Evropský zákon o připravenosti by podle Niinista mohl stanovit takzvané jednotné evropské standardy připravenosti. Evropské instituce se podle něj mají dohodnout na společných zásadách, standardech a cílech pro sdílení informací v časech krize. Zákon by měl zkrátka předejít informačnímu chaosu, který v EU nastal po vypuknutí covidové pandemie.
Bývalý finský prezident doporučuje, aby alespoň 20 procent unijního rozpočtu šlo na bezpečnost a připravenost na krize. Navrhuje taky vytvoření „robustního zákonného rámce“, který umožní úřadům prolamovat zabezpečení mobilních telefonů a jiných technologií.
„Existují známky, že v několika nedávných případech sabotáže byli pachatelé naverbováni a instruováni prostřednictvím digitálních komunikačních aplikací. Proto možnost legálního přístupu k šifrovaným datům je důležitá pro boj proti těmto hrozbám při plném respektování základních práv a bez narušení kybernetické bezpečnosti,“ popisuje Niinistö ve své zprávě.
S některými návrhy už Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové počítá – odrazily se totiž i v pověřovacích dopisech pro evropské komisaře, mezi nimiž bude nově i eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius.
Při svém čtvrtečním projevu v Bruselu Niinistö poslance upozornil, že nenavrhuje ani centrální evropskou armádu, ani konkurenci NATO. Odmítl také dřívější spekulace o tom, že by ve své zprávě žádal vytvoření centralizované evropské tajné služby.
„Nejde o zpravodajskou službu po vzoru americké CIA, jen o větší spolupráci a sdílení informací mezi národními zpravodajci,“ upřesnil své návrhy bývalý finský prezident.
Drtivá většina poslanců Niinistövu zprávu vnímala jako kritiku dosavadního laxního přístupu členských zemí, ale i centrálního vedení EU, k obranným závazkům. Na plénu v Bruselu zaznívala přirovnání k budíčku, ale třeba i nepříjemnému zrcadlu. Část europoslanců však zprávu interpretovala jako zbytečnou výzvu k „militarizaci“ Evropy a vyčítali mu centralizaci evropské obrany. Například europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová z frakce Zelených v rozpravě vyjádřila znepokojení právě nad zmíněným prolamováním šifrovaných technologií.
Zprávu ocenila třeba europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, frakce ECR). „Ninistö ve svém vystoupení i v předložené zprávě jednoznačně zdůraznil, že do bezpečnosti musíme investovat a že musíme být ochotni se více finančně podílet na vojenské ochraně Evropy,“ napsala redakci Euractivu.
Důležité podle ní bylo, že Niinistö ve svém projevu zdůraznil hlavní roli Severoatlantické aliance v ochraně evropské bezpečnosti. „Nepodceňoval Rusko jako hlavní hrozbu míru a bezpečnosti v Evropě. Zároveň je důležité, že jeho zpráva nenavrhuje kroky, kterými by se EU snažila budovat alternativu k NATO. To by bylo nebezpečné, drahé a neefektivní,“ dodala Vrecionová.
Ke skupině kritiků patří nezařazená europoslankyně z koalice Stačilo! Kateřina Konečná. „Odmítám slučování civilní pohotovosti a připravenosti společně s vojenskou pohotovostí a připraveností,“ zdůraznila Konečná. Na zprávě však našla i pozitiva.
„Jednotlivé body Niinistövy zprávy, které se týkají připravenosti na přírodní katastrofy, pohromy spojené s klimatickou změnou či boji proti mezinárodnímu zločinu a pašování drog, jsou zajímavé a zaslouží si větší pozornost a upřímnou debatu,“ napsala Konečná.
Její kolegyně z frakce Patriotů Klára Dostálová (ANO) upozorňuje spíš na finanční stránku doporučení bývalého finského prezidenta. „Když to shrnu, byla to velmi podrobná zpráva o tom, že Evropa není připravena na nic. Výzva, aby se začala Evropa stavět na vlastní nohy. Otázka je požadavek 20 procent rozpočtu EU. Na úkor čeho to bude?“ ptá se Dostálová.
Podobně jako ona se nad zprávou zamyslela i europoslankyně Danuše Nerudová (STAN, EPP). Ta se zprávou souhlasí, a to i s částí o potřebě masivního nárůstu investic do obrany v řádu stovek miliard eur.
„V tomto směru musíme úplně překopat dnešní evropský rozpočet, padají i takové návrhy, aby peníze šly z kohezních fondů. Z mého pohledu bude třeba se zamyslet i nad příjmovou částí, například nad novým vlastním zdrojem pro financování společné obrany. V rozpočtovém výboru právě pracujeme na nových návrzích,“ upřesnila Nerudová.
