Výzkum na ostrově u australských břehů popsal případ ptáčete, které rodiče krmili plastem. Je to nejhůř postižené zvíře v dějinách zkoumání. V těle tvora badatelé našli skoro osm set kusů umělé hmoty.
„Letos jsme se rozhodli, že už si nebudeme říkat ‚horší už to být nemůže‘. Protože se to opravdu zhoršuje každý rok,“ konstatovali ve výzkumné zprávě vědci z projektu Adrift Lab. Jenže svůj závazek porušili hned první den svého terénního výzkumu.
Tým každoročně navštěvuje Ostrov Lorda Howa u Austrálie, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, zejména kvůli tamním unikátním přírodním podmínkám. Biologové tam zkoumají dopad plastového znečištění na hnízdící buřňáky. A hned první den výzkumu zaznamenali rekord.
Na ostrově našli mrtvé mládě staré jen několik desítek dní. Když ho otevřeli, zjistili, že zvíře doslova „křupe“. Celé jeho tělo bylo plné plastů nejrůznějších velikostí. Celkem jich napočítali 778 kusů. Až doposud se setkali s maximálně čtyřmi stovkami kusů plastů, nový rekord je tedy téměř dvojnásobný.
„Ani výrazy jako ‚bezprecedentní‘ a ‚děsivé‘ to opravdu nevystihují. Jako vědci, kteří jsou v první linii krize životního prostředí, znečištění a biodiverzity, můžeme jen stěží popsat, co s naší duševní a fyzickou pohodou udělalo, když jsme toho byli svědky po dvě desetiletí,“ uvedli vědci ve zprávě o studii.
Podle mořské bioložky Jennifer Laversové, která se výzkumu osobně zúčastnila, se vědcům podařilo určit i příčinu. Rodiče mláďat, kteří je krmí, si podle všeho pletou kousky plastů s přirozenou potravou. Nejsou schopní je od sebe odlišit. A protože umělohmotného odpadu na ostrově přibývá, dostává se mláďatům odpadu stále více.
Křupou i živí, upozorňuje ekolog
Vzhledem k věku uhynulého ptáčete vědci odhadují, že ho jeho rodiče museli krmit denně asi deseti kusy umělé hmoty. „Tento pták a mnoho dalších v posledních letech nyní obsahuje tak obrovské množství plastů, že když jim jemně zatlačíme na žaludek, slyšíme příšerné křupavé zvuky, jak se plasty uvnitř přesouvají,“ napsali vědci. „Říkáme jim doslova ‚křupaví ptáci‘, protože… jak jinak bychom je mohli pojmenovat.“
Podle vyjádření ekologa Alexe Bonda z Adrift Labu jsou někdy tyto zvuky slyšet i u některých živých ptáků.
Některé kusy nalezených plastů byly velké jako víčka od lahví. Tento případ byl extrémní, ale i když je množství plastů menší, může ptákům značně uškodit. Přírodovědci našli stopy po zjizvení vnitřních orgánů od ledvin až po srdce.
