Interview ČT24 – Libor Dvořák (zdroj: ČT24)
Čtvrteční rozhovor bývalého moderátora americké stanice Fox News Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který během úvodních dvou hodin od zveřejnění zhlédlo více než 20 milionů diváků, je zcela pochopitelně předmětem mnoha diskusí. Proč si šéf Kremlu z nespočtu žádostí zahraničních novinářů vybral právě Carlsona? A co je hlavním sdělením jejich více než dvouhodinového dialogu? V Interview ČT24 o tom hovořil komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
Carlson se stal prvním americkým žurnalistou, s nímž Putin hovořil od předloňského začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Po rozhovoru, který ve čtvrtek umístil na svůj web, se honosil exkluzivitou a mimo jiné řekl, že nikdo jiný neměl zájem. Jeho tvrzení ale záhy dementovala britská stanice BBC či americká CNN. Všechny žádosti o interview s ruským vůdcem ale byly dlouhodobě ignorovány, což potvrdil i Kreml.
Na otázku, proč byl vyslyšen právě Carlson, má Dvořák jednoznačnou odpověď. „Člověk, který musel odejít i z Fox News a který je velkým příznivcem Donalda Trumpa, byl pro Putina a jeho tiskového mluvčího Dmitrije Peskova ideálním typem. Pro ně šlo o člověka, který o Rusku referuje jinak než ostatní. Pochopitelně příznivě. A proto se k tomu rozhovoru dostal.“
Podle Dvořáka v něm víceméně vůbec nešlo o vzkaz směrem do zahraničí, ale směrem domů, do Ruska. Tam se dle něj totiž rozmáhá názor, že „o ně (o Rusy, pozn. red.) nikdo na Západě nemá zájem. A vida – taková moderátorská hvězda ano. To je přece velmi důležité sdělení,“ pokračoval komentátor Českého rozhlasu.
Cílovou skupinu však podle něj tvořili i lidé na Západě. „Putin a jeho nejbližší sice dobře vědí, že na Západě zkrátka nemůžou volně pábit jako doma v Rusku, ale dobře vědí i to, že už se i na Západě rozrůstá segment posluchačů, který na to pábení slyší, což mě upřímně děsí.“
„Děsí mě fakt, že existuje stále větší skupina lidí, jejíž objednávkou je populista a autokrat,“ dodal Dvořák.
Ukrajinská rozvědka: Šlo o ruskou zvláštní operaci
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov označil interview za ruskou speciální operaci a součást psychologické války. Západní novináři vidí zase rozhovor jako ostudné dno Carlsona, který dle ruského zpravodajského serveru Meduza, jenž působí v lotyšském exilu, poskytl autokratovi prostor pro manipulaci.
Carlson podle portálu nedal ruskému prezidentovi ani jedinou nepříjemnou otázku, jakkoli to před rozhovorem sliboval, a Putin opět vyprávěl to co vždycky. Meduza zároveň upozornila, že sami Rusové interview na sociálních sítích zesměšňují.
Jusov popsal Putina jako „geopolitického šílence“, jenž „vypráví hlouposti o mezinárodním právu, dějinách, a rozhoduje, které národy mají existovat, anebo neexistovat“. Sama skutečnost, že ruské zvláštní služby vynakládají obrovské prostředky na ovlivňování západní veřejnosti, podle něj svědčí o tom, jak moc je toto publikum pro Rusy důležité. „Uvědomují si, že možnost ovlivnit demokratický svět je pro ně kriticky důležitá,“ dodal mluvčí HUR.
Šéf Kremlu v rozhovoru tvrdil, že je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, a mimo jiné odmítl, že by mohlo napadnout i další země východní Evropy – konkrétně Polsko či Lotyšsko.
Polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz ale Putinovi nevěří. Podle polských médií řekl, že „čím více se opakuje, že něco není v plánu, o to více je třeba být podezřívavý“. Připomněl, že předloni před začátkem invaze Moskva popírala, že by chystala vpád do sousední země. U hranic soustředila velké množství jednotek a tvrdila, že jde o cvičení.
Zpravodajka Jana Ciglerová k rozhovoru Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem (zdroj: ČT24)
Americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová v rozhovoru pro Českou televizi prohlásila, že řada Američanů reagovala na Carlsonovu snahu vyzpovídat ruského vůdce velmi kriticky. „Někteří mu vyčítají, že rozhovor vůbec dělal, že mu nepokládal dostatečně konfrontační otázky, že mu netvořil oponenturu na jeho odpovědi, někdy ho ani nepřerušil. První půlhodina je v podstatě nepřerušovaný monolog Putina,“ podotkla.
Chvála na adresu Carlsona přichází v USA hlavně z pravicově konzervativního tábora. „Příznivci Donalda Trumpa Carlsonovi velmi fandí. Říkají, že konečně novinářům ukázal, jak se má rozhovor dělat. Ti pro něj mají jen slova chvály,“ doplnila Ciglerová.