Ministerstvo školství zveřejnilo reformu výuky, vůči které se loni sešly kritické hlasy. Ředitel Základní školy Kraslice Jan Kuzebauch ale tvrdí, že se některé obavy nepotvrdily. Hrozí však, že se část učitelů „šprajcne“ a pojede ve starém systému, varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ministerstvo školství připravovalo reformu výuky několik let. V úterý zveřejnilo její podobu. S jakou emocí jste si četl zveřejněný dokument?
Nejsem nespokojen. Nemohl jsem očekávat, že vznikne rámcový vzdělávací program, se kterým budu naprosto spokojený. Vidím tam některé nedostatky, a to například podcenění role gramotností. Od toho jsem si přitom hodně sliboval. Je tam matematicko-logická gramotnost a čtenářsko-pisatelská gramotnost. Jenže tam trošku promarnili šanci věc posunout výš.
Přitom důraz na gramotnosti byl prezentován jako klíčový bod reformy.
Ano, bylo to uváděno jako „výbava deluxe“ nového rámcového vzdělávacího programu. Je to tam ale nakonec napsáno jen v několika odstavcích. Vidíme tam sice, co to znamená, nešťastné ale je, že to není napojeno na očekávané výstupy učení v daném předmětu.
Když se vrátím zpět, čekal jsem také průhlednější konec procesu, abychom věděli, na co se připravit. Jenže rámcový vzdělávací program je bohužel politická věc, přestože má vycházet z potřeb a výzkumů.
Takže vám vadilo, jak ministerstvo na poslední chvíli do reformy zasahovalo, často i na popud ministra?
Ani mi tolik nevadily konkrétní změny, ale to, že se uzavřel celý proces, nikdo nic nevěděl a jednání najednou probíhala za dveřmi.
Překvapilo vás v dokumentu ještě něco?
Zajímal mě detailní rozpis rámcového učebního plánu. Je v něm sice napsáno, kolik hodin je na prvním a druhém stupni či počet disponibilních hodin. Rámcový učební plán závazně stanovuje celkovou časovou dotaci. Ale překvapilo mě, že jsem tam nenašel dotaci pro jednotlivé předměty.
Předtím byl rámcový vzdělávací program dovybaven tabulkou, kde stálo, na který předmět máte kolik hodin. Pak to ještě bylo i v popisu předmětu, a to tam teď nevidím. Nebudu tedy vědět třeba, kolik hodin mám na němčinu – jestli čtyři, nebo šest.
Co je rámcový vzdělávací program?
Rámcový vzdělávací program (RVP) je dokument, který stanovuje obecné požadavky na vzdělávání v Česku. Definuje hlavní cíle, obsah vzdělávání, očekávané výsledky učení a dovednosti, které by měli děti v jednotlivých stupních vzdělávání získat. Na jeho základě si pak školy vytváří vlastní školní vzdělávací programy (ŠVP) s přihlédnutím k jejich potřebám.
Nové RVP pro základní a mateřské školy ministerstvo školství zveřejnilo tento týden. Připravovalo je přitom několik let. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) je na konci loňského roku schválil s tím, že školy budou moci začít vyučovat podle revidovaného programu dobrovolně od příštího školního roku v prvních a šestých třídách základních škol. Povinně se na nový plán přejde v těchto ročnících od září 2027. Ve všech ročnících základních škol by se podle nových programů mělo učit od září 2031.
Odstranění časové dotace pro jednotlivé předměty ministerstvo vysvětluje tak, že školám poskytuje větší flexibilitu. Budou se moci rozhodnout, kolik času věnují konkrétním oblastem.
Tomu rozumím, jenže potom nevím, zda mi například povinná časová dotace na němčinu stačí a budu ji tedy učit jednu hodinu?
Kritika ze strany ředitelů i některých expertů se loni týkala očekávaných výsledků učení, respektive seznamu bodů, které mají zvládnout v pátém a devátém ročníku všichni žáci. Byla obava, že se nově příliš konkretizují a možná by se tím školám mohl zmenšit manévrovací prostor pro to, jak co učit. Potvrdilo se to?
Musím říct, že to tam nevidím. Díval jsem se na moji specializaci, tedy angličtinu a matematiku, ale i na dějepis. Obavy se mi nepotvrdily.
Takže ministerstvo očekávané výsledky učení definovalo dostatečně volně?
Myslím, že jsou definovány přiměřeně. Neříkám, zda jsou správné, ale způsob, jakým jsou zadané, mi připadá vcelku takový, jaký by měl být.
Jak hodnotíte změnu ve výuce angličtiny a matematiky, kde tedy došlo k posunutí úrovně nahoru?
Úroveň matematiky myslím směřuje ke správné hodnotě, tedy té, která tady byla přibližně před 30 lety. Když se dívám na výstupy, nepřipadá mi na tom nic složitého. Navíc spoustu škol v praxi neučilo o tolik nižší úroveň v matematice, než by je to čekalo nyní.
A angličtina?
Tam problém bude trošku větší. Opět se ale domnívám, že dosáhnout úrovně B1 nebude pro základní školy problém, ale potíž to bude obsáhnout u všech žáků. Musíme počítat s tím, že na ni nedosáhnou všichni.
Což může posílit nerovnosti ve vzdělávání, když část žáků třeba zůstane jen na úrovni A2.
Toho se obávám. V současném pojetí se to, z jakého prostředí dítě pochází, velmi propisuje do školního úspěchu. Nedovedu si představit, že v tomhle prostředí budeme schopní u všech žáků zajistit B1 jako výstupní úroveň.
Nezpůsobí to pak problémy na středních školách?
U přijímaček ne, protože tam angličtina zatím není, byť Cermat zvažuje, že udělá přijímačky z angličtiny jako volitelné. Paseku to ale může dělat při výuce na střední škole, protože děti budou moct přicházet asi s různou úrovní. I když to taky není jisté, protože děti, které budou aspirovat na střední školy přijímačkami, kde je práh přijetí trochu vyšší, nebudou mít problém dosáhnout úrovně B1.
Reforma se v minulosti nesla hodně v duchu „méně faktů a teorie a naopak více praktických znalostí“. Odpovídá tomu zveřejněná verze?
Nezním jako velký kritik. Ale nastavení kompetence versus znalosti mi připadá v novém rámcovém vzdělávacím programu velice podobné jako dosud. Nepřijde mi, že by to byl obrovský průlom. Ale problém je spíš v tom, že staré rámcové vzdělávací programy spoustu škol kvůli špatné komunikaci ani nepochopilo. Neustále se zmiňovalo učivo, což jsou teď očekávané výstupy učení. Ty se staly mantrou a cílem, kam jsme směřovali, a kompetence zůstávaly trošku upozaděné.
Což podle vás přetrvá?
Vzhledem k tomu, jak byl rámcový vzdělávací program vykomunikován, to možná přetrvá, protože se lidi „šprajcnou“ a pojedou stále ve starém systému a v očekávaných výstupech učení si najdou svoje učivo, které chtějí učit.
U procesu tvorby reformy učiva byla kritizována často netransparentnost změn ze strany ministerstva. Byl podle vás proces, kterým se změny připravovaly, důvěryhodný?
Měl jsem důvěru k verzi, která vyšla v době letních prázdnin. Za naši školou jsme byli dokonce rozhodnutí nastoupit do nového školního vzdělávacího programu na základě tehdy vydaného rámcového vzdělávacího programu v co nejkratším termínu. Jenže najednou se celý konec tvorby reformy zamlžil. Najednou jsme tedy nebyli ani schopni sledovat, kam směřujeme, nemohli jsme vycházet z původního dokumentu, protože jsme nevěděli, co tam zůstane nebo ne. To nás znejistilo.
V čem se tedy změnila současná verze oproti předešlému návrhu?
Více konkretizuje druhý cizí jazyk a úroveň matematiky. Na zbytek jsem neměl čas se podívat, pro mě je ale důležitý rámcový udělený plán. Dokud nevyvstane dokument, který by to zkonkretizoval, třeba modelové ŠVP, zůstane to ve „vágním prostředí“, se kterým si nebudeme umět poradit.
Ministerstvo už se obrátilo na ředitele s podporou? Slibují, že ředitelům a učitelům pomohou se zaváděním.
Nás konkrétně zatím nikdo nekontaktoval, jediné, co vzniklo, je operační program IPs kurikulum, systematické kurikulum. Na úterní tiskovce tedy ministerstvo uvedlo, že každá škola bude kontaktována a dostane osobu, která by ji měla provést procesem zavádění.
V reformě se pracuje se sedmi klíčovými kompetencemi a ty jsou nově vyjádřeny prostřednictvím očekávaných výsledků učení. Toto pojetí vám dává smysl?
Klíčové kompetence platí obecně. Klíčové kompetence jsou nyní mnohem víc rozepsány než předtím. Dřív byly zadány pěti či šesti větami, ale nyní je tam zadáno, jak je žák aplikuje konkrétně u sebe.
A to je ku prospěchu?
Ku prospěchu je to pro někoho, kdo chápe a podporuje kompetenční učení, protože to konkretizuje více danou kompetenci.
V kapitole dějepis se nově pracuje s tématem genderu, což v minulém roce rozpoutalo debatu. V očekávaných výsledcích učení pro devátou třídu je napsáno, že „žák určí, jak se proměňovaly a v čem zůstaly stejné genderové role v dějinách“. „Předpokladem pro informovaný občanský postoj žáků je rozvinutá sociální a genderová citlivost a schopnost rozlišovat, v čem se proměňují a v čem zůstávají stejné genderové role – ať už v dějinách, nebo v současnosti“, stojí v dokumentu. Část učitelů s tímto možná nemusí úplně souznít. Jak to hodnotíte?
Spíš než, že by někteří učitelé toto téma žákům předali špatně, nebudou jim ho předávat vůbec, zkrátka se tomu budou vyhýbat. Ale to vidím jako obecný problém celé společnosti. Lidé, kteří tomu rozumí, si dovedou představit, jakým způsobem to budou učit. Dostává se to pak i do výuky, že rozpozná stereotypy a umí s tím pracovat. Otázka je, jak si s tím poradí člověk, který k tomu má odpor a vidí za tím jen to, že se „neustále někdo přeoperovává z pohlaví na pohlaví“.
Spíš by mělo jít o postavení muže a ženy i ve společnosti, protože to souvisí s rovností i stereotypy, které se na to vážou. Opravdu bude záležet na tom, jak kdo to pojme. V žádném případě bych neměl strach z toho, jak někdo neustále straší, že do škol budou chodit neziskovky nabádat děti, aby si změnily pohlaví. To v osnovách opravdu nevidím.
