V Česku přibývá žen, které pracují na částečný úvazek. Loni ho využilo už víc než čtrnáct procent všech pracujících žen, vyplývá z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci roku 2023 to bylo 13,7 procenta. Podle oslovené kariérní poradkyně, právničky a provozní ředitelky projektu Mumdoo Lucie Bášové stojí za nárůstem sleva na pojistném za zkrácené úvazky pro firmy, zvýšení povědomí o možnostech práce při rodičovství nebo celkový nedostatek zaměstnanců. I tak ale Česko zaostává za unijním průměrem. V EU v roce 2023 podle dat Eurostatu průměrně pracovalo na částečný úvazek 27,9 procenta žen.

Podle ČSÚ počty pracujících na zkrácené hlavní pracovní poměry v posledních letech narůstají, více mezi ženami. Na konci loňského roku pracovalo takto na částečný úvazek celkem 340 tisíc žen. Ve stejném období roku 2023 jich bylo o 32 tisíc méně. „Zkrácenou pracovní dobu mělo celkem 14,4 procenta pracujících žen. Jako důvod práce na kratší pracovní dobu nejčastěji uváděly péči o dítě nebo dospělou osobu vyžadující péči,“ uvádí analýza ČSÚ.

Podle projektu Mumdoo, který se zabývá propojováním firem a profesionálek s malými dětmi, má ale zaměstnaneckou smlouvu jen menší část pracujících žen. Další pracují třeba na dohody (o provedení práce či pracovní činnosti) a ty ve statistikách ČSÚ nejsou zohledněné.

„Pouze 20 procent žen, které nepracují na plný úvazek, má podepsanou plnohodnotnou smlouvu, jak vyplynulo z našeho loňského šetření. Zbytek jsou dohody nebo pracují jako OSVČ. Pracovat na dohodu ale není pro ženy optimální,“ uvádí Bášová z projektu Mumdoo.

Celkově pracovalo na zkrácený úvazek na konci loňského roku téměř půl milionu lidí. 70 procent z nich byly právě ženy, mužů bylo jen asi 143 tisíc. Specialistka na pracovní právo Irena Valíčková z právní kanceláře Valíček & Valíčková to vysvětluje přetrvávajícím tradičním rozdělením rolí ve společnosti. „V naší zemi je stále břímě péče o děti hlavně na ženách, i když už si spousta z nich zkracuje rodičovskou dovolenou. Pro ženy pracující na plný úvazek je náročné skloubit péči nebo vyzvedávání ze školy a školky,“ podotkla.

Bášová pak upozorňuje, že problém se zkrácenými úvazky neřeší pouze rodiče při péči o děti, ale jde například i o péči o handicapované členy rodiny. „Zkrácený úvazek je často vnímaný jako něco, co je jen pro rodiče. Benefitovat z nich ale mohou také studenti, senioři nebo lidé s chronickým onemocněním,“ dodala.

Příčin nárůstu je několik

Za loňským nárůstem počtu žen pracujících na částečný úvazek může stát více faktorů, klíčovou roli ale podle oslovených odborníků zřejmě sehrály změny v roce 2023. Zaměstnavatelé už dva roky mohou využívat pětiprocentní slevy na pojistném na zaměstnance pracující právě na částečný úvazek. „Skutečný efekt však měla změna legislativy právě až loni, kdy žen pracujících na částečné úvazky přibývalo,“ podotýká kariérní poradkyně Lucie Václavková.

Výraznou roli může hrát i celková situace na trhu práce. „Nárůst žen pracujících na částečný úvazek může také poukazovat na nedostatek zaměstnanců. Firmy se snaží tato volná místa zaplnit lidmi pracujícími na částečný úvazek. Po zkrácených úvazcích je velká poptávka a někteří zaměstnavatelé se potřebám rodičů snaží vyhovět,“ sdělila České televizi Valíčková.

Že mateřská dovolená nemusí znamenat konec kariéry, se v poslední době podle Bášové ukazuje čím dál častěji. „Ženy začínají častěji pracovat na částečný úvazek, protože se o této možnosti zvyšuje povědomí. Už se nebojí ozvat a umí si prosadit své zájmy u svého bývalého zaměstnavatele. 93 procent rodičů pečujících o děti do čtyř let by si totiž přálo pracovat, daří se to ale pouze polovině z nich,“ řekla ČT.

Podle loňského průzkumu Mumdoo by si například 77 procent rodičů přálo mít možnost práce z domova. Má ji ale jen 61 procent. Z průzkumu také vyplývá, že za nižším zapojením rodičů do práce stojí systémově nedostatečně zajištěná péče o děti. Kapacita školek a dětských skupin je podle Mumdoo nedostatečná a 57 procent rodičů nemá žádné nebo jen nárazové hlídání.

Tématem se zabýval i Senát

Rodičům by nově mohla pomoci vládní novela zákona, kterou před pár dny schválil Senát. Nově by obec, pokud dítěti staršímu tří let nezajistí místo ve spádové školce nebo dětské skupině, měla rodičům přispět na náklady na péči. Novela také prodlužuje dobu, kterou dítě může měsíčně strávit ve školce nebo dětské skupině, aniž rodič přijde o rodičovský příspěvek. Z nynějších 92 hodin to bude nově až 120.

Změna má rodičům umožnit najít si práci alespoň na poloviční úvazek. Zákon by měl platit od roku 2026. Pro obce však může být tato novela komplikací. Svaz měst a obcí proto zvažuje podání ústavní stížnosti. Argumentuje nepřiměřeným finančním a organizačním zatížením.

Podíl.