Horizont ČT24: Rozdělený Írán (zdroj: ČT24)
Írán a jeho výbojný islamistický režim slouží jako hlavní převodová páka řady konfliktů a současné vážné krize na Blízkém východě. Země pod diktátem šíitských ajatolláhů ovšem zdaleka není homogenní a občanská společnost se opakovaně dokázala vládě postavit na odpor. Podobně je tomu i v současné situaci, kdy po útoku na Izrael jsou od části společnosti slyšet oslavná hesla, z druhé strany však znějí obavy o vlastní budoucnost.
Současný Írán může zjednodušeně řečeno působit jako rozdělený na dvě poloviny. Ta první a hlasitější v bezprostřední reakci na úterní vzdušný úder proti Izraeli slaví v ulicích. Atmosféra je podobná oslavám po velkém sportovním triumfu.
Jak moc takovou euforii roztleskala íránská propaganda, však není možné nijak změřit. Zjevné ale je, že lidmi v ulicích metropole hýbaly silné emoce a že oficiální vládní slovník vzali za vlastní.
„Cítím se opravdu dobře. Cítím se silný. Jsme pacifisté, ale teď je jasné, že dokážeme vést válku,“ říká na kameru mladík žijící v Teheránu. „Jsem opravdu šťastná, že jsme se konečně pomstili. Měli jsme to udělat už dřív,“ míní zase jiná obyvatelka íránské metropole.
Část Íránců se obává recese
Ve stejnou noc a stejném městě ale lze najít i místa, kde panuje úplně jiná nálada. Nekonečné fronty u teheránských benzinových pump připomněly, že jsou i lidé, kteří víc než na národní prestiž hledí do vlastní peněženky. Írán totiž prochází těžkou recesí. Plná nádrž je tak malou jistotou v rozkolísané době, kdy každý nový den může přinést špatné zprávy.
„Obávám se, že se to změní ve velmi špatnou válku a přeji si, aby se to nestalo. Přála bych si, aby se vláda Islámské republiky více starala o svůj vlastní lid,“ podotýká jedna z obyvatelek Teheránu. Proti agresivní zahraniční politice se staví i další z oslovených respondentů. Podle něj ničí ekonomiku.
Režim se o vás nezajímá, vzkázal Íráncům Netanjahu
I na tyto Íránce se snažil apelovat izraelský premiér ve chvílích, kdy obě země stojí před možností otevřeného a přímého válečného střetu.
„Naprostá většina Íránců ví, že jejich režim se o ně ani trochu nezajímá. Kdyby mu na tom záleželo, kdyby mu záleželo na vás, přestal by plýtvat miliardy dolarů na marné války na Blízkém východě,“ sdělil v pondělním projevu premiér židovského státu Benjamin Netanjahu.
Jeho vyjádření by bylo možné interpretovat i jako pokus vrazit klín dovnitř společnosti nepřátelského státu. Následovala ale věta, která míří mnohem dál. „Až bude Írán konečně svobodný a ten okamžik přijde mnohem dříve, než si lidé myslí, všechno bude jinak,“ dodal Netanjahu.
Tato věta z úst premiéra státu, který dokázal překvapivými chirurgickými údery v krátké době eliminovat kompletní vedení libanonského Hizaballáhu, nejsilnějšího zahraničního „loutkového“ hnutí podporovaného Íránem, by i díky tomu mohla dostávat téměř prorocké dimenze. Pokud by se ale skutečně naplnila.
Za zcela vyloučené to považovat nelze. Íránci totiž v nedávné době ukázali, že se dokážou postavit vlastnímu režimu velmi důrazně. Naposledy to předvedli v letech 2022 a 2023 při sérii protestů za Mahsu Amíníovou, mladou ženu zabitou ve vazbě mravnostní policie za banální přestupek.
Navíc nešlo o první, a ani zdaleka jedinou vlnu odporu v Íránu. Otázkou ale zůstává, zda rostoucí mezinárodní napětí a možné bezpečnostní i ekonomické turbulence mohou zvednout nějakou další.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Matouše Hořčičky existuje reálná šance, že dojde v íránském režimu k otřesům i bez zásahu zvenčí. „Situace se může změnit velmi rychle. Na jednu stranu je mechanika íránské moci velmi robustní a složitá, ale právě to může být i důvodem pro její bourání,“ podotkl analytik.
I když je Írán skutečně tvrdým režimem a v žebříčku zemí, kde je nejvíce poprav, se umisťuje na druhém místě, jeho kritika přesto probíhá. „Není schopen tak efektivně cenzurovat internet jako třeba Čína, což vytváří dojem, že režim dává nějakou možnost, ale spíš není schopen kritice tak dobře čelit,“ vysvětlil v pořadu Horizont ČT24 Hořčička.
