a také zkoumáme, jaké mají předpoklady ve vývoji charakteru. Ve škole testujeme znalosti ve všech předmětech včetně angličtiny, která je z pohledu jejich budoucí cesty samozřejmostí. Z pohledu fotbalu chceme prostě ty nejlepší hráče. Sledujeme, jak hráči vnímají prostor a čas, jak jsou na tom po technické stránce, jaké mají předpoklady fyzického vývoje. Tento proces probíhá během tří až pěti týdnů zpravidla v červnu každého roku. Dvakrát týdně máme schůzku, kde hodnotíme a diskutujeme naše zjištění. Některé diskuse jsou hodně zajímavé. Rád bych zmínil jednu příhodu, která se stala před dvěma lety, jestli mohu.
Pochopitelně.
Tehdy jsme měli v užším výběru dva velmi podobné hráče. Oba byli vůdčími typy v kolektivu. Oba byli velmi dobří fotbalisté i studenti. V podstatě byste mezi nimi nenašli jediný rozdíl. Místo jsme však měli pouze pro jednoho. Nakonec bylo rozhodující, z jakého prostředí pocházejí. Vybrali jsme toho, který vyrůstal v chudších poměrech. I o tomhle je Right to Dream. Fakt, že tyhle děti mají otevřenou cestu do profesionálního fotbalu či na univerzitu do USA, jim dává možnost zpětně formovat prostředí, ve kterém vyrůstaly. K dnešnímu dni máme více než 200 hráčů v profesionálním fotbale po celém světě, z toho 40 jich reprezentovalo svou zemi. Dále pak máme více než 100 absolventů vysokých škol, za které bylo zaplaceno školné přes 30 milionů amerických dolarů. Někteří z nich vystudovali prestižní školy jako Harvard nebo Stanford.
Jak jste se do téhle společnosti vyšvihl vy?
Od roku 2015 mě pojí přátelství s Flemmingem Pedersenem, současným šéfem fotbalového oddělení v Right to Dream. Několikrát jsme se bavili v minulosti o tom, že by bylo dobré, kdyby se naše cesty někdy protnuly. V roce 2018 jsem měl nabídku jít trénovat do FC Nordsjaelland zrovna v době, kdy jsem začínal ve druholigové Vlašimi jako hlavní trenér. Tehdy jsem ještě odmítl. Rozhodující pro mě byla stáž právě v Nordsjaellandu, na kterou jsme se vydali společně s trenéry českých národních týmů v roce 2022. Byli jsme naprosto unešeni prostředím a atmosférou, která v klubu panovala. Kvalita a systém rozvoje hráčů byl také na velmi vysoké úrovni. Když se poté objevila možnost účasti ve výběrovém řízení na pozici šéftrenéra do nově vznikající akademie v Egyptě, neváhal jsem a přihlásil jsem se.
A záhy jste se s rodinou ocitl v Egyptě. Už jste si zvykli na odlišný životní styl?
Nebudu lhát, trošku nám to na začátku trvalo, ale postupně jsme si zvykli. Důležité pro mě bylo, aby se tu cítila dobře rodina, a nyní mohu říct, že jsme si to tu dokonce zamilovali. Jsou ale věci, na které se zvyká velice těžko. (směje se) Arabská mentalita je zkrátka jiná.
Na co se nedá zvyknout?
Celkově je to jiný životní styl a jiné tempo. Pobyt v Egyptě člověka učí trpělivosti a toleranci. Typickým příkladem je často používané slovo inšálláh, které v překladu znamená „dá-li Bůh“. Vyjadřuje, že každá budoucí událost není v lidských rukách, ale v rukách Boha. Tím pádem se jakékoli plány berou s větším nadhledem. A když se někdo opozdí, třeba na mítink, je to často vysvětleno slůvkem inšálláh – Bůh to tak chtěl.
Co ještě je z evropského pohledu těžko pochopitelné?
Doprava. Získání řidičské licence tu funguje podle jiných pravidel než v Evropě. Neexistují tu formální předpisy a doprava je velice živelná, řízená především intuicí. Ale i když tento styl může působit chaoticky, v praxi překvapivě funguje. Pobyt v Egyptě má ale i své pohodlné a příjemné stránky. S rodinou jsme si tu našli rytmus a snažíme se využít všech pozitivních možností, které Egypt nabízí. Slunce a počasí nás víc lákají trávit čas venku. Místní lidé jsou ochotní a milí. Je tu úžasná kultura a jídlo stojí za ochutnání. A k tomu je tu moře – Rudé a Středozemní – které je prakticky za rohem s úžasnými plážemi.
Takže jste spokojený.
Velmi. Role šéftrenéra pro mě byla novou zkušeností, stejně jako pozdější role technického ředitele. Profesně mě to výrazně posunulo, a to po lidské i manažerské stránce. I proto jsem se rozhodl prodloužit smlouvu o další tři roky. Původně jsem počítal s tříletým působením, nicméně vedení klubu by uvítalo dlouhodobější spolupráci, případně i v jiné, třeba trenérské roli v rámci organizace, což vnímám jako ocenění své práce. Každodenní práce na hřišti a rozvoj hráčů a týmu mi chybí, a právě proto bych se k ní rád v budoucnu vrátil.
